Hlavní strana
Z Beta: Franklinova expedice
Welcome!
(for English speaking visitors)
This web is mainly in the Czech language. It is a strange Central European language, spoken in the Czech Republic. :-)
There are many websites concerning the last Franklin expedition in English. You can find links to a lot of them at Informační zdroje. Sometimes I publish texts in English on Blogspot.
Any comments, questions and suggestions in English are welcomed at info(at)franklinova-expedice.cz
Tipy na této wiki
Novinky
- Druhá Franklinova loď, HMS Terror, nalezena 3. září 2016! Podrobně o lodi a jejím nálezu.
- Od 1. června 2016 tyto stránky "oficiálně" běží na https, více viz Aktuality.
- Po 166 letech pátrání byla v září 2014 nalezena první z Franklinových lodí – HMS Erebus.
- Zkuste nové vyhledávací nástroje https://hledej.franklinova-expedice.cz a https://search.franklinova-expedice.cz
O Franklinově expedici stručně
Zkáza Franklinovy expedice je největší katastrofou v dějinách polárních výprav.
V roce 1845 vypluly z Anglie lodě britského Královského námořnictva Erebus a Terror pod velením sira Johna Franklina hledat Severozápadní průjezd. K severnímu pobřeží Severní Ameriky dorazilo 129 mužů se zásobami na 3 roky. Žádného z účastníků expedice od léta 1845 již žádný běloch nespatřil živého.
Podle o řadu let později nalezených hmotných pozůstatků, písemných zpráv a ústní eskymácké tradice lze se značnou pravděpodobností soudit, že výprava strávila zimu 1845/46 u pobřeží Beecheyho ostrova, v září 1846 pak uvízly v ledu poblíž Ostrova krále Viléma. V červnu 1847 zemřel velitel výpravy John Franklin, a v dubnu 1848 zbylí členové výpravy (105 mužů) opustili lodě (stále uvízlé v ledu) a přepravili značnou část zásob na břeh Ostrova krále Viléma.
Poté se námořníci, oslabení kurdějemi, podvýživou a možná přiotrávení olovem, vydali na pochod směrem na jih, přičemž táhli těžké saně vyrobené z lodních člunů. Během pochodu došlo k případům kanibalismu. Kosterní pozůstatky byly nalezeny od místa vylodění na Victory Point až po Starvation Cove na výběžku kanadské pevniny nejbližším k Ostrovu krále Viléma.
"Tradiční pojetí" líčí závěrečnou etapu expedice jako prostý pochod k jihu, během něhož její členové postupně umírali. Po nálezu Franklinových lodí Erebus a Terror je tato verze prakticky neudržitelná, neboť nejméně jedna z lodí a nejspíše obě byly zřejmě znovu obsazeny posádkou. Dosud se pokládalo za pravděpodobné, že všichni námořníci zemřeli během roku 1848, vzhledem k návratu posádek k lodím je však možné, že část výpravy přežila delší dobu.
Od roku 1848 po expedici pátraly desítky výprav, nejprve v naději zachránit její členy, později ve snaze zjistit příčiny její zkázy. Zájem o expedici, který nikdy zcela neuhasl, oživilo nedávné (září 2014) nalezení vraku lodi Erebus a nejnověji i Terroru (září 2016). Její archeologický výzkum je teprve v počátcích, nicméně stav a poloha Terroru znamenají zásadní zvrat v nazírání na poslední fázi expedice.
Přesné osudy expedice a příčiny její zkázy stále obklopeny řadou nejasností a záhad. Sám fakt, že bylo nalezeno tak málo písemných zpráv, je velmi podivný. A ty, které nalezeny byly, jsou na konkrétní informace velmi skoupé, případně zcela záhadné (viz Peglar papers).
Neznáme příčinu smrti velitele Johna Franklina, přesný motiv opuštění lodí ani zamýšlený cíl poutě na jih. Nevíme, zda expedici postihla nějaká vážná nehoda (např. ztráta části zásob, nehoda některé vyslané saňové výpravy apod.), která by vysvětlila poměrně vysoké ztráty na životech před opuštěním lodí. Kromě obecně těžkých podmínek v Arktidě a nemocí (hlavně kurdějí) je jedním z hlavních podezřelých olovo. Z konzerv, ale možná i z unikátního zařízení na odsolování mořské vody mohli členové výpravy obdržet takové dávky olova, že to mohlo vést k otravě a v jejím důsledku k tělesným i psychickým nemocem (mj. ke zhoršení schopnosti správně usuzovat). Tato hypotéza však není prokázána.
Další možnou příčinou katastrofy mohly být zkažené konzervy, jejich závadnost se však rovněž zatím nepodařilo prokázat.
Publicistické podání osudů Franklinovy výpravy si můžete přečíst na Technetu v článku Zpráva, na kterou svět čekal 166 let. Objevena loď Franklinovy výpravy z 15. září 2014.
O Franklinově expedici podrobně
Následující seznam je pokusem o osnovu pro podání informací o celé kauze Franklinovy výpravy. Vytvoření jednotlivých článků, nemluvě o jejich dotažení do jakž takž uspokojivé podoby, bude úkol (alespoň v současném jednomužném obsazení) velmi dlouhodobý. Jednotlivá témata osnovy částečně korespondují s článků.
- Severozápadní průjezd - smysl jeho hledání, historie objevování, současný stav
- Geografické informace - místa vztahující se k Franklinově expedici
- Královské námořnictvo a Anglie 19. století - trochu futuristický záměr zpracovat informace o anglické společnosti, technologii, námořnictvu...
- Účastníci expedice - co se podaří shromáždit o důstojnících včetně Johna Franklina i o mužstvu
- Příprava expedice - výhledově asi informačně bohatá sekce, včetně informací o lodích expedice apod.
- Plavba z Anglie do Disko Bay - jediná spolehlivě známá část plavby Franklinových lodí
- Známá fakta o osudech expedice po odplutí z Disko Bay - od Beechyho ostrova až po umírání cestou po opuštění lodí u Ostrova krále Viléma
- Hypotézy o osudech expedice po odplutí z Disko Bay - to bude asi dlouhá kapitola...
- Pátrání po Franklinově expedici - to by teoreticky měla být velmi obsáhlá a stále rostoucí kapitola
- Ohlasy na Franklinovu expedici - dopad expedice na společnost (opět trochu futuristický záměr, nicméně podkladů je dost)
- Dezinformace o expedici - dezinformace o expedici vznikaly ještě než stačila vyplout, čili asi potenciálně bohatá kapitola...
- Informační zdroje - odkazy a písemné publikace.
- Časová osa - pokus o soustředění dat, která je těžké najít pohromadě
- Projekt:Slovníček - anglické termíny, se kterými se zájemce o osudy expedice setká
Jiný pohled na obsah této wiki vám nabízí procházení podle kategorií.
O těchto stránkách
O případu zmizelé Franklinovy arktické expedice jsem si podrobnější informace přečetl v listopadu 2011 (něco málo jsem i ní tušil před tím). Překvapil mne rozsah této tragédie, množství záhad, které ji obklopují a konečně to, jak málo informací je o ní v češtině. Poslední skutečnost byla důvodem, proč jsem si řekl, že vytvořím tyto stránky, s tím, že i kdyby nikoho jiného nezaujaly, pomohou aspoň mně se v této komplikované historii vyznat.
Použití prostředí Mediawiki sugeruje představu, že by mělo jít o týmový projekt. Není tomu úplně tak: jakoukoli spolupráci uvítám, viz níže, ale hlavně myslím, že pro soustředění a pokud možno přehledné uspořádání informací o tak komplikované kauze je prostředí Mediawiki téměř ideální (takový hodně sofistikovaný poznámkový blok :-) ). Jinými slovy: pokud se najdou další editoři, bude to báječné, pokud zůstanu navěky jediným editorem, nebudu to považovat za neúspěch :-)
Vedle této wiki můžete využít i vyhledávací nástroje https://hledej.franklinova-expedice.cz/ a https://search.franklinova-expedice.cz/ (na jejich rozvoji se dále pracuje).
Reakce a spolupráce
Pokud vás Franklinova výprava zajímá či díky těmto stránkám zaujala, bud rád, když se ozvete se svými dotazy, náměty či kritikou na e-mail info(zavináč)franklinova-expedice.cz
Chcete pomoci s touto wiki
Pokud byste rádi pomohli s rozvojem tohoto webu a/nebo přidružených vyhledávacích nástrojů, jste vítání!
Po registraci může stránky editovat každý. O hladké spolupráci na stránkách se pak snadno domluvíme ať už e-mailem, vzkazy mezi registrovanými uživateli či na diskusních stránkách wiki.
Chcete pomoci jinak
Samozřejmě lze pomoci i jinak než přímou editací stránek, například zjišťováním informací. V tuto chvíli např. nevím, co se dělo s lodí Erebus od jejího spuštění na vodu v roce 1826 do roku 1839. Výhledově chystám seznam "záhad" (rozuměj záhad pro mne), s jejichž zodpovězením by mohli případní zájemci pomoci.
Pomoci lze rovněž s převedením naskenovaných knih do textové podoby, podrobnosti vysvětlím později.
Příspěvek na provoz serveru a obnovení registrace domény rovněž nebude odmítnut.
A samozřejmě můžete prostě jen napsat, že vás téma zajímá a těšíte se na další informace. Přeji zajímavé čtení! :-)