William Coppin: Porovnání verzí
Z Beta: Franklinova expedice
(→Životopis: Dokončení) |
m (→Životopis: upřesnění) |
||
| Řádek 8: | Řádek 8: | ||
V roce <span class="text-date">1831</span> se jako kapitán lodi, kterou sám postavil na zakázku obchodníka s tropickým dřívím, plaví do <span class="name-place">[https://cs.wikipedia.org/wiki/Londonderry Londonderry]</span> (dnes druhé největší město, běžně zvané <span class="name-place">Derry</span>). Poté velí osobním lodím, plavícím se z <span class="name-place">Derry</span> do <span class="name-place">[https://cs.wikipedia.org/wiki/Filadelfie Filadelfie (USA)]</span> a do <span class="name-place">[https://cs.wikipedia.org/wiki/Liverpool Liverpoolu]</span>. | V roce <span class="text-date">1831</span> se jako kapitán lodi, kterou sám postavil na zakázku obchodníka s tropickým dřívím, plaví do <span class="name-place">[https://cs.wikipedia.org/wiki/Londonderry Londonderry]</span> (dnes druhé největší město, běžně zvané <span class="name-place">Derry</span>). Poté velí osobním lodím, plavícím se z <span class="name-place">Derry</span> do <span class="name-place">[https://cs.wikipedia.org/wiki/Filadelfie Filadelfie (USA)]</span> a do <span class="name-place">[https://cs.wikipedia.org/wiki/Liverpool Liverpoolu]</span>. | ||
V roce <span class="text-date">1839</span> kupuje Skiptonovy loděnice a jeho první loď, <span class="name-ship">City of Derry</span>, dosahuje rychlostní rekord v plavbě z <span class="name-place">Liverpoolu</span> do indického <span class="name-place">Madrásu</span> (104 dní). V roce <span class="text-date">1840</span> začíná vyrábět parní stroje a kotle pro lodě. <span class="name-person">Coppin</span> zaměstnává na 500 lidí a jeho loděnice jsou největší v Irsku. | V roce <span class="text-date">1839</span> kupuje Skiptonovy loděnice a jeho první loď, <span class="name-ship">City of Derry</span>, dosahuje rychlostní rekord v plavbě z <span class="name-place">Liverpoolu</span> do indického <span class="name-place">Madrásu</span> (104 dní). V roce <span class="text-date">1840</span> začíná vyrábět parní stroje a kotle pro lodě. <span class="name-person">Coppin</span> tou dobou zaměstnává na 500 lidí a jeho loděnice jsou největší v Irsku. | ||
V <span class="text-date">červenci 1842</span> spustil na vodu do té doby největší parní loď světa a první poháněnou lodním šroubem<ref>[http://www.londonderryport.com/history-of-the-Port Foyle Port – History of the Port]</ref>, <span class="name-ship">Great Northern</span>. Loď s výtlakem 1750 tun, délkou 220 stop a parním strojem o výkonu 370 koňských sil sice ohromila veřejnost, ale <span class="name-person">Coppin</span> pro ni nenašel zákazníka a loď nakonec nechal sešrotovat. | V <span class="text-date">červenci 1842</span> spustil na vodu do té doby největší parní loď světa a první poháněnou lodním šroubem<ref>[http://www.londonderryport.com/history-of-the-Port Foyle Port – History of the Port]</ref>, <span class="name-ship">Great Northern</span>. Loď s výtlakem 1750 tun, délkou 220 stop a parním strojem o výkonu 370 koňských sil sice ohromila veřejnost, ale <span class="name-person">Coppin</span> pro ni nenašel zákazníka a loď nakonec nechal sešrotovat. | ||
Verze z 26. 12. 2017, 22:05
William Coppin (1805 – 17. dubna 1895) byl lodní kapitán, konstruktér lodí, vynálezce a majitel loděnic. V roce 1850 informoval lady Franklinovou o údajných viděních svých dětí, týkajících se místa, kde se nachází Franklinova výprava.
Životopis
William Coppin se narodil v přístavním městě Kinsale v hrabství Corke na jihu Irska.
Jako 17letý šel pracovat do loděnic svého příbuzného v městě St. John v kanadské provincii Nový Brunšvik. Jako dvacetiletý údajně "navrhl člun, který mohl sjíždět zamrzlé řeky" a ve 24 letech postavil svoji první loď.
V roce 1831 se jako kapitán lodi, kterou sám postavil na zakázku obchodníka s tropickým dřívím, plaví do Londonderry (dnes druhé největší město, běžně zvané Derry). Poté velí osobním lodím, plavícím se z Derry do Filadelfie (USA) a do Liverpoolu.
V roce 1839 kupuje Skiptonovy loděnice a jeho první loď, City of Derry, dosahuje rychlostní rekord v plavbě z Liverpoolu do indického Madrásu (104 dní). V roce 1840 začíná vyrábět parní stroje a kotle pro lodě. Coppin tou dobou zaměstnává na 500 lidí a jeho loděnice jsou největší v Irsku.
V červenci 1842 spustil na vodu do té doby největší parní loď světa a první poháněnou lodním šroubem[1], Great Northern. Loď s výtlakem 1750 tun, délkou 220 stop a parním strojem o výkonu 370 koňských sil sice ohromila veřejnost, ale Coppin pro ni nenašel zákazníka a loď nakonec nechal sešrotovat.
Coppin se následně vedle stavby menších parních lodí věnoval (od roku 1846) záchraně a opravě ztroskotaných lodí a do roku 1873, kdy ve věku 68 let odešel na odpočinek, jich zachránil a opravil na 140.
Mezi lety 1857 a 1881 si nechal patentovat nejméně 10 vynálezů.
Gerald Hasson, který sepsal historii loděnic v Derry [2], napsal o jeho povaze: Byl to muž plný nápadů, sršící energií a sebedůvěrou hraničící s arogancí.
[3]
[4]
"Zjevení" polohy Franklinovy výpravy
Související stránky
- Role jasnovidců a médií v pátrání po Franklinově expedici
- Joseph Henry Skewes: Sir John Franklin, The True Secret of the Discovery of His Fate
Externí odkazy
William Coppin (1805 - 1895): Shipbuilder and surveyor - Portrét Coppina na webu Dictionary of Ulster Biography (revize 26.12.2017)- Captain William Coppin 1805-1895: engineering entrepreneur, Derry Journal, 12.11.2010 - Článek o Coppinovi (revize 26.12.2017)
- Russell Potter: The Londonderry Vision, 17.4.2009 - Základní informace o záhrobním poselství Coppinova dítěte (revize 26.12.2017)
- Russell Potter: The Londonderry Vision, Redux, 7.6.2012 - Další informace o poselství z Londonderry (revize 26.12.2017)
- Russell Potter: The Writing on the Wall, 24.6.2012 - Jak přesně znělo poselství z Londonderry (revize 26.12.2017)
- Peter Carney: The writing's on the wall for little 'Weesy' Coppin (if my memory serves me right), 24.6.2012 - Jiný pohled na poselství z Londonderry včetně dalších informačních zdrojů (revize 26.12.2017)
