View source for Julius Payer

<div class="row">
  <div class="small-12 large-8 columns">
<!-- Hlavní sloupec -->
{{InfoboxOsoba |jmeno=Julius Payer|obrazek=Luckhardt - Julius von Payer (ÖNB 8080757).jpg|obrazekPopisek=Julius von Payer. Foto:  Fritz Luckhardt, podrobnosti viz [[:Soubor:Luckhardt - Julius von Payer (ÖNB 8080757).jpg|stránka obrázku]]|narodnost=Rakouská|datumNarozeni=2. září 1841 |mistoNarozeni=Šanov u Teplic (Čechy)|datumUmrti=19. srpna 1915|mistoUmrti=Bled (Rakousko)|pohrben=Ústřední vídeňský hřbitov, Vídeň, Rakousko|kariera=Velitel polární expedice, která objevila Zemi Františka Josefa<br>Malíř|expedice=Německá grónská expedice (1869-1870)]]<br>Rakousko-uherská expedice k Nové Zemi (1871)<br>Rakousko-uherská expedice hledající Severovýchodní průjezd (1872-1874)}}
<span class="name-person">Julius Johannes Ludovicus von Payer</span> (<span class="text-date">2. září 1841 – 19. srpna 1915</span>) byl malíř, horolezec, kartograf, polárník německého původu narozený v <span class="name-place">Šanově</span> (dnes část <span class="name-place">Teplic</span>), v domě U Jitřenky v ulici U Hadích lázní<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Julius_von_Payer</ref>. Je autorem série čtyř obrazů s tematikou Franklinovy výpravy, ve kterých znázornil svou představu osudů a konečné zkázy Franklinovy expedice. Některé obrazy z této série ztvárnil vícekrát.

==Pátrání po Payerových obrazech==
'''Pokud byste rádi přispěli k pátrání po Payerových obrazech s tematikou Franklinovy výpravy, podívejte se prosím na [https://franklinova-expedice.blogspot.cz/2016/06/hledaji-se-ctyri-payerovy-franklinovske.html tento článek].'''

==Životopis==
Po absolvování Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě sloužil v rakouské armádě v dnešní severní Itálii (tehdy patřící Rakousku).

Od roku <span class="text-date">1863</span> se věnoval průzkumu a mapování italských Alp. Na základě své práce v této oblasti se stal v roce <span class="text-date">1868</span> pracovníkem  Vojenského zeměpisného ústavu ve Vídni.<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Julius_von_Payer#.C5.BDivotopis</ref>

Německý kartograf a zeměpisec <span class="name-person">August Petermann</span> ho doporučil za člena německé expedice k severovýchodním břehům Grónska (<span class="text-date">1869-1870</span>). Zde se <span class="name-person">Payer</span> podílel na vedení průzkumných saňových výprav <ref>http://pubs.aina.ucalgary.ca/arctic/Arctic43-1-83.pdf</ref>.

V roce <span class="text-date">1871</span> spolu s <span class="name-person">Karlem Weyprechtem</span> velel přípravné rakousko-uherské průzkumné expedici do oblasti Nové Země.

V letech <span class="text-date">1872-1874</span> opět s <span class="name-person">Karlem Weyprechtem</span> vedl rakousko-uherskou polární výpravu hledající <span class="name-place">Severovýchodní průjezd</span>, tedy námořní cestu z Evropy kolem severního pobřeží Ruska do Beringovy úžiny. Tuto cestu sice nenašli, objevili ale soustroví, které pojmenovali <span class="name-place">Země Františka Josefa</span>.

Dne <span class="text-date">24. října 1876</span> povýšil císař František Josef I. Julia Payera do šlechtického stavu a udělil mu predikát rytíř Payer (Ritter von Payer). <ref>http://www.novanobilitas.eu/rod/payer</ref> Jeho erb připomíná Payerovy polární cesty, viz popis na stránkách [http://www.novanobilitas.eu/rod/payer Nová šlechta v českých zemích a podunajské monarchii]: "V modrém štítě ledové pole přirozené barvy v polárním moři vzadu ohraničené hnědým pohořím, za kterým uprostřed vyniká zářící slunce&nbsp;obklopené dvěma soustřednými zlatými kružnicemi. Slunce je překryto rakousko-uherskou námořní obchodní vlajkou na zlaté žerdi zakončené zlatou koulí a vyrůstající z vrchu pohoří. V pravém horním rohu štítu se vidí zlatá polární hvězda. Na štítě stojí dvě korunované turnajské přílby smodro-stříbrnými přikrývadly. Klenotem na pravé jsou dvě zavřená křídla – přední modré se zlatou hvězdou, levé stříbrné. Z levé pak vyrůstá stříbrný polární medvěd. Pod štítem je modrá páska ze stříbrným heslem PER ASPERA AD ASTRA (Přes překážky ke hvězdám - pozn. red.)."

V roce <span class="text-date">1877</span> se <span class="name-person">Payer</span> oženil s bývalou manželkou frankfurtského bankéře <span class="name-person">Fanny Kannovou</span>, s níž se (ještě vdanou) seznámil ve Františkových Lázních. S ní měl dvě děti, <span class="name-person">Julese</span> a <span class="name-person">Alici</span>. <ref>http://www.svkul.cz/wp-content/uploads/2015/06/payer-med.pdf</ref>, <ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Julius_von_Payer</ref>

V letech <span class="text-date">1877-1879</span> <span class="name-person">Payer</span> studoval malířství na "Städelsches Institut" ve <span class="name-place">Frankfurtu nad Mohanem</span> (pod vedením <span class="name-person">Johanna Heinricha Hasselhorsta</span>, který se sám účastnil jiné arktické výpravy a byl autorem obrazů s polární tematikou <ref>http://www.hellenicaworld.com/Art/Paintings/en/JohannHeinrichHasselhorst.html</ref>) a v letech <span class="text-date">1880-1882</span> pokračoval ve studiu na malířské akademii (Akademie der bildenden Künste) v <span class="name-place">Mnichově</span> (pod vedením <span class="name-person">Alexandera Wagnera</span>) <ref>http://www.canadianmysteries.ca/sites/franklin/archive/text/PayerStarvation_en.htm</ref>.

V letech <span class="text-date">1884-90</span> žil a maloval v <span class="name-place">Paříži</span>. 

V roce <span class="text-date">1890</span> se rozvedl, vrátil do Vídně a založil malířskou školu pro ženy. 

V roce <span class="text-date">1912</span> ho v <span class="name-place">Bledu</span> (německy <span class="name-place">Veldes</span>, dnes Slovinsko, tehdy Rakousko) postihla mozková mrtvice, po níž částečně ochrnul. O 3 roky později rovněž v <span class="name-place">Bledu</span> umírá. <ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Julius_von_Payer</ref>, <ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Julius_von_Payer</ref>

== Payer a Franklinova výprava ==
[[Soubor:Payer-studie1880.jpg|thumb|right|300px|Julius Payer: Studie k obrazu Záliv smrti, 1880. Zdroj: Repro z knihy Teplitz-Schönau. Berlin-Friedenau: Deutscher Kommunal-Verlag, 1930]]
[[Soubor:Payer-death-of-franklin.jpg|thumb|right|300px|Julius Payer: Smrt Johna Franklina. Zdroj: Lepi Studio / [http://collectionscanada.gc.ca/pam_archives/index.php?fuseaction=genitem.displayItem&lang=eng&rec_nbr=3211478&rec_nbr_list=3370843,3211478,3370198,3211476,3211477,3211479,3328380,3328379,3329612,3211475 Library and Archives Canada]]]
[[Soubor:Payer-abandoning-vessels.jpg|thumb|right|300px|Julius Payer: Opuštění lodí. Zdroj: Lepi Studio / [http://collectionscanada.gc.ca/pam_archives/index.php?fuseaction=genitem.displayItem&lang=eng&rec_nbr=3211478&rec_nbr_list=3370843,3211478,3370198,3211476,3211477,3211479,3328380,3328379,3329612,3211475 Library and Archives Canada]]]
[[Soubor:Payer-bible-reading.jpg|thumb|right|300px|Julius Payer: Bohoslužba na sněhu. Zdroj: Lepi Studio / [http://collectionscanada.gc.ca/pam_archives/index.php?fuseaction=genitem.displayItem&lang=eng&rec_nbr=3211478&rec_nbr_list=3370843,3211478,3370198,3211476,3211477,3211479,3328380,3328379,3329612,3211475 Library and Archives Canada]]]

<span class="name-person">Julius Payer</span> nakreslil a namaloval řadu děl s tematikou výzkumu Arktidy. Mezi ně patří i '''cyklus čtyř obrazů s tematikou Franklinovy výpravy''' z <span class="text-date">80. let 19. století</span>. Jde o obrazy ''[http://www.canadianmysteries.ca/sites/franklin/archive/image/DeathFranklin_en.htm Franklinova smrt]'' (Franklins Tod, Death of Franklin, Last Moments), ''[http://www.canadianmysteries.ca/sites/franklin/archive/image/AbandoningVessels_en.htm Opuštění lodí]'' (Verlassen des Schiffes, Abandoning Vessels), ''[http://www.canadianmysteries.ca/sites/franklin/archive/image/BibleReading_en.htm Bohoslužba na sněhu]'' (Gottesdienst, Divine Service, Bible Reading) a ''Záliv smrti'' (Die Bai des Todes, Stavation Cove, The Bay of Death). Jejich osudy jsou poněkud tajemné (viz dále) a v současnosti jsou známy a on-line dostupné pouze fotografie prvních tří. Poslední a nejslavnější obraz, ''Záliv smrti'', je znám díky své pozdější verzi z roku <span class="text-date">1897</span>.

===Studium podkladů k obrazům===
Po návratu se své poslední arktické expedice proslovil <span class="name-person">Julius Payer</span> <span class="text-date">10. listopadu 1874</span> přednášku před Královskou zeměpisnou společností v <span class="name-place">Londýně</span> <ref>https://books.google.cz/books?id=SA487am3CSwC&dq=Julius%20Payer%20London&hl=cs&pg=PA1#v=onepage&q=Julius%20Payer%20London&f=false</ref>

Návštěvu Anglie využil <span class="name-person">Payer</span> k důkladnému seznámení se s vybavením Franklinovy výpravy. Článek pařížského dopisovatele londýnských Timesů z <span class="text-date">29. ledna 1884</span> <ref>http://www.canadianmysteries.ca/sites/franklin/archive/text/PayerStarvation_en.htm</ref> popisuje Payerův londýnský pobyt před 9 lety takto: 

<blockquote>"<span class="name-person">Payer</span> ... se pak pustil do práce na shromažďování materiálu podrobností pro své obrazy. Navštívil ctihodnou lady <span class="name-person">Franklinovou</span>, snoubenku kapitána <span class="name-person">Croziera</span> (sic!), většinu velitelů následujících expedic, představitele Admirality, a, v krátkosti, každého, kdo mu mohl sdělit podrobnosti o expedici. Říká se dokonce, že když byl na návštěvě u admirála <span class="name-person">Watsona</span> v <span class="name-place">Chathamu</span>, kde si byl prohlédnout staré lodě stejného typu jako byly <span class="name-ship">Erebus</span> a <span class="name-ship">Terror</span>, byl pozván na snídani na jedné z těchto starých lodí; a když při večeři vyzvídal, jaký koberec byl na podlaze Franklinovy kajuty na <span class="name-ship">Erebu</span>, lady <span class="name-person">Watsonová</span> vstala a uřízla kousek koberce v jídelně a věnovala ho <span class="name-person">Payerovi</span> s tím, že má přesně stejný vzorek. (...) Byly mu ukázany modely vědeckých přístrojů, uniformy posádky a portréty vedoucích členů expedice."</blockquote>

K tomuto líčení třeba podotknout, že <span class="name-person">Payer</span> se teprve chystal studovat malířství (zdařilé kresby však vytvářel již během svých arktických výprav), tedy se na svůj obrazový cyklus o Franklinově výpravě připravoval ve značném předstihu.

===Studie k Zálivu smrti===
V roce <span class="text-date">Datum</span>1880 vytvořil <span class="name-person">Julius Payer</span> [[:Soubor:Payer-studie1880.jpg|studii k obrazu Záliv smrti]]. Ta se od výsledné verze značně liší (<span class="name-person">Payer</span> ji maloval v době, kdy byl se svými malířskými studiemi zhruba v polovině). Zda se studie dochovala do dnešní doby a kde, není zatím jisté.

===Datování vzniku obrazů===
Cyklus obrazů o Franklinově expedici <span class="name-person">Payer</span> vytvořil během <span class="text-date">80. let 19. století</span>, přesné datování je poněkud nejasné. [http://collectionscanada.gc.ca/ Library and Archives Canada] mají u fotografií obrazů <ref>http://collectionscanada.gc.ca/ourl/res.php?url_ver=Z39.88-2004&url_tim=2016-03-13T17%3A26%3A15Z&url_ctx_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Actx&rft_dat=3211475&rfr_id=info%3Asid%2Fcollectionscanada.gc.ca%3Apam&lang=eng</ref> uvedeno datum vytvoření <span class="text-date">1872-1874</span>, což je ale evidentní chyba: tou dobou byl <span class="name-person">Payer</span> na své poslední arktické výpravě, navíc ho studium malířství i artefaktů z Franklinovy výpravy v té době teprve čekalo. Již citovaný článek v Timesech <ref>http://www.canadianmysteries.ca/sites/franklin/archive/text/PayerStarvation_en.htm</ref> popisuje <span class="text-date">29. ledna 1884</span> vystavovaný obraz Záliv smrti, přičemž jeho vytvoření mělo trvat 12 měsíců. Náměty dalších tří obrazů cyklu jsou popisovány v budoucím čase. Lze tedy předpokládat, že na obrazech začal Payer pracovat v roce <span class="text-date">1883</span> v <span class="name-place">Paříži.</span>

Prince <span class="name-person">Bojidar Karageorgevitch</span> (anglická transkripce; česky princ <span class="name-person">Božidar Karadjordjevič</span>) v článku "Julius von Payer" (<span class="text-date">léto 1896</span>) pak popisuje své seznámení s <span class="name-person">Payerem</span> v <span class="name-place">Étretat</span> ve Francii v roce <span class="text-date">1884</span> s tím, že po Karageorgevitchově návratu do <span class="name-place">Paříže</span> mohl sledovat <span class="name-person">Payera</span> při práci na obrazech ''Bohoslužba na sněhu'' a ''Franklinova smrt''.

Časopis Ruch pak <span class="text-date">5. ledna 1887</span> (při příležitosti vystavení ''Zálivu smrti'' v <span class="name-place">Praze</span>)  označuje <ref>http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=10885484</ref> druhý obraz cyklu, "Opuštění lodí", za "právě dokončený", s tím, že o zbylých dvou obrazech (''Bohoslužba na sněhu'' a ''Franklinova smrt'') hovoří v budoucím čase.

Článek <span class="name-person">Ondřeje Chrobáka</span> v časopise [http://dejinyasoucasnost.cz/archiv/2006/8/nikdy-zpet-/ Dějiny a současnost] pak udává, že "Oba ústřední obrazy z franklinovského cyklu, ''Smrt sira Johna Franklina'' a ''Záliv smrti'', se například staly součástí rakousko-uherského pavilonu v rámci Světové výstavy konané v roce <span class="text-date">1889</span> v <span class="name-place">Paříži</span>," tedy v roce <span class="text-date">1889</span> by musely být hotovy minimálně 3 ze 4 obrazů (a je pravděpodobné, že byl dokončen celý cyklus).

Naprosto jisté je, že v roce <span class="text-date">1896</span> byly všechny obrazy hotovy a stále ve správě Payerova pařížského galeristy (uměleckého "agenta") <span class="name-person">Charlese Sedelmeyera</span> (ten byl mimochodem tchánem slavného českého malíře <span class="name-person">Václava Brožíka</span>). V tomto roce byly totiž od <span class="text-date">dubna 1896</span> vystaveny v <span class="name-place">Crafton Galleries v Londýně</span> (<ref>The Athenaeum, 18. dubna 1896</ref>, <ref>[http://catalogue.nal.vam.ac.uk/ipac20/ipac.jsp?session=1U5833016B835.6377&profile=nal&uri=link=3100006~!134389~!3100001~!3100002&aspect=subtab114&menu=search&ri=2&source=~!horizon&term=Payer%2C+Julius%2C+1842-1915&index=NAME Descriptive note of the four pictures representing the loss of Sir John Franklin's expedition to the North Pole, painted by Julius von Payer]</ref>).

===Další osudy obrazů===

V <span class="text-date">květnu 1897</span> Neues Wiener Journal vítá novou verzi obrazu ''Záliv smrti'' (viz níže Další verze obrazů franklinovského cyklu) a současně podotýká, že předchozí ''Die Bai des Todes'' byl "prodán do Ameriky". <ref>Neues Wiener Journal, 15. května 1897, s. 6</ref> Není jasné, zda do Ameriky byl prodán pouze ''Záliv smrti'', anebo i ostatní obrazy franklinovského cyklu a vídeňský časopis o tom buď neví, nebo to nezmiňuje, protože se článek týká pouze nového ''Zálivu smrti''. Neues Wiener Journal neuvádí ani zdroj informace o prodeji, ani žádné bližší podrobnosti.

Naopak podle článku "[https://epic.awi.de/27686/1/Polarforsch1951_1_6.pdf Julius von Payer als Maler]" v časopise Polarforschung z roku <span class="text-date">1951</span> byly 4 obrazy franklinovského cyklu "prodány za značnou sumu do <span class="name-place">Belgie</span>, kde se dosud nacházejí". Z kontextu vyplývá, že prodej proběhl zřejmě ještě za Payerova života. To, že se obrazy nacházely (či snad ještě nacházejí v <span class="name-place">Belgii</span>), potvrzuje i článek [http://trimaris.blogsport.de/2015/08/26/julius-von-payer-entdecker-und-maler/ Julius von Payer – Entdecker und Maler], který uvádí: "(...) namaloval <span class="name-person">Payer</span> cyklus čtyř monumentálních obrazů o Franklinově expedici, které ale jsou již desetiletí k nenalezení. Údajně se nalézaly v <span class="text-date">padesátých letech 20. století</span> v belgickém soukromém vlastnictví; od té doby je místo jejich uložení neznámé".

V kanadském archivu ([https://collectionscanada.gc.ca Library and Archives Canada]) se nachází jednoznačný důkaz, že všechny čtyři původní Payerovy obrazy s tematikou Franklinovy výpravy se v roce <span class="text-date">1932</span> nacházely v Bruselu, a to v držení manželů <span class="name-person">O'Mearových</span>. V pozůstalosti po <span class="name-person">[[Richard Julius Cyriax|Richardu Juliu Cyriaxovi]]</span>, mj. autorovi základní knihy o Franklinově expedici ([[Sir John Franklin's Last Arctic Expedition]]) se nachází album, které obsahuje text datovaný v <span class="text-date">březnu 1932</span>, v němž tito manželé obrazy popisují a zřejmě nabízejí ke koupi. V albu jsou připojeny i fotografie obrazů (viz obrázky na této stránce a kvalitnější kopie na stránkách Canadian Mysteries – odkazy v záhlaví této kapitoly "Payer a Franklinova výprava"), ovšem pouze prvních tří – ''Záliv smrti'' chybí. Místo něj je v albu jiný známý Payerův obraz, ''Nikdy zpět!'', který se ale vztahuje k Payerově vlastní arktické expedici. '''[[:Soubor:Payer-franklin-cyriax.pdf|Text a fotografie z alba]] jsou k dispozici na stránkách této wiki'''. <ref>http://collectionscanada.gc.ca/ourl/res.php?url_ver=Z39.88-2004&url_tim=2016-03-13T15%3A28%3A38Z&url_ctx_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Actx&rft_dat=3211476&rfr_id=info%3Asid%2Fcollectionscanada.gc.ca%3Apam&lang=eng</ref>, <ref>http://collectionscanada.gc.ca/ourl/res.php?url_ver=Z39.88-2004&url_tim=2016-03-13T15%3A32%3A22Z&url_ctx_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Actx&rft_dat=3211477&rfr_id=info%3Asid%2Fcollectionscanada.gc.ca%3Apam&lang=eng</ref>, <ref>http://collectionscanada.gc.ca/ourl/res.php?url_ver=Z39.88-2004&url_tim=2016-03-13T15%3A39%3A48Z&url_ctx_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Actx&rft_dat=3211475&rfr_id=info%3Asid%2Fcollectionscanada.gc.ca%3Apam&lang=eng</ref>

Osudy obrazů mezi lety <span class="text-date">1896-1932</span> a po roce <span class="text-date">1932</span> zůstávají zatím zahaleny tajemstvím. <span style="color: red; font-weight: bold;">Jakékoli případné poznatky a tipy vedoucí k jejich zjištění velmi uvítám.</span>

[[Soubor:Zaliv-smrti-1897.jpg‎‎‎|thumb|right|300px|Záliv smrti z roku 1897]] [[Soubor:Polarni-katastrofa.jpg‎‎|thumb|right|‎200px|Polární katastrofa]]

===Další verze obrazů franklinovského cyklu===

====Záliv smrti====
existuje ve dvou dalších verzích.

Nejznámější je obrovské plátno ''Záliv smrti'' (udávané rozměry 390 x 540-560 cm) vystavené v <span class="name-place">Geofyzikálním ústavu v Praze</span>. Tento obraz dokončil Payer v roce <span class="text-date">1897</span>. Obraz byl v roce <span class="text-date">1908</span> vystaven na jubilejní výstavě Krasoumné jednoty v Rudolfinu, konané při příležitosti 60. výročí panování císaře <span class="name-person">Františka Josefa I</span>. Za katalogovou cenu 20 000 rakouských korun se neprodal, nicméně následně jej za 16 000 rakouských korun zakoupila Moderní galerie, přímý předchůdce dnešní [http://www.ngprague.cz/ Národní galerie v Praze]. Nebyl však vystavován a v roce <span class="text-date">1964</span> jej Národní galerie bezúplatně převedla Geofyzikálnímu ústavu v <span class="name-place">Praze</span>. <ref>http://prostor-ad.cz/pruvodce/praha/sporilov/geofyz/zaliv.htm</ref>, <ref>Chrobák, Ondřej: Záliv smrti. Katalog výstavy ve Veletržním paláci v Praze 25.11.2005-19.2.2006</ref>

Vedle toho existuje malá verze nazvaná ''Polární katastrofa'' (96 x 136 cm) buď z roku <span class="text-date">1882</span> či <span class="text-date">1887</span>, kterou vlastní [https://www.csas.cz Česká spořitelna] (a na opakované dotazy ohledně bližších údajů k tomuto obrazu nereaguje). Co se týče datace tohoto obrazu: některé prameny, např. skládačka vydaná Regionálním muzeem v Teplicích při příležitosti výstavy "Z Teplic k severnímu pólu" v roce <span class="text-date">2001</span>, uvádějí rok <span class="text-date">1887</span>, jiná, např. skládačka vydaná týmž muzeem při příležitosti výstavy  "Julius Payer a jeho svět" v roce <span class="text-date">2006</span>, uvádějí rok <span class="text-date">1887</span>. Jisté je, že na obraze je věnování "Mé milé ženě" (čímž je ještě zajímavější, jak se obraz do <span class="name-place">Teplic</span> a následně do majetku České spořitelny vlastně dostal). <ref>RNDr. Norbert Krutský: Julius Payer, Regionální muzeum v Teplicích 2001</ref>, <ref>Mgr. Ondřej Chrobák, PhDr. Bohuslava Chleborádová: Julius Payer a polární svět, Regionální muzeum v Teplicích 2006</ref>

====Opuštění lodí====
Regionální muzeum v <span class="name-place">Teplicích</span> vlastní obraz ''Vlečení lodi'' (94 x 144 cm) z roku <span class="text-date">1898</span>, který (což je málo známý fakt) je zjevně kopií původního obrazu ''Opuštění lodí''. Kurátorka uměleckých sbírek a vedoucí Historického oddělení Regionálního muzea v Teplicích <span class="name-person">PhDr. Bohuslava Chleborádová</span> k historii obrazu sdělila, že tento obrazu "byl zakoupen šanovskou obcí ve <span class="name-place">Vídni</span> a v roce <span class="text-date">1934</span> byl darován do teplického muzea".

[[Soubor:Vleceni-lodi.jpg‎‎ ‎|thumb|right|300px|]]

==Výstavy a další akce==

''Následující seznam je zatím silně neúplný.''

V přednáškové síni <span class="name-place">[https://www.ig.cas.cz/ Geofyzikálního ústavu v Praze]</span> je trvale vystaven Payerův obraz ''[http://prostor-ad.cz/pruvodce/praha/sporilov/geofyz/zaliv.htm Záliv smrti]'' z roku <span class="text-date">1897</span>.

<span class="text-date">25. 11. 2005 – 5. 3. 2006</span> se ve <span class="name-place">Veletržním paláci v Praze</span> konala výstava "Julius Payer - Záliv smrti", na níž byl vystaven stejnojmenný obraz.

<span class="text-date">17. 3. 2006 – 16. 4. 2006</span> se v <span class="name-place">[http://www.muzeum-teplice.cz/ Regionálním muzeu Teplice]</span> konala výstava "Julius Payer a polární svět", kde byly vystaveny i obrazy ''Záliv smrti'' a jeho kopie ''Polární katastrofa'' a obraz ''Vlečení lodi''.

<span class="text-date">11. 11. 2015 – 10. 1. 2016</span> se v <span class="name-place">Jízdárně teplického zámku</span> konala výstava "JULIUS PAYER - nejslavnější teplický rodák".

<div style="clear:both"></div>

==Památníky==
<gallery mode="packed" heights="300px" widths="400px">
Soubor:Hotel Payer Teplice D - deska.JPG|Pamětní deska na rodném domě Julia Payera v Teplicích - Šanově (bývalý Dům u Jitřenky). Podrobnosti viz [[:Soubor:Hotel_Payer_Teplice_D_-_deska.JPG|stránka obrázku]]
Soubor:Grabmal von Julius von Payer.JPG|Hrob Julia Payera na Ústředním vídeňském hřbitově. Foto: Fritz Luckhardt, podrobnosti viz [[:Soubor:Grabmal von Julius von Payer.JPG|stránka obrázku]]
</gallery>

<!--
[[Soubor:Hotel Payer Teplice D - deska.JPG|thumb|center|400px|Pamětní deska na rodném domě Julia Payera v Teplicích - Šanově (bývalý Dům u Jitřenky). Podrobnosti viz [[:Soubor:Hotel_Payer_Teplice_D_-_deska.JPG|stránka obrázku]]]]
[[Soubor:Grabmal von Julius von Payer.JPG|thumb|center|400px|Hrob Julia Payera na Ústředním vídeňském hřbitově. Foto: Fritz Luckhardt, podrobnosti viz [[:Soubor:Grabmal von Julius von Payer.JPG|stránka obrázku]]]]
-->

==Poděkování==

Je mou radostnou povinností poděkovat všem, bez nichž by obsah tohoto článku o Juliu Payerovi zdaleka nebyl tak zajímavý, informačně bohatý a snad i v něčem nový.

* <span class="name-person">Kayley Kimball</span> z Library and Archives Canada laskavě poskytla fotokopii alba z Cyriaxovy pozůstalosti a umožnila jednak zdokumentovat vlastníky a umístění Payerových obrazů v roce <span class="text-date">1932</span> a současně odhalit, že v tomto albu a archivu není fotografie původního ''Zálivu smrti''.

* <span class="name-person">Sally Williams</span> z Victoria and Albert Museum v Londýně nejen ochotně zodpověděla dotaz ohledně případných reprodukcí Payerových obrazů v katalogu londýnské výstavy z roku <span class="text-date">1896</span> a zaslala ofocenou stránku z tohoto katalogu s popisem Zálivu smrti, ale nadto sama propátrala další informační zdroje a zaslala další kopie článků s cennými informacemi, jakož i impozantní výčet toho, kde všude ''Záliv smrti'' není k nalezení (což není v žádném případě míněno ironicky - i negativní informace velmi pomůže).

* <span class="name-person">Bohuslava Chleborádová</span> z Regionálního muzea v Teplicích laskavě poskytla informace o obraze ''Vlečení lodi'' ze sbírek tohoto muzea a pomohla vyjasnit některé neověřené informace.

* <span class="name-person">Tomáš Hylmar</span> z archivu Národní galerie v Praze nejen ochotně, ač neúspěšně pátral po katalogu výstavy ''Zálivu smrti'' z roku <span class="text-date">1884</span>, ale pomohl i svými znalostmi katalogů z <span class="text-date">19. století</span> nasměrovat další pátrání.

* <span class="name-person">Monika Veverková</span> z Národního muzea v Praze pomohla s německými překlady a laskavě zprostředkovala ofocení doprovodné publikace k výstavě o Payerovi z roku <span class="text-date">2001</span>.

* <span class="name-person">Gustav Vávra</span> přispěl českou transkripcí jména prince <span class="name-person">Božidara Karadjordjeviče</span>.

* <span class="name-person">Wolfgang Opel</span> je sice na posledním místě, ale jeho zásluhy rozhodně nejsou nejmenší. Nejen že jak autor jednoho z článků o osudech Payerových obrazů bleskově odpověděl na můj e-mail s dotazy, nejen že bez jeho podílu na pátrání by nebylo možno zjistit tolik informací, ale především věřím, že díky spolupráci s ním se nakonec záhadně ztracené Payerovy obrazy s tematikou Franklinovy výpravy podaří objevit.

<!-- Konec Hlavní sloupec -->
  </div>
  <div class="small-12 large-4 columns right-column">
<!-- Pravý sloupec -->
<!-- ==<small>Související stránky</small>==
<div class="related-pages">
</div>
 -->
{{Šablona:DataLinksPage}}
<!-- ==<small>Externí odkazy</small>==
{{Infozdroj|cz|http://www.svkul.cz/wp-content/uploads/2015/06/payer-med.pdf|JULIUS PAYER|Medailonek na stránkách Severočeské vědecké knihovny Ústí nad Labem|15.12.2015}}
{{Infozdroj|cz|http://www.svkul.cz/wp-content/uploads/2015/06/payer-bibl.pdf|JULIUS PAYER – Personální bibliografie|Dokument na stránkách Severočeské vědecké knihovny Ústí nad Labem|15.12.2015}}
{{Infozdroj|cz|https://cs.wikipedia.org/wiki/Julius_von_Payer|Julius von Payer|Článek o Payerovi na české Wikipedii|29.11.2015}}
{{Infozdroj|uk|https://en.wikipedia.org/wiki/Julius_von_Payer|Julius von Payer|Článek o Payerovi na anglické Wikipedii|13.12.2015}}
{{Infozdroj|cz|http://www.novanobilitas.eu/rod/payer|Payer|Text o Payerově povýšení do šlechtického stavu na stránkách webu "Nová šlechta v českých zemích a podunajské monarchii" včetně kresby jeho erbu|15.12.2015}}
{{Infozdroj|uk|https://en.wikipedia.org/wiki/German_North_Polar_Expedition|German North Polar Expedition|Článek o německé polární expedici na anglické Wikipedii|13.12.2015}}
{{Infozdroj|uk|http://pubs.aina.ucalgary.ca/arctic/Arctic43-1-83.pdf|Jorg-Friedhelm Venzke: The 1869 / 70 German North Polar Expedition|Článek o německé polární expedici v časopise The Arctic 43(1): 83-85|13.12.2015}}
{{Infozdroj|cz|http://www.ucl.cas.cz/slk/data/2010/sbornik/19.pdf|Julius Payer a Záliv smrti|Příspěvek Jitky Bažantové do sborníku "Podoby a funkce příběhu: pokus o interdisciplinární debatu". Redakce Milena Vojtková. Praha, 2011|15.12.2015}}
{{Infozdroj|cz|http://www.rozhlas.cz/sever/informacezeseveru/_zprava/teplicke-muzeum-predstavuje-polarnika-malire-a-kartografa-julia-payera--1552836|Teplické muzeum představuje polárníka, malíře a kartografa Julia Payera (10. 11. 2015)|Článek ČRo Sever o teplické výstavě o Payerovi|29.11.2015}}
{{Infozdroj|cz|http://www.rozhlas.cz/toulky/vysila_praha/_zprava/946-schuzka-julius-payer--1239011|Toulky českou minulostí – 946. schůzka: Julius Payer (11. 8. 2013)|Článek ČRo Praha z cyklu Toulky českou minulostí|29.11.2015}}
{{Infozdroj|cz|https://www.facebook.com/Payer-1915-371527466374057/|Payer 1915|Facebooková komunita v souvislosti s výstavou o Payerovi na přelomu let 2015/2016|29.11.2015}}
{{Infozdroj|cz|http://www.dauphin.cz/book_978-80-7272-551-9.html|Julius Payer: Expedice na Severní pól|Stránka vydavatelství Dauphin s informacemi o novém vydání cestopisu Julia Payera (původně česky "V ledovém zajetí", 1969|29.2.2020}} -->

==<small>Zdroje a poznámky</small>==
<references />

<!-- Konec Pravý sloupec -->
  </div>
</div>

[[Kategorie:Malířství|Payer,Julius]]
[[Kategorie:Umělci|Payer,Julius]]
[[Kategorie:Účastníci polárních expedic|Payer,Julius]]