Severozápadní průjezd: Porovnání verzí
Z Beta: Franklinova expedice
(→Roald Amundsen: opravu počtu členů posádky Gjoa) |
(šablona místo odkazů) |
||
| (Není zobrazeno 11 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Severozápadní průjezd je předpokládaná a dlouho hledaná plavební cesta spojující Atlantický a Tichý oceán a vedoucí severně od americké pevniny. Hlavním úkolem Franklinovy expedice bylo právě nalezení tohoto průjezdu. | <div class="row"> | ||
<div class="small-12 large-8 columns"> | |||
<!-- Hlavní sloupec --> | |||
'''Severozápadní průjezd''' je předpokládaná a dlouho hledaná plavební cesta spojující <span class="name-place">Atlantický</span> a <span class="name-place">Tichý oceán</span> a vedoucí severně od <span class="name-place">americké pevniny</span>. Hlavním úkolem Franklinovy expedice bylo právě nalezení tohoto průjezdu. | |||
== | ==První proplutí Severozápadního průjezdu== | ||
Ačkoli největší úsilí o nalezení této cesty vyvinuli Britové, prvenství v konečném nalezení a proplutí Severozápadním průjezdem nakonec připadlo norskému polárníkovi Roaldu Amundsenovi. Ten v letech 1903 až 1905 proplul s malou lodí Gjøa z Atlantiku na západní konec arktického souostroví. | Ačkoli největší úsilí o nalezení této cesty vyvinuli Britové, prvenství v konečném nalezení a proplutí Severozápadním průjezdem nakonec připadlo norskému polárníkovi <span class="name-place">[[Roald Amundsen|Roaldu Amundsenovi]]</span>. Ten v letech <span class="text-date">1903</span> až <span class="text-date">1905</span> proplul s malou lodí <span class="name-ship">Gjøa</span> z <span class="name-place">Atlantiku</span> na západní konec [[Kanadské arktické souostroví|Kanadského arktického souostroví]]. | ||
V souvislosti s nešťastnou Franklinovou výpravou | V souvislosti s nešťastnou Franklinovou výpravou stojí za zmínku: | ||
* Amundsenova výprava na začátku cesty vzdala hold hrobům členů Franklinovy expedice na [[ | * Amundsenova výprava na začátku cesty vzdala hold hrobům členů Franklinovy expedice na [[Beecheyho ostrov|Beecheyho ostrově]]. | ||
* Amundsen přezimoval (1903/1904) na [[Ostrov | * <span class="name-person">Amundsen</span> přezimoval <span class="text-date">(1903/1904</span>) na <span class="name-place">[[Ostrov krále Viléma|Ostrově krále Viléma]]</span> v zátoce zvané dnes <span class="name-place">[[Gjøa Haven]]</span>, ovšem na opačné - jihovýchodní - straně ostrova, než kde se o šedesát let dříve vylodili muži z Franklinovy expedice. | ||
* Na rozdíl od britského přístupu k polárním výpravám se Amundsen snažil poučit od Eskymáků, což se mu později vyplatilo (a Britům nevyplatilo) při cestě k jižnímu pólu | * Na rozdíl od britského přístupu k polárním výpravám se <span class="name-person">Amundsen</span> snažil poučit od Eskymáků, což se mu později vyplatilo (a Britům nevyplatilo) při cestě k jižnímu pólu. | ||
* Amundsenova loď byla malá a měla posádku pouze sedmi mužů včetně Amundsena (Franklinova expedice na dvou velkých lodích čítala 129 mužů). Zásadní výhoda malého počtu účastníků byla snazší možnost uživit se lovem v případě, že dojdou zásoby. | * Amundsenova loď byla malá a měla posádku pouze sedmi mužů včetně <span class="name-person">Amundsena</span> (Franklinova expedice na dvou velkých lodích čítala 129 mužů). Zásadní výhoda malého počtu účastníků byla snazší možnost uživit se lovem v případě, že dojdou zásoby. | ||
==Moderní plavby Severozápadním průjezdem== | ==Moderní plavby Severozápadním průjezdem== | ||
Hledání a nalezení Severozápadního průjezdu přispělo k lepšímu poznání Arktidy, ovšem z ekonomického hlediska šlo o jasný neúspěch. Dosud jediná komerční plavba se na této vodní cestě uskutečnila v roce 1969, kdy tudy proplul americký ropný tanker SS Manhattan. | Hledání a nalezení Severozápadního průjezdu přispělo k lepšímu poznání <span class="name-place">[[Arktida|Arktidy]]</span>, ovšem z ekonomického hlediska šlo o jasný neúspěch. Dosud jediná komerční plavba se na této vodní cestě uskutečnila v roce <span class="text-date">1969</span>, kdy tudy proplul americký ropný tanker <span class="name-ship">SS Manhattan</span>. | ||
Kromě této spíše "propagační" plavby průjezdem v letech 1940-42 proplula loď kanadské pobřežní stráže St. Roch (ze západu na východ). V roce 1944 tato loď proplula průjezdem opačným směrem během jediného roku (bez přezimování). | Kromě této spíše "propagační" plavby průjezdem v letech <span class="text-date">1940-42</span> proplula loď kanadské pobřežní stráže <span class="name-ship">St. Roch</span> (ze západu na východ). V roce <span class="name-ship">1944</span> tato loď proplula průjezdem opačným směrem během jediného roku (bez přezimování). | ||
V roce 1985 proplul Severozápadním průjezdem americký ledoborec Polar Sea (Polární moře). | V roce <span class="name-ship">1985</span> proplul Severozápadním průjezdem americký ledoborec <span class="name-ship">Polar Sea</span> (Polární moře). Jeho plavba vyvolala kontroverzi mezi <span class="name-place">Kanadou</span> a <span class="name-place">USA</span> ohledně statutu této plavební cesty <ref>[https://en.wikipedia.org/wiki/1985_Polar_Sea_controversy 1985 Polar Sea controversy], English Wikipedia, získáno 11. 11. 2018</ref>. | ||
Někteří autoři poukázali na skutečnost, že lidstvo bylo vícekrát na Měsíci (šestkrát), než kolikrát proplulo Severozápadním průjezdem (pětkrát)... | Někteří autoři poukázali na skutečnost, že lidstvo bylo vícekrát na Měsíci (šestkrát), než kolikrát proplulo <span class="name-place">Severozápadním průjezdem</span> (pětkrát)... | ||
== | ==Spor o status Severozápadního průjezdu== | ||
Mezinárodně právní status Severozápadního průjezdu jako plavební cesty byl a zůstává sporný. | |||
<!-- Konec Hlavní sloupec --> | |||
</div> | |||
<div class="small-12 large-4 columns right-column"> | |||
<!-- Pravý sloupec --> | |||
<!-- ==<small>Související stránky</small>== | |||
<div class="related-pages"> | |||
</div> | |||
--> | |||
{{Šablona:DataLinksPage}} | |||
<!--==<small>Externí odkazy</small>== | |||
{{Infozdroj|uk|http://en.citizendium.org/wiki/Northwest_Passage|Northwest Passage|Článek o Severozápadním průjezdu v encyklopedii Citizendium|9.5.2012}} | {{Infozdroj|uk|http://en.citizendium.org/wiki/Northwest_Passage|Northwest Passage|Článek o Severozápadním průjezdu v encyklopedii Citizendium|9.5.2012}} | ||
{{Infozdroj|uk|https://www.thecanadianencyclopedia.ca/en/article/northwest-passage|Northwest Passage|Článek o Severozápadním průjezdu v The Canadian Encyclopedia|20.9.2020}} | |||
--> | |||
==<small>Zdroje a poznámky</small>== | |||
<references /> | |||
<!-- Konec Pravý sloupec --> | |||
</div> | |||
</div> | |||
[[Kategorie:Kanadské arktické souostroví]] | |||
Aktuální verze z 12. 7. 2022, 20:02
Severozápadní průjezd je předpokládaná a dlouho hledaná plavební cesta spojující Atlantický a Tichý oceán a vedoucí severně od americké pevniny. Hlavním úkolem Franklinovy expedice bylo právě nalezení tohoto průjezdu.
První proplutí Severozápadního průjezdu
Ačkoli největší úsilí o nalezení této cesty vyvinuli Britové, prvenství v konečném nalezení a proplutí Severozápadním průjezdem nakonec připadlo norskému polárníkovi Roaldu Amundsenovi. Ten v letech 1903 až 1905 proplul s malou lodí Gjøa z Atlantiku na západní konec Kanadského arktického souostroví.
V souvislosti s nešťastnou Franklinovou výpravou stojí za zmínku:
- Amundsenova výprava na začátku cesty vzdala hold hrobům členů Franklinovy expedice na Beecheyho ostrově.
- Amundsen přezimoval (1903/1904) na Ostrově krále Viléma v zátoce zvané dnes Gjøa Haven, ovšem na opačné - jihovýchodní - straně ostrova, než kde se o šedesát let dříve vylodili muži z Franklinovy expedice.
- Na rozdíl od britského přístupu k polárním výpravám se Amundsen snažil poučit od Eskymáků, což se mu později vyplatilo (a Britům nevyplatilo) při cestě k jižnímu pólu.
- Amundsenova loď byla malá a měla posádku pouze sedmi mužů včetně Amundsena (Franklinova expedice na dvou velkých lodích čítala 129 mužů). Zásadní výhoda malého počtu účastníků byla snazší možnost uživit se lovem v případě, že dojdou zásoby.
Moderní plavby Severozápadním průjezdem
Hledání a nalezení Severozápadního průjezdu přispělo k lepšímu poznání Arktidy, ovšem z ekonomického hlediska šlo o jasný neúspěch. Dosud jediná komerční plavba se na této vodní cestě uskutečnila v roce 1969, kdy tudy proplul americký ropný tanker SS Manhattan.
Kromě této spíše "propagační" plavby průjezdem v letech 1940-42 proplula loď kanadské pobřežní stráže St. Roch (ze západu na východ). V roce 1944 tato loď proplula průjezdem opačným směrem během jediného roku (bez přezimování).
V roce 1985 proplul Severozápadním průjezdem americký ledoborec Polar Sea (Polární moře). Jeho plavba vyvolala kontroverzi mezi Kanadou a USA ohledně statutu této plavební cesty [1].
Někteří autoři poukázali na skutečnost, že lidstvo bylo vícekrát na Měsíci (šestkrát), než kolikrát proplulo Severozápadním průjezdem (pětkrát)...
Spor o status Severozápadního průjezdu
Mezinárodně právní status Severozápadního průjezdu jako plavební cesty byl a zůstává sporný.
Externí odkazy
- Cesta na severozápad. I. část
empepa.net, 5.03.2013
První část série článků o hledání Severozápadního průjezdu (v tomto článku od počátku až po první Franklinovu výpravu). - Cesta na severozápad. XIII. část
empepa.net, 23.11.2013
Třináctá a poslední část série článků o hledání Severozápadního průjezdu (v tomto článku popis plavby Roalda Amundsena na lodi Gjøa). - Northwest Passage
Citizendium Encyclopedia - Northwest Passage
English Wikpedia - Northwest Passage
The Canadian Encyclopedia
Zdroje a poznámky
- ↑ 1985 Polar Sea controversy, English Wikipedia, získáno 11. 11. 2018