Plavba z Anglie do Disko Bay

Z Anglie na Orkneje

Erebus a Terror vypluly z Greenhithe, městečka na Temži, 19. května 1845 kolem půl desáté ráno. Doprovázela je dopravní loď Barreto Junior, která vezla zásoby, jež měly být na lodě Franklinovy výpravy přeloženy až v Grónsku - plavba s plně naloženými loděmi přes Atlantik by byla nebezpečná.

Erebus a Terror byly vlečeny parníkem Rattler a Barreto Junior parníkem Monkey. Prvním cílem plavby byly Orkneje. Na palubě Erebusu byl pro tuto část plavby přítomen lodivod William Hindbaugh a na palubě Terroru Peter Irvine.

Nedlouho po vyplutí musela flotila kvůli nepříznivému větru zakotvit poblíž Aldeburghu, jak uvádí John Franklin v dopise z 29. května 1845, adresovaném tajemníkovi Admirality. Erebus a Terror se tou dobou nacházeli na moři poblíž Aberdeenu a John Franklin odpovídal na dopis tajemníka Admirality (zřejmě Johna Barrowa) z 23. května. Dopis Franklinovi na palubu Erebusu doručil parník Blazer. V Barrowově dopise byl Franklin vyzýván, aby v případě trvajících nepříznivých větrů změnil původní plán a proplul průlivem La Manche.

Franklin odpověděl, že větry jsou většinou příznivé a dále ve své odpovědi popisuje, že 26. května poblíž Fern Islands (na dnešních mapách Farne Islands) bylo moře příliš rozbouřené, než aby Rattler mohl lodě dále táhnout. Proto se skupina lodí rozptýlila a Rattler byl vyslán, aby domluvil setkání s dopravní lodí. Jeho kapitán Smith využil příležitosti a uchýlil se do přístavu (zřejmě Cromarty), aby doplnil uhlí a nechal očistit lodní šroub. Protože parník Monkey byl tou dobou (29. května) již "odeslán zpět do Woolwich" (neuvedeno přesné datum), John Franklin nařídil kapitánu Stanleymu, aby jeho parník Blazer táhl lodě Franklinovy výpravy. Opětovné setkání flotily s Rattlerem se podle zprávy kapitána Blazeru očekávalo týž den, tedy 29. května.

Mírně odlišnou verzi podává v dopisech domů poručík John Irving z Terroru, podle kterého parníky dorazily do Stromness o 2 dny dříve než celá flotila (tedy 28. května), ale vrátily se pro Erebus a Terror k Aberdeenu. Irving rovněž uvádí, že "třetí parník" (zjevně Monkey) se musel kvůli "značnému poškození hned na počátku" vrátit .

Do přístavu Stromness na Orknejích doplula flotila 30. května večer .

Zde byly na dopravní loď naloženy další 4 býci náhradou za stejný počet uhynulých při bouřlivé plavbě a lodě doplnily vodu.

James Fitzjames ve svém deníku popisuje, že zatímco mužům z Terroru nebylo dovoleno vystoupit na břeh, někteří námořníci z Erebusu mohli vystoupit na břeh opatřit zásoby. Dva muži dostali povolení k návštěvě Kirkwallu, vzdáleného 14 mil, kde měl jeden ženu, kterou neviděl 4 roky, a druhý matku, kterou neviděl 17 let. Fitzjames neuvádí jména námořníků. Poté, co se všichni řádně vrátili na palubu, došlo v noci k dalšímu výstupu 4 námořníků na břeh, tentokráte bez povolení. Mezi "dezertéry" byl i manžel zmíněné ženy. Nepovolené vzdálení z lodi bylo odhaleno a Fairholme, Baillie a ještě další muži dopravili uprchlíky na loď ve 3 ráno. Fitzjames upustil od potrestání, nicméně nechal mezi 4 a 6 ráno prohledat Gorem a seržantem námořní pěchoty celou loď a vyházet nalezený alkohol (myšleno zjevně soukromé zásoby námořníků, nikoli alkohol z oficiálních lodních zásob).

Z Orknejí do Grónska

Lodě Franklinovy expedice opustily Stromness 3. června ráno. Krátce po vyplutí Terror opustil lodivod a můžeme předpokládat), že rovněž lodivod z Erebusu se vrátil do přístavu.

Patrně 4. června (či méně pravděpodobně 7. června) v poledne se s flotilou Franklinových lodí rozloučily parníky Rattler a Blazer, "poblíž ostrova Rona, asi 70 až 80 mil od Orknejí", jak uvádí James Fitzjames . Další zdroj udává datum oddělení parníků 4. června, a to "u ostrovů Bara a Rona, západně od mysu Wrath. RN vessel HMS Rattler, 12. června 1845. Cyriax přesné datum neuvádí.

K nejasnostem ohledně data rozlučky parníků Rattler a Blazer: Dopis Jamese Fitzjamese (ve formě deníku), který vyšel v časopise The Nautical Magazine, je datován 8. června 1845. V úvodu textu Fitzjames píše: "The steamers Roller and Blazer left us at noon yesterday near the Island of Rona seventy or eighty miles from Stromness". Z toho vyplývá, že jde o poledne 7. června. Nicméně deník pokračuje dále datem 6. června a k 7. červnu Fitzjames mj. píše: "There is nothing in this day's journal that will interest or amuse you at all events and I am not in a humour for describing any more messmates." Pokud předpokládáme, že deník byl psán chronologicky, pak první explicitně nedatovaný text v deníku je psán 5. června a zmínky o "včerejšku" se vztahují k 4. červnu. Tento výklad podporuje i okolnost, že po odplutí parníků si důstojníci Erebusu připili na zdraví lady Franklinové a Franklinovy dcery, protože ta měla narozeniny. Eleanora Isabella Franklinová se narodila 3. června ; přípitek o den později dává větší smysl než přípitek o 4 dny později. Nutno dodat, že zápisy v deníku pokračují i po 8. červnu - není tedy příliš jasné, jaký význam mělo datum dopisu (není vůbec chybné, ať už v originále či v tištěné verzi, a nemá být 5. místo 8. června?; existuje originální exemplář dopisu - záměna psané pětky za osmičku při čtení není jistě nemožná). Navíc průvodní text v časopise The Leader, kde byl deník poprvé otištěn (jméno autora, tedy Jamese Fitzjamese, však bylo utajeno!), explicitně uvádí, že deník začíná 5. června .

V dalším textu vycházím z předpokladu, že dopis/deník Jamese Fitzjamese ve skutečnosti začíná 5. června.

Kapitáni parníků před odplutím převzaly dopisy členů expedice a parníky poté propluly těsně podél Erebusu a následně Terroru, přičemž si posádky lodí navzájem provolávaly slávu.

5. června kolem desáté hodiny večerní se Erebus nacházel na 60°0' s.š. a 9°30' z.d. (na Google Maps).

James Fitzjames uvádí, že dopravní loď musela plout se skasanými plachtami, jinak by snadno předehnala Erebus a Terror.

6. června seznámil John Franklin Fitzjamese s tou částí instrukcí, které obdržel pro tuto expedici, která se týkala cílů výpravy a nutnosti "pozorovat v neznámých oblastech, které se chystáme navštívit, vše od blechy po velrybu". Franklin pověřil Fitzjamese vedením magnetických pozorování. Franklin poté sdělil všem důstojníkům, že po návratu do Anglie si od nich vyžádá veškeré jejich poznámky, deníky, nákresy apod.

Téhož dne při večer sir John vysvětlil důstojníkům, že očekává, že se jim podaří proplout ledem u amerického pobřeží a vyjádřil svou nevíru v existenci otevřeného polárního moře na severu. (Vzhledem k tomu, že pátrání po Franklinově výpravě se dlouho soustřeďovala právě na severní směr - Wellingtonův kanál, je to velmi zajímavá poznámka). Dále Franklin vyslovil názor, že by bylo možné dosáhnout severní pól pochodem po ledě, kdyby se přezimovalo na Špicberkách a vyrazilo na jaře dříve, než led začne tát.

8. června spatřila Franklinova výprava "loď z Peterheadu" (přístav na severovýchodě Skotska). V devět večer se flotila nacházela na 62° s.š.

12. června večer se Franklinova flotila nacházela "pouze šest mil od Islandu - jižně od něj".

14. června v 11 hodin večer pluly lodě v husté mlze rychlostí 7 a 1/4 uzlu, Erebus uprostřed. Držely se blízko sebe v obavě, že se ztratí z dohledu.

16. června po snídani navštívil Fitzjames Terror, aby s Francisem Crozierem konzultoval svá pozorování učiněná "Foxem" (přístroj na měření magnetické inklinace, vynalezený Crozierem). Crozier, první důstojník Terroru Edward Little a "agent" dopravní lodi Barreto Junior Edward Griffiths povečeřeli na palubě Erebusu se sirem Johnem.

19. června o půlnoci udává Fitzjames, že se nacházejí 140 či 150 mil od mysu Farewell (nejjižnější výběžek Grónska). Fitzjames popisuje silný vítr, který vál ten den, a že sotva přesvědčil Franklina, aby skasaly některé plachty.

24. června lodě Franklinovy výpravy postupně změnily kurs na sever. V poledne se měl mys Desolation (mys na jihozápadním pobřeží Grónska, poloha na Google Maps) nacházet 90 mil směrem na východ, takže lodě již byly v Davisově průlivu (ale posádky mys nespatřili). Opička přítomná na palubě Erebusu si ten den poprvé oblékla šaty, které pro ni připravili námořníci...

25. června ve 11 hodin večer se Franklinova flotila nacházela na 63° s.š., poblíž místa "označeného na mapě jako Lichtenfells" (správně zřejmě Lichtenfels, původně misie Moravských bratří). Fitzjames v deníku popisuje první setkání s ledovcem.

26. června na palubě Erebusu obědval kapitán Terroru Crozier a důstojník Terroru George Henry Hodgson, který "vypadal velmi nemocně". Nemoci ani její příznaky Fitzjames nespecifikuje. Lodě se tou dobou plavily cca 20 mil od grónského pobřeží.

27. června Ráno k Erebusu připlula rybářská briga (dvoustěžňová loď). Její velitel, pocházející ze Shetland, vystoupil na Erebus pozdravit svého kamaráda - onoho námořníka, který se ve Stromness bez povolení vzdálil za svou ženou. Lodě dosáhly 64° s.š. a v mlze se ztratila dopravní loď Barreto Junior.

29. června večer se Fitzjames vydal na Terror a shledal Hobsona v lepším stavu. Erebus a Terror se opět shledali s dopravní lodí (z formulace není zcela jasné, zda 29. či již 28. června) a dánská briga (není jasné, zda jde o touž brigu, se kterou se setkali 27. června) se nacházela blízko Franklinovy flotily.

30. června v šest hodin večer překročila flotila severní polární kruh (66° 30' s.š.).

Poznámka o měření času

Zdá se, že hodiny v Fitzjamesově deníku jsou zřejmě udávany v londýnském čase. 14. června 1845 totiž v deníku poznamenává: "... v deset hodin, což, vzhledem k rozdílu zeměpisných délek, odpovídá půl osmé v Londýně". Údaj, že v 10 hodin londýnského času se lodě nacházela v místě, kde skutečná denní doba byla cca půl osmé, odpovídá realitě. Případný opačný výklad, že v 10 hodin skutečného místního času bylo v Londýně 7:30, možný není.

Další informace

Plavbu lodí Franklinovy expedice z Anglie do Grónska popisuje podrobně Richard J. Cyriax v knize Sir John Franklin's Last Arctic Expedition (1939).

Dalším významným zdrojem jsou deníkové zápisky kapitána lodi Erebus Jamese Fitzjamese, které vyšly např. v časopise The Nautical Magazine [1] a [2]. Dochovaly se i dopisy psané z Grónska některými dalšími členy Franklinovy expedice.

Z pohledu posádky lodi Terror popisuje plavbu John Irving v dopisech, které vyšly v pamětní publikaci Lieut. John Irving, R.N. of H.M.S. "Terror" in Sir John Franklin's last expedition to the Arctic regions: a memorial sketch with letters (1881), jejímž editorem byl Benjamin Bell.

• RN vessel HMS Rattler - Chronologický přehled osudů lodi Rattler