Podpořit provoz tohoto webu můžete zakoupením "kafe" na Buy Me a Coffee

×

Chcete něco opravit, upravit či doplnit? Po registraci a přihlášení můžete tuto stránku sami editovat!

×

 Akce

William Coppin: Porovnání verzí

Z Beta: Franklinova expedice

m (→‎Coppinova rodina: formátování)
(→‎Externí odkazy: {{Infozdroj|uk|http://foylecivictrust.org/wp-content/uploads/2014/07/Captain-William-Coppin1.pdf|Annesley Maley, Mary McLaughlin: Captain William Coppin. Neptun's brightest star. The Foyle Civic Trust 1992.|Asi nejpodrobnější pub)
Řádek 35: Řádek 35:
==Externí odkazy==
==Externí odkazy==


{{Infozdroj|uk|http://foylecivictrust.org/wp-content/uploads/2014/07/Captain-William-Coppin1.pdf|Annesley Maley, Mary McLaughlin: Captain William Coppin. Neptun's brightest star. The Foyle Civic Trust 1992.|Asi nejpodrobnější publikace věnovaná Coppinovi|28.12.2017}}
{{Infozdroj|uk|http://www.newulsterbiography.co.uk/index.php/home/viewPerson/297|William Coppin (1805 - 1895): Shipbuilder and surveyor|Portrét Coppina na webu Dictionary of Ulster Biography|26.12.2017}}
{{Infozdroj|uk|http://www.newulsterbiography.co.uk/index.php/home/viewPerson/297|William Coppin (1805 - 1895): Shipbuilder and surveyor|Portrét Coppina na webu Dictionary of Ulster Biography|26.12.2017}}
{{Infozdroj|uk|https://www.derryjournal.com/news/business/captain-william-coppin-1805-1895-engineering-entrepreneur-1-2359896|Captain William Coppin 1805-1895: engineering entrepreneur, Derry Journal, 12.11.2010|Článek o Coppinovi|26.12.2017}}
{{Infozdroj|uk|https://www.derryjournal.com/news/business/captain-william-coppin-1805-1895-engineering-entrepreneur-1-2359896|Captain William Coppin 1805-1895: engineering entrepreneur, Derry Journal, 12.11.2010|Článek o Coppinovi|26.12.2017}}

Verze z 28. 12. 2017, 21:29

William Coppin (1805 – 17. dubna 1895) byl lodní kapitán, konstruktér lodí, vynálezce a majitel loděnic. V roce 1850 informoval lady Franklinovou o údajných viděních svých dětí, týkajících se místa, kde se nachází Franklinova výprava.

Životopis

William Coppin se narodil v přístavním městě Kinsale v hrabství Corke na jihu Irska.

Jako 17letý šel pracovat do loděnic svého příbuzného v městě St. John v kanadské provincii Nový Brunšvik. Jako dvacetiletý údajně "navrhl člun, který mohl sjíždět zamrzlé řeky" a ve 24 letech postavil svoji první loď.

V roce 1831 se jako kapitán lodi, kterou sám postavil na zakázku obchodníka s tropickým dřívím, plaví do Londonderry (dnes druhé největší město, běžně zvané Derry). Poté velí osobním lodím, plavícím se z Derry do Filadelfie (USA) a do Liverpoolu.

V roce 1839 kupuje Skiptonovy loděnice a jeho první loď, City of Derry, dosahuje rychlostní rekord v plavbě z Liverpoolu do indického Madrásu (104 dní). V roce 1840 začíná vyrábět parní stroje a kotle pro lodě. Coppin tou dobou zaměstnává na 500 lidí a jeho loděnice jsou největší v Irsku.

V červenci 1842 spustil na vodu do té doby největší parní loď světa a první poháněnou lodním šroubem[1], Great Northern. Loď s výtlakem 1750 tun, délkou 220 stop a parním strojem o výkonu 370 koňských sil sice ohromila veřejnost, ale Coppin pro ni nenašel zákazníka a loď nakonec nechal sešrotovat.

Coppin se následně vedle stavby menších parních lodí věnoval (od roku 1846) záchraně a opravě ztroskotaných lodí a do roku 1873, kdy ve věku 68 let odešel na odpočinek, jich zachránil a opravil na 140.

Mezi lety 1857 a 1881 si nechal patentovat nejméně 10 vynálezů.

Gerald Hasson, který sepsal historii loděnic v Derry [2], napsal o jeho povaze: Byl to muž plný nápadů, sršící energií a sebedůvěrou hraničící s arogancí.[3] [4]

Coppinova rodina

William Coppin měl se svou manželkou Dorou (? — 1866) nejméně 5 dětí: Johna (1836? – ?), Anne (1840? – ?), Doru (1844? – ?), Luisu (7.9.1845 – 27.5.1849) a Williama (1848? – ?).[5], [6]

V době, které se týká níže popsaný případ "zjevení" ohledně Franklinovy expedice, žila v domácnosti s Coppinovými švagrová, sestra Coppinovy manželky, která zřejmě pomáhala s péčí o děti. [7]

Nejmladší dcera Luisa, přezdívaná v rodině Weesy, zemřela ve věku necelých 4 let na "gastrickou horečku" (gastric fever), možná na břišní tyfus.

"Zjevení" polohy Franklinovy výpravy

Související stránky

Externí odkazy

Zdroje a poznámky