Severozápadní průjezd: Porovnání verzí
Z Beta: Franklinova expedice
(→Moderní plavby Severozápadním průjezdem: drobné rozšíření) |
(Zdroje a poznámky) |
||
Řádek 27: | Řádek 27: | ||
{{Infozdroj|uk|http://www.thecanadianencyclopedia.com/articles/northwest-passage|Northwest Passage|Článek o Severozápadním průjezdu v The Canadian Encyclopedia|9.6.2012}} | {{Infozdroj|uk|http://www.thecanadianencyclopedia.com/articles/northwest-passage|Northwest Passage|Článek o Severozápadním průjezdu v The Canadian Encyclopedia|9.6.2012}} | ||
==Zdroje a poznámky== | |||
<references /> | |||
[[Kategorie:Kanadské arktické souostroví]] | [[Kategorie:Kanadské arktické souostroví]] |
Verze z 11. 11. 2018, 19:51
Severozápadní průjezd je předpokládaná a dlouho hledaná plavební cesta spojující Atlantický a Tichý oceán a vedoucí severně od americké pevniny. Hlavním úkolem Franklinovy expedice bylo právě nalezení tohoto průjezdu.
První proplutí Severozápadního průjezdu
Ačkoli největší úsilí o nalezení této cesty vyvinuli Britové, prvenství v konečném nalezení a proplutí Severozápadním průjezdem nakonec připadlo norskému polárníkovi Roaldu Amundsenovi. Ten v letech 1903 až 1905 proplul s malou lodí Gjøa z Atlantiku na západní konec Kanadského arktického souostroví.
V souvislosti s nešťastnou Franklinovou výpravou stojí za zmínku:
- Amundsenova výprava na začátku cesty vzdala hold hrobům členů Franklinovy expedice na Beecheyho ostrově.
- Amundsen přezimoval (1903/1904) na Ostrově krále Viléma v zátoce zvané dnes Gjøa Haven, ovšem na opačné - jihovýchodní - straně ostrova, než kde se o šedesát let dříve vylodili muži z Franklinovy expedice.
- Na rozdíl od britského přístupu k polárním výpravám se Amundsen snažil poučit od Eskymáků, což se mu později vyplatilo (a Britům nevyplatilo) při cestě k jižnímu pólu.
- Amundsenova loď byla malá a měla posádku pouze sedmi mužů včetně Amundsena (Franklinova expedice na dvou velkých lodích čítala 129 mužů). Zásadní výhoda malého počtu účastníků byla snazší možnost uživit se lovem v případě, že dojdou zásoby.
Moderní plavby Severozápadním průjezdem
Hledání a nalezení Severozápadního průjezdu přispělo k lepšímu poznání Arktidy, ovšem z ekonomického hlediska šlo o jasný neúspěch. Dosud jediná komerční plavba se na této vodní cestě uskutečnila v roce 1969, kdy tudy proplul americký ropný tanker SS Manhattan.
Kromě této spíše "propagační" plavby průjezdem v letech 1940-42 proplula loď kanadské pobřežní stráže St. Roch (ze západu na východ). V roce 1944 tato loď proplula průjezdem opačným směrem během jediného roku (bez přezimování).
V roce 1985 proplul Severozápadním průjezdem americký ledoborec Polar Sea (Polární moře). Jeho plavba vyvolala kontroverzi mezi Kanadou a USA ohledně statutu této plavební cesty[1].
Někteří autoři poukázali na skutečnost, že lidstvo bylo vícekrát na Měsíci (šestkrát), než kolikrát proplulo Severozápadním průjezdem (pětkrát)...
Spor o status Severozápadního průjezdu
Mezinárodně právní status Severozápadního průjezdu jako plavební cesty byl a zůstává sporný.
Externí odkazy
- Northwest Passage - Článek o Severozápadním průjezdu v encyklopedii Citizendium (revize 9.5.2012)
- Northwest Passage - Článek o Severozápadním průjezdu v The Canadian Encyclopedia (revize 9.6.2012)
Zdroje a poznámky
- ↑ 1985 Polar Sea controversy, English Wikipedia, získáno 11. 11. 2018