Přehled českojazyčné franklinovské literatury

Autorem následujícího přehledu je Gustav Vávra. Uvítáme jakékoli doplňky a připomínky k tomuto přehledu (info@franklinova-expedice.cz).

Faktografická literatura

(bez nároku na úplnost, zvláště u předválečných titulů)

• Prof. RNDr. František Běhounek: „Trosečníci polárního moře“, 1. vydání (dále mnohokrát reeditováno po úpravách) nakl. „Mars“ 1928, ještě jako: „TROSEČNÍCI NA KŘE LEDOVÉ (Vzducholodí na Severní točnu)“.

Autobiografická kniha našeho slavného polárního badatele o jeho účasti na Nobileho expedici vzducholodí „Italia“, obsahuje stručné líčení Franklinovy expedice v historických souvislostech

• Heinrich Hubert Houben: „Volání severu“, (orig.: „Der Ruf des Nordens: Abenteuer und Heldentum der Nordpolfahrer“, Wegweiser-Verlag, Berlin 1927), česky nakl. A. Svěcený r. 1929 (další vyd. Dělnické nakladatelství), překlad: František Neumann.

Na svou dobu přínosný popularizační pramen o arktických expedicích, s kapitolou o Franklinově výpravě i předešlých, i o výpravách hledačských, v mírně beletrizované formě.

• Franz Weigert: „Auf der Suche nach Franklin“, nakl. Sollors Verlag, Reichenberg 1937 (samozřejmě nikoli česky, avšak vydáno v tehdy „sudetském“ Liberci!").

• Prof. Josef Kunský: „Objevy polárních končin“, nakl. Ing. Mikuta, Praha 1946.

Pouze dva odstavce o Franklinově výpravě ve zcela stručné přehledové knížečce od českého geologa.

• Alina a Czesław Centkiewiczovi: „Dobývání Arktidy“, (orig.: „Na podbój Arktyki“, Czytelnik, Warszawa 1952), česky nakl. Mladá fronta 1958, překlad: Lenka Teigová-Stachová.

Dobově ideologicky poplatná, avšak překvapivě rozsáhlá a podrobná /450 stran/ zajímavá popularizující kniha, bohužel v příp. Franklinovy výpravy (stejný koncept kapitol, jinak se koncepci této knihy polských polárních publicistů spíše vymykající částečná beletrizace, i celková téměř doslovnost!) jde o jednoznačný PLAGIÁT franklinovských pasáží z předválečné práce Houbenovy!!!

• Joachim G. Leithäuser: „Země na obzoru“, (orig.: „Ufer hinter dem Horizont“, Safari-Verlag, West-Berlin 1968), česky nakl. Orbis 1971, překlad: Jan Hruška.

Tři a půl stránky o Franklinově expedici (hlavně o hledačských výpravách) v popularizační práci o zeměpisných objevech.

• Stanislav Bártl: „Arktida stopami průkopníků“, nakl. Olympia 1986.

První třetina knihy (další kapitoly jsou o výpravách ruských a sovětských) o Franklinově výpravě je doposud překvapující (informovaností a objektivností na svou dobu) hodnotnou prací známého českého polárního publicisty, která si pro svoji až udivující solidnost pravděpodobně zaslouží podrobnější pojednání v budoucnu.

• Bertrand Imbert: „Velké polární výpravy“, (spoluautor Claude Lorius v českém vydání bůhvíproč neuveden/?!/, orig.: „Le Grand Défi des pôles“, Éditions Gallimard, Paris 1987), česky nakl. Slovart (ČR) 1996, překlad: Blanka Neužilová.

Čistě popularizační přehledová knížka pro mládež, Franklinova výprava pojednána stručně, lze vyzdvihnout snad jen ilustrační doprovod na kvalitnějším papíře a s lepší úrovní reprodukce, než tomu bývalo dříve.

• Chauncey C. Loomis: „Tajuplné a tragické břehy:Příběh objevitele Charlese Francise Halla“, (orig.: „Weird and Tragic Shores: The story of Charles Francis Hall, Explorer“, Random House, New York 2000), česky nakl. Metafora 2001, překlad: Jiří Martínek (podle aktualizovaného vydání z r. 2000, první bylo v r. 1971).

Velmi hodnotná a poutavá kniha popisuje formou podrobné biografické studie život franklinovského hledače a svérázného amerického polárního badatele, podivínského Ch. F. Halla – patří nepochybně k tomu nejlepšímu, co v češtině k tématu vyšlo, a nelze než zdůraznit její přínosnost, např. i ohledně relativity inuitských svědectví.

• Alan Gurney: „Závod o Bílý kontinent(Dobývání Antarktidy)“, (orig.: „The Race to The White Continent“, W. W. Norton Company, New York 2002), česky nakl. Jiří Buchal – BB/art 2003, překlad: Jiří Otáhal.

Přes překladatelovo jisté nezvládnutí nautické terminologie rovněž velmi hodnotná práce, také psaná značně poutavým stylem, zabývající se ranými objevitelskými výpravami do jižního Pacifiku, tudíž i Flindersovou s mladým Franklinem na palubě, samozřejmě i antarktickou expedicí Rossovou s „Erebem“ a „Terrorem“, z čehož je přínos knihy jasný.

• PhDr. Miroslav Martínek: „Velké polární výpravy“, nakl. Pražská vydavatelská společnost/ Epocha 2011.

Přes shodu titulu s jedním výše uvedeným, jde o původní český popularizační přehled polárních expedic od zkušeného historického publicisty, relativně důkladný /na úrovni poznatků před nálezem lodí/ popis výpravy Franklinovy i hledačských je bohužel jako reminiscence zakomponován do popisu Amundsenova proplutí Severozápadní cestou – vyzdvihnout lze i popis výpravy Payerovy a jeho malířských prací na franklinovské téma, žel se autor neubránil /někdy nedůležitým, někdy až trapným/ faktickým chybám!

• Judith Schalansky: „Atlas odlehlých ostrovů(Padesát ostrovů, které jsem nikdy nenavštívila a nikdy nenavštívím)“, (orig.: „Atlas der abgelegenen Inseln“, Mareverlag, Hamburg 2009), česky nakl. „65. pole“ 2011, překlad: Martina Loskotová.

Spíše roztomilá kuriozita, mapy neobydlených a „nenavštívených“ ostrovů doplněné celostránkovými esejemi, u Franklinova ostrova (antarktického) najdeme dosti vtipný popis výpravy Rossovy i zmínku o Franklinově, i když s překladatelskými nejapnostmi.

• Dick Durham (edit.): „Neuvěřitelná námořní dobrodružství– Skutečné příběhy z širého moře“, (orig.: „Amazing Sailing Stories“, John Wiley and sons, Hoboken 2009), česky nakl. IFP Publishing 2012, překlad: Iva Filková.

Sbírka příběhů jachtařů a osamělých mořeplavců, zpestřená námořními historkami všeho druhu z různých dob – kapitola o Franklinově výpravě (zřejmě časopisecký článek, uvedený zdroj je evidentně chybný) je dosti věnována tématu kanibalismu, reflektuje novější pátračské teorie, a je zajímavá uvedením dobových „hoaxů“ a fám z doby hledačských expedic.

• Mgr. Petr Květina (a kol.): „Minulost, kterou nikdo nenapsal“, nakl. Pavel Mervart 2015.

Obsáhlá publikace o archeologii a etnografii, kratší /velice solidní/ kapitolka o Franklinově expedici /publik. i časopisecky – Respekt 2014/ zohledňuje novodobé pátračské nálezy a teorie, vzhledem k tématu knihy je věnována především interakcím účastníků expedice s Inuity – kniha je první v češtině, která reflektuje nález „Erebu“ v r. 2014!!!

• J. Duffack: „Ztracené lodě“, nakl. AOS Publishing 2016, překlad: Jana Mészárosová.

Senzacechtivá kompilace námořních příběhů všeho druhu od slovenského „záhadologa“ s nejasnou koncepcí a krkolomným stylem (vč. překladu) nevalné úrovně – přes nějaké chybky drží dvoustránková zmínka o Franklinově expedici další primát, jde o první česky vydanou knihu, která na poslední chvíli zaznamenala a uvádí nález „Terroru“ r. 2016!!!

Beletrie

• Jules Verne: „Dobrodružství kapitána Hatterase“, (orig.: „Voyages et aventures du capitaine Hatteras“, Hetzel, Paris 1864/66), česky 1. vydání nakl. Alois R. Lauermann 1884, překlad: Pavel J. Šulc, jako: „Příhody kapitána Hatterasa“, z mnoha vydání lze uvést i historizující a neupravované nakl. Návrat 1995, překlad: Vítězslav Unzeitig (podle vydání nakl. Kočí/Beaufort Praha, 1907) jako: „Dobrodružství kapitána Hatterasa“.

Nesmírně bizarní raná verneovka (autorova teprve druhá kniha s dobrodružně-fantastickou tématikou) srší pro Verna až netypicky zábavnými podivnostmi, psaná byla evidentně pod aktuálním dojmem výprav hledačských – přes svébytný příběh o podivínském dobyvateli severního pólu (s vtipnou pointou) obsahuje líčení jak těch expedicí hledačských, tak Franklinovy, formou vyprávění jednoho z hrdinů posádce lodi.

• Alina a Czesław Centkiewiczovi: „Roald Amundsen“, (orig.: „Człowiek, o którego upomniało się morze“, Czytelnik, Warszawa 1966), česky nakl. Mladá fronta 1971, překlad: Helena Stachová.

Jedná se tentokrát čistě o práci pro mládež od už zmíněné dvojice polských polárních publicistů, obsahující i beletrizované epizody o Amundsena předcházejících výpravách – jak nepřekvapuje, v kapitole o Franklinovi autoři vykrádají sebe sama z práce o Arktidě (viz výše), jen ještě románovější formou – a důsledně (až do doslovného znění fiktivních výroků apod.) tedy i uvedeného H. H. Houbena!!!

• Sten Nadolny: „Objevení pomalosti“, (orig.: „Die Entdeckung der Langsamkeit“, Piper Verlag, München 1983), česky nakl. Volvox Globator 1997, překlad: Radovan Charvát.

Z česky vydané tématické beletrie nepochybně dílo největší umělecké úrovně, románový životopis Sira Johna Franklina od dětství, takže o výpravě jsou samozřejmě jen poslední stránky – bohužel však autor příliš podřídil svého hrdinu /jako kontrast/ svému odporu k moderní „uspěchanosti“, takže z něj vytvořil dosti těžko uvěřitelnou postavu, působící dojmem až retardovaného autisty!

• Elizabeth McGregorová: „Dítě ledu“, (orig.: „The Ice Child“, Bantam Press, London 2001), česky nakl. Knižní klub 2002, překlad: Dušan Zbavitel.

Žánrová kuriozita, jde totiž o „ženský“ román(!), odehrávající se částečně mezi současnými franklinovskými pátrači, naštěstí však asi třetina knihy (lepší úrovně) je retrospektiva přímo z výpravy – přes nepříliš reálného dětského hrdinu (plavčíka) a poplatnost senzacechtivějším současným teoriím (S. Cookman „Ice Blink“) lze vyzdvihnou sugestivní atmosféru, v některých pasážích (kanibalismus) působící vzhledem k viktoriánské mentalitě rozhodně uvěřitelněji, než pozdější román Simmonsův - který ostatně zaráží podobností motivů!

• Mordecai Richler: „Byl tu Šalomoun Gursky“, (orig.: „Solomon Gursky was here“, Viking Canada 1989), česky nakl. Argo 2004, překlad: Petr Pálenský.

Literárně rovněž opět nemálo hodnotná románová freska, dosti humorně popisující osudy kanadsko-židovské rodiny lihovarníků, včetně např. prohibičních pašeráků a gangsterů, takže Franklinova expedice je jen jedním z mnoha epizodických motivů – ovšem zakladatel rodu, židovský podvodníček, přežívá právě jako její účastník(!), s mnoha vtipnými narážkami na souvislosti franklinovské a pátračské, autor se nevyhýbá ani motivům kanibalismu a homosexuality.

• Dan Simmons: „Terror“, (orig.: „The Terror“, Little, Brown and Co, USA 2007), česky nakl. Jiří Buchal – BB/art 2007, překlad: Pavel Medek.

Dosti zásadní rozsáhlý román od zkušeného autora sci-fi a hororů oplývá především sugestivní, skutečně mrazivou a pochmurnou atmosférou, ač použití nadpřirozeného motivu eskymáckého strašidla likvidujícího výpravu je možná až diskutabilně nadbytečné – zarážejí však bohužel /kromě jistých překladových podivností/ přes autorem proklamovanou snahu o autenticitu faktické chyby, mající občas vliv na nelogičnost zápletek a někdy i na beletrii vskutku až podivné nakládání s reálnými historickými postavami.

• Clive Cussler/Dirk Cussler: „Ďáblův dech“, (orig.:„Arctic Drift“, Michael Joseph LTD/Penguin Random House, 2008), česky také nakl. Jiří Buchal – BB/art 2009, překlad: Ondřej Duha.

Autor akčních thrillerů zde spolu se synem spáchal naprostý škvár , ve kterém hrdina z jeho cyklu o agentuře NUMA čelí např. i hrozící válce mezi USA a Kanadou/!/, úkladům tajných služeb i záhadnému meteorologickému jevu, přičemž však v příběhu na populární motiv globálního oteplování ještě stihne najít potopený „Terror“ i „Erebus“ zamrzlý v ledovci – na lodě se totiž /dosti krkolomným způsobem/ během expedice dostal náklad vzácného kovu ruthenia, strategicky dnes důležitý pro „umělou fotosyntézu“, tehdy však působící zešílení jejich posádek!!!