Podpořit provoz tohoto webu můžete zakoupením "kafe" na Buy Me a Coffee

×

Chcete něco opravit, upravit či doplnit? Po registraci a přihlášení můžete tuto stránku sami editovat!

×

 Akce

Rossova antarktická expedice (1839-1843): Porovnání verzí

Z Beta: Franklinova expedice

(→‎Související stránky: div a šablona)
(zakomentování původních odkazů)
Řádek 55: Řádek 55:
{{Šablona:DataLinksPage}}
{{Šablona:DataLinksPage}}


==<small>Externí odkazy</small>==
<!-- ==<small>Externí odkazy</small>==
{{Infozdroj|uk|http://www.coolantarctica.com/Antarctica%20fact%20file/History/antarctic_ships/erebus_terror_antarctica.htm|Erebus and Terror: The Antarctic Expedition 1839-1843, James Clark Ross|Popis Erebu a Terroru a antarktické výpravy Jamese Rose|13.5.2019}}
{{Infozdroj|uk|http://www.coolantarctica.com/Antarctica%20fact%20file/History/antarctic_ships/erebus_terror_antarctica.htm|Erebus and Terror: The Antarctic Expedition 1839-1843, James Clark Ross|Popis Erebu a Terroru a antarktické výpravy Jamese Rose|13.5.2019}}
{{Infozdroj|uk|https://en.wikipedia.org/wiki/Ross_expedition|Ross expedition|Článek o Rossově antarktické expedici na anglické Wikipedii|18.5.2019}}
{{Infozdroj|uk|https://en.wikipedia.org/wiki/Ross_expedition|Ross expedition|Článek o Rossově antarktické expedici na anglické Wikipedii|18.5.2019}} -->


==<small>Zdroje a poznámky</small>==
==<small>Zdroje a poznámky</small>==

Verze z 12. 2. 2022, 16:07

Rossova antarktická expedice
Stát: Velká Británie
Účel: vědecká
Typ:námořní
Velitel:James Clark Ross
Lodě:HMS Erebus (James Clark Ross), HMS Terror (Francis Crozier)
Začátek: 1839
Konec: 2.9.1843

Britská antarktická expedice v letech 1839-1843 měla za cíl zkoumání geomagnetického pole v jižních polárních oblastech a mapování oblastí kolem jižního pólu.

Velitelem expedice byl James Clark Ross.

Souvislost s Franklinovou expedicí

Rossova výprava plula na lodích HMS Erebus a HMS Terror, tedy pozdějších Franklinových lodích, přičemž velitelem Terroru a druhým mužem ve velení byl Francis Crozier. Ten pak zastával stejnou pozici a na stejné lodi během Franklinovy expedice.

Během pobytu expedice v Tasmánii, kde byl v té době britským guvernérem John Franklin, se Francis Crozier zamiloval do Franklinovy neteře Sophie Cracroftové. Tato neopětovaná láska ovlivnila další Crozierovy osudy a možná i osud Franklinovy expedice.

Příprava expedice

Vyslání expedice iniciovala Britská asociace pro pokrok vědy (British Assocication for the Advancement of Science, BAAS), která ve svém usnesení ze srpna 1838 požadovala vyslání expedice, která by provedla měření zemského magnetismu ve vysokých jižních šířkách mezi poledníky Nového Holandska [Austrálie] a mysu Horn.

O přijetí usnesení se zasloužil generálporučík (Lieutenant Colonel) Edward Sabine a BAAS jmenovala výbor, jehož členem byl i slavný astronom John Herschel, aby tyto návrhy předložil britské vládě. [1]

11. března 1839 První lord Admirality, lord Minto, informoval sira Johna Herschela, že vyslání antarktická expedice bylo schváleno. [2] 8. dubna 1839 byl pak James Clark Ross jmenován kapitánem Erebu a velitelem expedice. [3]

Bombové lodi HMS Erebus a HMS Terror byly vybrány kvůli své robustní konstrukci, která byla dále zesílena (v případě Terroru již dříve, v případě Erebu během příprav na antarktickou expedici). [4]

Během měsíce od jmenování Jamese C. Rosse velitelem expedice byl kapitánem Terroru jmenován Francis Rawdon Moira Crozier a byli vybráni důstojníci a mužstvo pro expedici. Na každé lodi bylo 64 osob (celkem tedy 128 mužů, o jednoho méně, než kolik později odplulo na Franklinově expedici z Disko Bay na poslední plavbu Erebu a Terroru). [5]

14. srpna 1839 obdržel James Clark Ross instrukce Admirality pro svoji výpravu a také stostránkové pokyny Rady Královské společnosti (britské obdoby Akademie věd či Učené společnosti) týkající se výzkumné činnost a zejména měření zemského magnetismu. [6] 16. září pak Ross obdržel konečné instrukce Admirality a 19. září obě lodě spluly po Temži do Gillinghamu, kde naložily zásoby. [7]

Průběh expedice

Rossova expedice opustila ústí Temže 25. září 1839 a zamířila na jih. [8] Průběh čtyř let její plavby zde popíšeme jen stručně a s důrazem na události související se stavem lodí a na osudy pozdějších účastníků Franklinovy expedice a aktérů pátrání po ní.