Uživatel:Radouch/Nová titulka
Z Beta: Franklinova expedice
< Uživatel:Radouch
Zde budou pokusy s novou titulkou. Kdo sem zabloudí, musí být statečný...
Novinky
- Po 166 letech pátrání byla v září 2014 nalezena první z Franklinových lodí – Erebus.
- Od července 2015 běží tyto stránky na vlastní doméně.
- Zkuste nové vyhledávací nástroje http://hledej.franklinova-expedice.cz a http://search.franklinova-expedice.cz
- Pro další novinky sledujte Aktuality.
O Franklinově expedici stručně
Zkáza Franklinovy expedice je největší katastrofou v dějinách polárních výprav.
V roce 1845 vypluly z Anglie lodě britského Královského námořnictva Erebus a Terror pod velením sira Johna Franklina hledat Severozápadní průjezd. K severnímu pobřeží Severní Ameriky dorazilo 129 mužů se zásobami na 3 roky. Žádného z účastníků expedice od léta 1845 již žádný běloch nespatřil živého.
Podle (o řadu let později) nalezených hmotných pozůstatků, písemných zpráv a ústní eskymácké tradice lze se značnou pravděpodobností soudit, že výprava strávila zimu 1845/46 u pobřeží Beecheyho ostrova, v září 1846 pak uvízly v ledu poblíž Ostrova krále Viléma. V červnu 1847 zemřel velitel výpravy John Franklin, a v dubnu 1848 zbylí členové výpravy (105 mužů) opustili lodě (stále uvízlé v ledu) a přepravili značnou část zásob na břeh Ostrova krále Viléma.
Poté se námořníci, oslabení kurdějemi, podvýživou a možná přiotrávení olovem, vydali na pochod směrem na jih, přičemž táhli těžké saně vyrobené z lodních člunů. Během pochodu došlo k případům kanibalismu. Kosterní pozůstatky byly nalezeny od místa vylodění na Victory Point až po Starvation Cove na výběžku kanadské pevniny nejbližším k Ostrovu krále Viléma.
"Tradiční pojetí" líčí závěrečnou etapu expedice jako prostý pochod k jihu, během něhož její členové postupně umírali, nechybí ale i doklady pro daleko košatější osud, kdy se možná část expedice vracela či dokonce vrátila k lodím. Je pravděpodobné, že všichni námořníci zemřeli během roku 1848, nelze však vyloučit přežití zbytků výpravy o rok či dva déle.
Od roku 1848 po expedici pátraly desítky výprav, nejprve v naději zachránit její členy, později ve snaze zjistit příčiny její zkázy. Zájem o expedici, který nikdy zcela neuhasl, oživilo nedávné (2014) nalezení vraku lodi Erebus. Její archeologický výzkum je však teprve v počátcích.
Přesné osudy expedice a příčiny její zkázy stále obklopeny řadou nejasností a záhad. Sám fakt, že bylo nalezeno tak málo písemných zpráv, je velmi podivný. A ty, které nalezeny byly, jsou na konkrétní informace velmi skoupé, případně zcela záhadné (viz Peglar papers).
Neznáme příčinu smrti velitele Johna Franklina, přesný motiv opuštění lodí ani zamýšlený cíl poutě na jih. Nevíme, zda expedici postihla nějaká vážná nehoda (např. ztráta části zásob, nehoda některé vyslané saňové výpravy apod.), která by vysvětlila poměrně vysoké ztráty na životech před opuštěním lodí. Kromě obecně těžkých podmínek v Arktidě a nemocí (hlavně kurdějí) je jedním z hlavních podezřelých olovo. Z konzerv, ale možná i z unikátního zařízení na odsolování mořské vody mohli členové výpravy obdržet takové dávky olova, že to mohlo vést k otravě a v jejím důsledku k tělesným i psychickým nemocem (mj. ke zhoršení schopnosti správně usuzovat). Tato hypotéza však není prokázána.
Další možnou příčinou katastrofy mohly být zkažené konzervy, jejich závadnost se však rovněž zatím nepodařilo prokázat.
Publicistické podání osudů Franklinovy výpravy si můžete přečíst na Technetu v článku Zpráva, na kterou svět čekal 166 let. Objevena loď Franklinovy výpravy z 15. září 2014.
O Franklinově expedici podrobně
Následující seznam je pokusem o osnovu pro podání informací o celé kauze Franklinovy výpravy. Vytvoření jednotlivých článků, nemluvě o jejich dotažení do jakž takž uspokojivé podoby, bude úkol (alespoň v současném jednomužném obsazení) velmi dlouhodobý. Jednotlivá témata osnovy částečně korespondují s článků.
- Severozápadní průjezd - smysl jeho hledání, historie objevování, současný stav
- Geografické informace - místa vztahující se k Franklinově expedici
- Královské námořnictvo a Anglie 19. století - trochu futuristický záměr zpracovat informace o anglické společnosti, technologii, námořnictvu...
- Účastníci expedice - co se podaří shromáždit o důstojnících včetně Johna Franklina i o mužstvu
- Příprava expedice - výhledově asi informačně bohatá sekce, včetně informací o lodích expedice apod.
- Plavba z Anglie do Disko Bay - jediná spolehlivě známá část plavby Franklinových lodí
- Známá fakta o osudech expedice po odplutí z Disko Bay - od Beechyho ostrova až po umírání cestou po opuštění lodí u Ostrova krále Viléma
- Hypotézy o osudech expedice po odplutí z Disko Bay - to bude asi dlouhá kapitola...
- Pátrání po Franklinově expedici - to by teoreticky měla být velmi obsáhlá a stále rostoucí kapitola
- Ohlasy na Franklinovu expedici - dopad expedice na společnost (opět trochu futuristický záměr, nicméně podkladů je dost)
- Dezinformace o expedici - dezinformace o expedici vznikaly ještě než stačila vyplout, čili asi potenciálně bohatá kapitola...
- Informační zdroje - odkazy a písemné publikace.
- Časová osa - pokus o soustředění dat, která je těžké najít pohromadě
- Projekt:Slovníček - anglické termíny, se kterými se zájemce o osudy expedice setká
Vítejte
O případu zmizelé Franklinovy arktické expedice jsem si podrobnější informace přečetl v listopadu 2011 (něco málo jsem i ní tušil před tím). Překvapil mne rozsah této tragédie, množství záhad, které ji obklopují a konečně to, jak málo informací je o ní v češtině. Poslední skutečnost byla důvodem, proč jsem si řekl, že vytvořím tyto stránky, s tím, že i kdyby nikoho jiného nezaujaly, pomohou aspoň mně se v této komplikované historii vyznat.
Použití prostředí Mediawiki sugeruje představu, že by mělo jít o týmový projekt. Není tomu úplně tak: jakoukoli spolupráci uvítám, viz níže, ale hlavně myslím, že pro soustředění a pokud možno přehledné uspořádání informací o tak komplikované kauze je prostředí mediawiki téměř ideální. Jinými slovy: pokud se najdou další editoři, bude to báječné, pokud zůstanu navěky jediným editorem, nebudu to považovat za neúspěch :-)
V případě jakýchkoli dotazů, námětů či kritiky můžete kromě standardních prostředků (dotaz na diskusní stránce, poslání vzkazu) využít i e-mail info(zavináč)franklinova-expedice.cz
Mnohé informace o expedici můžete nalézt pomocí vyhledávacích nástrojů http://hledej.franklinova-expedice.cz/ http://search.franklinova-expedice.cz/, kopie některých plných textů obsahuje http://sources.franklinova-expedice.cz/
Základní informace
V roce 1845 vyplula z Anglie polární výprava britského Královského námořnictva pod velením sira Johna Franklina hledat Severozápadní průjezd. Na palubách lodí Erebus a Terror k severnímu pobřeží Severní Ameriky dorazilo 129 mužů; žádný z nich se živý do Anglie nevrátil.
O průběhu expedice a příčinách jejího tragického konce (nejpozději do roku 1850, nejspíše však už v roce 1848 patrně všichni členové expedice zemřeli) máme dodnes jen více či méně nejasnou představu. Lodě Franklinovy výpravy nebyly dodnes nalezeny, neznáme příčinu smrti jejího velitele, a neznáme ani místa a příčiny úmrtí většiny členů expedice.
Podle (o řadu let později) nalezených hmotných pozůstatků, písemných zpráv a ústní eskymácké tradice lze se značnou pravděpodobností soudit, že výprava strávila zimu 1845/46 u pobřeží Beecheyho ostrova, v září 1846 pak uvízly v ledu poblíž Ostrova krále Viléma. V červnu 1847 zřejmě zemřel velitel výpravy John Franklin, a v dubnu 1848 zbylí členové výpravy (105 mužů) opustili lodě a přepravili značnou část zásob na břeh Ostrova krále Viléma.
Další osudy expedice byly zřejmě značně neradostné, protože podle zpráv Eskymáků, potvrzených nedávnými vědeckými výzkumy, se minimálně část jejích členů uchýlila ke kanibalismu. Mrtvá těla byla nalezena od místa vylodění na Victory Point až po Starvation Cove na výběžku kanadské pevniny nejbližším k Ostrovu krále Viléma. "Tradiční pojetí" líčí závěrečný etapu expedice jako prostý pochod k jihu, během něhož její členové postupně umírali, nechybí ale i doklady pro daleko košatější osudy, kdy se možná část expedice vracela či dokonce vrátila k lodím.
Lodě výpravy nebyly nikdy nalezeny a i o jejich osudu existuje řada hypotéz. – Aktuálně: 7. září 2014 byla nalezena jedna z lodí Franklinovy expedice na mořském dně ve Viktoriině úžině. 1. října pak byla nalezená loď oficiálně idenfitikována jako Erebus. Více viz samostatná stránka. – Stejně nejasná je i příčina zkázy výpravy. Kromě obecně těžkých podmínek v Arktidě a nemocí je jedním z hlavních podezřelých olovo. Z konzerv, ale zřejmě i z unikátního zařízení na odsolování mořské vody mohli členové výpravy obdržet takové dávky olova, že to mohlo vést k otravě a v jejím důsledku k tělesným i psychickým nemocem (mj. ke zhoršení schopnosti správně usuzovat).
Další možnou příčinou katastrofy mohly být zkažené konzervy, jejich závadnost se však zatím nepodařilo prokázat.
Zkáza Franklinovy expedice byla největší katastrofou v dějinách polárních výprav.
Publicistické podání osudů Franklinovy výpravy si můžete přečíst na Technetu v článku Zpráva, na kterou svět čekal 166 let. Objevena loď Franklinovy výpravy z 15. září 2014.
Franklinova výprava podrobně
Zájemci o osudy Franklinovy expedice komplikuje život celá řada faktorů, mj.:
- Počínaje srpnem 1845 máme o osudech expedice velmi málo originálních písemných záznamů: tři jména a data na náhrobních kamenech z počátku roku 1846, jeden stručný (a zřejmě částečně mylný) záznam z 28. května 1847 a druhý stručný (a částečně nejasný) záznam (na stejném kusu papíru) z 25. dubna 1848.
- Podání informací o osudu Franklinovy výpravy od jejího posledního kontaktu se západní civilizací koncem července 1845 je obtížný úkol, protože nutně jde spíše o líčení nesčetných pokusů o její nalezení resp. o objasnění jejího osudu než o vyprávění o expedici samé.
- Obtížnost předchozího úkolu nutně svádí k fabulacím, domýšlení informací, příčin a dějů (což je samo o sobě v pořádku; bohužel je leckdy obtížné rozlišit, co je doložený fakt a co hypotéza), nemluvě o prostém cucání si z prstu – odstrašujícím příkladem posledně zmiňovaného přístupu budiž článek na serveru Best4Man.cz, kde autor mj. bez uzardění uvádí, že "Vraky lodí se podařilo objevit na dně moře pomocí sonarů až po sto letech.". Tato senzační informace by přitom jistě zajímala ty stovky či tisíce lidí marně pátrajících po lodích Erebus a Terror už více než 160 let...
- Najít přehledné shrnutí známých faktů (které je nutným předpokladem ke smysluplné četbě, hodnocení či vytváření hypotéz) je docela složitý úkol.
Následující seznam je pokusem o osnovu pro podání informací o celé kauze Franklinovy výpravy. Vytvoření jednotlivých článků, nemluvě o jejich dotažení do jakž takž uspokojivé podoby, bude úkol (alespoň v současném jednomužném obsazení) velmi dlouhodobý. Jednotlivá témata osnovy by měla korespondovat i s budoucími kategoriemi článků.
- Severozápadní průjezd - smysl jeho hledání, historie objevování, současný stav
- Geografické informace - místa vztahující se k Franklinově expedici
- Královské námořnictvo a Anglie 19. století - trochu futuristický záměr zpracovat informace o anglické společnosti, technologii, námořnictvu...
- Účastníci expedice - co se podaří shromáždit o důstojnících včetně Johna Franklina i o mužstvu
- Příprava expedice - výhledově asi informačně bohatá sekce, včetně informací o lodích expedice apod.
- Plavba z Anglie do Disko Bay - jediná spolehlivě známá část plavby Franklinových lodí
- Známá fakta o osudech expedice po odplutí z Disko Bay - od Beechyho ostrova až po umírání cestou po opuštění lodí u Ostrova krále Viléma
- Hypotézy o osudech expedice po odplutí z Disko Bay - to bude asi dlouhá kapitola...
- Pátrání po Franklinově expedici - to by teoreticky měla být velmi obsáhlá a stále rostoucí kapitola
- Ohlasy na Franklinovu expedici - dopad expedice na společnost (opět trochu futuristický záměr, nicméně podkladů je dost)
- Dezinformace o expedici - dezinformace o expedici vznikaly ještě než stačila vyplout, čili asi potenciálně bohatá kapitola...
- Informační zdroje - odkazy a písemné publikace.
- Časová osa - pokus o soustředění dat, která je těžké najít pohromadě
- Projekt:Slovníček - anglické termíny, se kterými se zájemce o osudy expedice setká
Vaše reakce a spolupráce
Stránky, založené začátkem prosince 2011 (viz Aktuality) zatím obsahují jen nepatrně informací. Proto se zatím ani moc nesnažím o jejich propagaci (a jejich návštěvnost je vskutku téměř nulová). Pokud na ně přesto zabrousíte a zaujaly vás, chcete na nich spolupracovat, máte konkrétní náměty či se jen prostě těšíte na jejich další vývoj, neváhejte mi to dát vědět.
Pro editace stránek a posílání vzkazů je nutné se zaregistrovat (opatření proti spamovacím robotům a nepříliš inteligentním vandalům). Pokud vás zajímají krátkodobé plány v rozvoji stránek, podívejte se na Debatu o projektu (zatím tedy spíše Monolog o projektu :-) ).