William Coppin
Z Beta: Franklinova expedice
William Coppin | |
|---|---|
| Národnost: | Irská |
| Narození: | 9. října 1805 Kinsale (Irsko) |
| Úmrtí: | 17. dubna 1895 Derry (Irsko) |
| Příčina smrti: | ? |
| Pohřben: | |
| Kariéra: | Obchodní kapitán, stavitel lodí, majitel Skiptonových loděnic v Londonderry |
| Příbuzní: | Louisa (Weesy) Coppinová (dcera) Anne Coppinová (dcera) Harriet Smithová (švagrová) |
William Coppin (9. října 1805 – 17. dubna 1895) byl lodní kapitán, konstruktér lodí, vynálezce a majitel loděnic. V roce 1850 informoval lady Franklinovou o údajných viděních svých dětí, týkajících se místa, kde se nachází Franklinova výprava.
Životopis
William Coppin se narodil v přístavním městě Kinsale v hrabství Corke na jihu Irska.
Jako 17letý šel pracovat do loděnic svého příbuzného v městě St. John v kanadské provincii Nový Brunšvik. Jako dvacetiletý údajně "navrhl člun, který mohl sjíždět zamrzlé řeky" a ve 24 letech postavil svoji první loď.
V roce 1831 se jako kapitán lodi, kterou sám postavil na zakázku obchodníka s tropickým dřívím, plaví do Londonderry (dnes druhé největší město Severního Irska, běžně zvané Derry). Poté velí osobním lodím, plavícím se z Derry do Filadelfie (USA) a do Liverpoolu.
V roce 1839 kupuje Skiptonovy loděnice a jeho první loď, City of Derry, dosahuje rychlostní rekord v plavbě z Liverpoolu do indického Madrásu (104 dní). V roce 1840 začíná vyrábět parní stroje a kotle pro lodě. Coppin tou dobou zaměstnává na 500 lidí a jeho loděnice jsou největší v Irsku.
V červenci 1842 spustil na vodu do té doby největší parní loď světa a jednu z prvních, které byly poháněny lodním šroubem[1], Great Northern. Loď s výtlakem 1750 tun, délkou 220 stop a parním strojem o výkonu 370 koňských sil sice ohromila veřejnost, ale Coppin pro ni nenašel zákazníka a loď nakonec nechal sešrotovat.
Coppin se následně vedle stavby menších parních lodí (jednou z nich byl kolesový parník Lady Franklin) věnoval (od roku 1846) záchraně a opravě ztroskotaných lodí a do roku 1873, kdy ve věku 68 let odešel na odpočinek, jich zachránil a opravil na 140.
Mezi lety 1857 a 1881 si nechal patentovat nejméně 10 vynálezů.
Gerald Hasson, který sepsal historii loděnic v Derry [2], napsal o jeho povaze: Byl to muž plný nápadů, sršící energií a sebedůvěrou hraničící s arogancí.
[3]
[4] [5]
Coppinova rodina
William Coppin měl se svou manželkou Dorou (? — 11.9.1866) 6 dětí: Johna (1836? – 1901), Anne (1840? – ?), Doru (1844? – ?), Luisu (7.9.1845 – 27.5.1849), Williama (1848? – ?) a Harrietu (1857 – 11.4.1859). [6], [7], [8]
V době, které se týká níže popsaný případ "zjevení" ohledně Franklinovy expedice, žila v domácnosti s Coppinovými rovněž švagrová Harriet Smithová[9], sestra Coppinovy manželky, která zřejmě pomáhala s péčí o děti. [10]
Dcera Luisa, přezdívaná v rodině Weesy, zemřela ve věku 3 let a 8 měsíců na "gastrickou horečku" (gastric fever
), možná na břišní tyfus.
Coppin a Franklinova výprava
Podle knihy Josepha Henry Skewese Sir John Franklin, The True Secret of the Discovery of His Fate z roku 1889 měl Coppin v roce 1850 informovat lady Franklinovou o "zjevení", kterým měla zesnulá Weesy sdělit své sestře Anně polohu Franklinovy výpravy. Coppin se měl podle téže knihy i jinak angažovat v pátrání po Franklinově expedici, mj. přispět na výstroj francouzského poručíka Josepha René Bellota (a následně na jeho pomník v Greenwichi) a pomoci vybrat Leopolda McClintocka jako velitele výpravy, která pozůstatky Franklinovy expedice skutečně na udaném místě nalezla.
Leopold McClintock rázně odmítl tvrzení, že "Zjevení" z Londonderry ovlivnilo Jane Franklinovou, pokud jde o oblast pátrání po Franklinově výpravě. Zdá se však, že i když Skewesova verze je značně přehnaná a podstatně zkreslená (zejména pokud jde o správnost lokalizace Franklinovy výpravy ve "Zjevení"), jádro příběhu (v tom smyslu, že "Zjevení" ovlivnilo pátrání po Franklinovi a Jane Franklinová ho brala vážně) je pravdivé. Sophia Cracroftová, neteř Johna Franklina a celoživotní spolupracovnice a přítelkyně v té době již zesnulé Jane Franklinové a McClintock patrně snažili celý případ ututlat.
Související stránky
Externí odkazy
- Captain William Coppin. Neptun's brightest star
Annesley Maley, Mary McLaughlin. The Foyle Civic Trust, 1.01.1992
Asi nejpodrobnější publikace věnovaná Williamu Coppinovi (odkaz vede na PDF). - Coppin, Louisa
Ralph Lloyd-Jones. Oxford Dictionary of National Biography, 23.09.2004
Základní informace o zesnulé dceři Williama Coppina a jejím údajném zjevení (placený přístup). - NorthWest: Rise and fall of a powerful captain of industry
John Thompson. Belfast Telegraph, 4.07.2008
Stručný životopis Williama Coppina. - William Coppin (1805 - 1895): Shipbuilder and surveyor
Kate Newmann. Dictionary of Ulster Biography
Zdroje a poznámky
- ↑ Foyle Port – History of the Port
- ↑ Thunder and Clatter: History of Shipbuilding in Derry, 1997
- ↑ Captain William Coppin 1805-1895: engineering entrepreneur, Derry Journal, 12.11.2010
- ↑ William Coppin (1805 - 1895): Shipbuilder and surveyor
- ↑ Annesley Maley, Mary McLaughlin: Captain William Coppin. Neptun's brightest star, s. 47. The Foyle Civic Trust 1992.
- ↑ Peter Carney: The writing's on the wall for little 'Weesy' Coppin (if my memory serves me right) Ralph Lloyd-Jones: Coppin, Louisa (1845–1849), 23.9.2004
- ↑ Ralph Lloyd-Jones: Coppin, Louisa (1845–1849), 23.9.2004
- ↑ Annesley Maley, Mary McLaughlin: Captain William Coppin. Neptun's brightest star, s. 47. The Foyle Civic Trust 1992.
- ↑ J. Henry Skewes: Sir John Franklin, The True Secret of the Discovery of His Fate, 2. vydání (1890), s. 312
- ↑ Joseph Henry Skewes: Sir John Franklin: the true secret of the discovery of his fate: a "revelation", 2. vydání 1890, s. 71