William Coppin
Z Beta: Franklinova expedice
William Coppin (9. října 1805 – 17. dubna 1895) byl lodní kapitán, konstruktér lodí, vynálezce a majitel loděnic. V roce 1850 informoval lady Franklinovou o údajných viděních svých dětí, týkajících se místa, kde se nachází Franklinova výprava.
Životopis
William Coppin se narodil v přístavním městě Kinsale v hrabství Corke na jihu Irska.
Jako 17letý šel pracovat do loděnic svého příbuzného v městě St. John v kanadské provincii Nový Brunšvik. Jako dvacetiletý údajně "navrhl člun, který mohl sjíždět zamrzlé řeky" a ve 24 letech postavil svoji první loď.
V roce 1831 se jako kapitán lodi, kterou sám postavil na zakázku obchodníka s tropickým dřívím, plaví do Londonderry (dnes druhé největší město, běžně zvané Derry). Poté velí osobním lodím, plavícím se z Derry do Filadelfie (USA) a do Liverpoolu.
V roce 1839 kupuje Skiptonovy loděnice a jeho první loď, City of Derry, dosahuje rychlostní rekord v plavbě z Liverpoolu do indického Madrásu (104 dní). V roce 1840 začíná vyrábět parní stroje a kotle pro lodě. Coppin tou dobou zaměstnává na 500 lidí a jeho loděnice jsou největší v Irsku.
V červenci 1842 spustil na vodu do té doby největší parní loď světa a jednu z prvních, které byly poháněny lodním šroubem[1], Great Northern. Loď s výtlakem 1750 tun, délkou 220 stop a parním strojem o výkonu 370 koňských sil sice ohromila veřejnost, ale Coppin pro ni nenašel zákazníka a loď nakonec nechal sešrotovat.
Coppin se následně vedle stavby menších parních lodí (jednou z nich byl kolesový parník Lady Franklin) věnoval (od roku 1846) záchraně a opravě ztroskotaných lodí a do roku 1873, kdy ve věku 68 let odešel na odpočinek, jich zachránil a opravil na 140.
Mezi lety 1857 a 1881 si nechal patentovat nejméně 10 vynálezů.
Gerald Hasson, který sepsal historii loděnic v Derry [2], napsal o jeho povaze: Byl to muž plný nápadů, sršící energií a sebedůvěrou hraničící s arogancí.
[3]
[4] [5]
Coppinova rodina
William Coppin měl se svou manželkou Dorou (? — 11.9.1866) 6 dětí: Johna (1836? – 1901), Anne (1840? – ?), Doru (1844? – ?), Luisu (7.9.1845 – 27.5.1849), Williama (1848? – ?) a Harrietu (1857 – 11.4.1859). [6], [7], [8]
V době, které se týká níže popsaný případ "zjevení" ohledně Franklinovy expedice, žila v domácnosti s Coppinovými rovněž švagrová, sestra Coppinovy manželky, která zřejmě pomáhala s péčí o děti. [9]
Dcera Luisa, přezdívaná v rodině Weesy, zemřela ve věku 3 let a 8 měsíců na "gastrickou horečku" (gastric fever
), možná na břišní tyfus.
"Zjevení" polohy Franklinovy výpravy
Upozornění: u dále popisovaných událostí je velmi obtížně ověřit, co se skutečně stalo a co je úmyslná či neúmyslná nepravda.
Skewes a jeho kniha "Zjevení"
V roce 1889 vydal Joseph Henry Skewes[10] vikář v kostele Svaté Trojice v Liverpoolu a bývalý prezident "Liverpoolské asociace pro mentální vědy" (The Liverpool Mental Science Association
) knihu Sir John Franklin: the true secret of the discovery of his fate: A "revelation": A little child shall lead them., tedy česky: "Sir John Franklin. Opravdové tajemství objevení jeho osudu. Zjevení. Malé dítě je povede." V prvních třech kapitolách líčí značně bulvárním stylem dějiny hledání Severozápadního průjezdu včetně Franklinovy expedice a pátrání po ní. K jádru věci se Skewes dostává v kapitole čtvrté. Stručně shrnuto, tvrdí v ní následující:
Po smrti Weesy Coppinové se jejím sourozencům po dva roky zdálo, že je jejich zesnulá sestra stále s nimi. Bylo pro ni vždy prostřeno u stolu a občas ji její oblíbený nejmladší bratr William (tehdy rok starý) viděl stát u zdi tak zřetelně, že se k ní rozběhl a úderem o zeď se odřel. Někdy se místo její vlastní podoby objevovala také koule namodralého světla. "Vidět" zesnulou Weesy dokázali pouze její sourozenci a otec, nikoli její matka ani teta (matčina sestra).
Jednoho večera v srpnu 1849 (3 měsíce po smrti Weesy) sdělila Anna, její tehdy sedmiletá sestra, své tetě, že na zdi vidí nápis Mr. Mackay is dead
. Pan Mackay byl rodinný známý, kterého měly děti rády, takže informace vzbudila v tetě zvědavost a druhého dne se nechala optat na zdraví páně Mackayovo. Posel se vrátil se zprávou, že pan Mackay tuto noc zemřel.
Související stránky
- Role jasnovidců a médií v pátrání po Franklinově expedici
- Joseph Henry Skewes: Sir John Franklin, The True Secret of the Discovery of His Fate
Externí odkazy
- Annesley Maley, Mary McLaughlin: Captain William Coppin. Neptun's brightest star. The Foyle Civic Trust 1992. - Asi nejpodrobnější publikace věnovaná Coppinovi (revize 28.12.2017)
- William Coppin (1805 - 1895): Shipbuilder and surveyor - Portrét Coppina na webu Dictionary of Ulster Biography (revize 26.12.2017)
- Captain William Coppin 1805-1895: engineering entrepreneur, Derry Journal, 12.11.2010 - Článek o Coppinovi (revize 26.12.2017)
- Ralph Lloyd-Jones: Coppin, Louisa (1845–1849), 23.9.2004 - Základní informace o zesnulé dceři Williama Coppina a jejím údajném zjevení (revize 26.12.2017)
- Russell Potter: The Londonderry Vision, 17.4.2009 - Základní informace o záhrobním poselství Coppinova dítěte (revize 26.12.2017)
- Russell Potter: The Londonderry Vision, Redux, 7.6.2012 - Další informace o poselství z Londonderry (revize 26.12.2017)
- Russell Potter: The Writing on the Wall, 24.6.2012 - Jak přesně znělo poselství z Londonderry (revize 26.12.2017)
- Peter Carney: The writing's on the wall for little 'Weesy' Coppin (if my memory serves me right), 24.6.2012 - Jiný pohled na poselství z Londonderry včetně dalších informačních zdrojů (revize 26.12.2017)
Zdroje a poznámky
- ↑ Foyle Port – History of the Port
- ↑ Thunder and Clatter: History of Shipbuilding in Derry, 1997
- ↑ Captain William Coppin 1805-1895: engineering entrepreneur, Derry Journal, 12.11.2010
- ↑ William Coppin (1805 - 1895): Shipbuilder and surveyor
- ↑ Annesley Maley, Mary McLaughlin: Captain William Coppin. Neptun's brightest star, s. 47. The Foyle Civic Trust 1992.
- ↑ Peter Carney: The writing's on the wall for little 'Weesy' Coppin (if my memory serves me right) Ralph Lloyd-Jones: Coppin, Louisa (1845–1849), 23.9.2004
- ↑ Ralph Lloyd-Jones: Coppin, Louisa (1845–1849), 23.9.2004
- ↑ Annesley Maley, Mary McLaughlin: Captain William Coppin. Neptun's brightest star, s. 47. The Foyle Civic Trust 1992.
- ↑ Joseph Henry Skewes: Sir John Franklin: the true secret of the discovery of his fate: a "revelation", 2. vydání 1890, s. 71
- ↑ V knize i dalších zdrojích je uváděn jen jako J. Henry Skewes. Jméno Joseph je uvedeno pouze na stránkách archive.org, viz https://archive.org/details/cihm_33246