Podpořit provoz tohoto webu můžete zakoupením "kafe" na Buy Me a Coffee

×

Chcete něco opravit, upravit či doplnit? Po registraci a přihlášení můžete tuto stránku sami editovat!

×

 Akce

Severozápadní průjezd: Porovnání verzí

Z Beta: Franklinova expedice

(→‎Externí odkazy: oprava odkazu na Canadian Encyclopedia)
Řádek 25: Řádek 25:
==Externí odkazy==
==Externí odkazy==
{{Infozdroj|uk|http://en.citizendium.org/wiki/Northwest_Passage|Northwest Passage|Článek o Severozápadním průjezdu v encyklopedii Citizendium|9.5.2012}}
{{Infozdroj|uk|http://en.citizendium.org/wiki/Northwest_Passage|Northwest Passage|Článek o Severozápadním průjezdu v encyklopedii Citizendium|9.5.2012}}
{{Infozdroj|uk|http://www.thecanadianencyclopedia.com/articles/northwest-passage|Northwest Passage|Článek o Severozápadním průjezdu v The Canadian Encyclopedia|9.6.2012}}
{{Infozdroj|uk|https://www.thecanadianencyclopedia.ca/en/article/northwest-passage|Northwest Passage|Článek o Severozápadním průjezdu v The Canadian Encyclopedia|20.9.2020}}


==Zdroje a poznámky==
==Zdroje a poznámky==

Verze z 20. 9. 2020, 19:55

Severozápadní průjezd je předpokládaná a dlouho hledaná plavební cesta spojující Atlantický a Tichý oceán a vedoucí severně od americké pevniny. Hlavním úkolem Franklinovy expedice bylo právě nalezení tohoto průjezdu.

První proplutí Severozápadního průjezdu

Ačkoli největší úsilí o nalezení této cesty vyvinuli Britové, prvenství v konečném nalezení a proplutí Severozápadním průjezdem nakonec připadlo norskému polárníkovi Roaldu Amundsenovi. Ten v letech 19031905 proplul s malou lodí Gjøa z Atlantiku na západní konec Kanadského arktického souostroví.

V souvislosti s nešťastnou Franklinovou výpravou stojí za zmínku:

  • Amundsenova výprava na začátku cesty vzdala hold hrobům členů Franklinovy expedice na Beecheyho ostrově.
  • Amundsen přezimoval (1903/1904) na Ostrově krále Viléma v zátoce zvané dnes Gjøa Haven, ovšem na opačné - jihovýchodní - straně ostrova, než kde se o šedesát let dříve vylodili muži z Franklinovy expedice.
  • Na rozdíl od britského přístupu k polárním výpravám se Amundsen snažil poučit od Eskymáků, což se mu později vyplatilo (a Britům nevyplatilo) při cestě k jižnímu pólu.
  • Amundsenova loď byla malá a měla posádku pouze sedmi mužů včetně Amundsena (Franklinova expedice na dvou velkých lodích čítala 129 mužů). Zásadní výhoda malého počtu účastníků byla snazší možnost uživit se lovem v případě, že dojdou zásoby.

Moderní plavby Severozápadním průjezdem

Hledání a nalezení Severozápadního průjezdu přispělo k lepšímu poznání Arktidy, ovšem z ekonomického hlediska šlo o jasný neúspěch. Dosud jediná komerční plavba se na této vodní cestě uskutečnila v roce 1969, kdy tudy proplul americký ropný tanker SS Manhattan.

Kromě této spíše "propagační" plavby průjezdem v letech 1940-42 proplula loď kanadské pobřežní stráže St. Roch (ze západu na východ). V roce 1944 tato loď proplula průjezdem opačným směrem během jediného roku (bez přezimování).

V roce 1985 proplul Severozápadním průjezdem americký ledoborec Polar Sea (Polární moře). Jeho plavba vyvolala kontroverzi mezi Kanadou a USA ohledně statutu této plavební cesty [1].

Někteří autoři poukázali na skutečnost, že lidstvo bylo vícekrát na Měsíci (šestkrát), než kolikrát proplulo Severozápadním průjezdem (pětkrát)...

Spor o status Severozápadního průjezdu

Mezinárodně právní status Severozápadního průjezdu jako plavební cesty byl a zůstává sporný.

Externí odkazy

  • Uk-icon.png Northwest Passage - Článek o Severozápadním průjezdu v encyklopedii Citizendium (revize 9.5.2012)
  • Uk-icon.png Northwest Passage - Článek o Severozápadním průjezdu v The Canadian Encyclopedia (revize 20.9.2020)

Zdroje a poznámky

  1. 1985 Polar Sea controversy, English Wikipedia, získáno 11. 11. 2018