Henry (Harry) Duncan Spens Goodsir: Porovnání verzí
Z Beta: Franklinova expedice
(→Kariéra: formátování a přeformulace) |
(zakomentování původních odkazů) |
||
| (Není zobrazeno 17 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<div class="row"> | |||
<div class="small-12 large-8 columns"> | |||
<!-- Hlavní sloupec --> | |||
{{InfoboxOsoba |jmeno=Henry (Harry) Duncan Spens Goodsir|obrazek=Dr._Harry_Goodsir.jpg|obrazekPopisek=Dr. Harry Goodsir. Autor: Richard Beard, podrobnosti viz [[:Soubor:Dr._Harry_Goodsir.jpg|stránka obrázku]]|narodnost=Skotská|datumNarozeni=3. listopadu 1819|mistoNarozeni=Anstruther (Skotsko)|datumUmrti=1848?|kariera=Člen Královské lékařské společnosti<br>Zástupce chirurga na [[HMS Erebus]]|expedice=Franklinova expedice}} | |||
<span class="name-person">Harry Goodsir</span> (<span class="text-date">3. listopadu 1819</span> - <span class="text-date">circa 1848</span>) byl skotský lékař, který přispěl k průkopnické práci na buněčné teorii, kterou provedl jeho bratr <span class="name-person">John Goodsir</span>. Sloužil jako chirurg a přírodovědec na nešťastné Franklinově expedici. Jeho tělo nebylo nikdy nalezeno, avšak podle soudní studie z roku <span class="text-date">2011</span> kosterní pozůstatky, které byly dříve objeveny na <span class="name-place">[[Ostrov krále Viléma|Ostrově krále Viléma]]</span>, možná patří <span class="name-person">Harrymu Goodsirovi</span>. | <span class="name-person">Harry Goodsir</span> (<span class="text-date">3. listopadu 1819</span> - <span class="text-date">circa 1848</span>) byl skotský lékař, který přispěl k průkopnické práci na buněčné teorii, kterou provedl jeho bratr <span class="name-person">John Goodsir</span>. Sloužil jako chirurg a přírodovědec na nešťastné Franklinově expedici. Jeho tělo nebylo nikdy nalezeno, avšak podle soudní studie z roku <span class="text-date">2011</span> kosterní pozůstatky, které byly dříve objeveny na <span class="name-place">[[Ostrov krále Viléma|Ostrově krále Viléma]]</span>, možná patří <span class="name-person">Harrymu Goodsirovi</span>. | ||
== Dětství a rodina == | == Dětství a rodina == | ||
<span class="name-person">Henry Duncan | <span class="name-person">Henry Duncan Spens Goodsir</span> (obecně známý jako "<span class="name-person">Harry</span>") se narodil <span class="text-date">3. listopadu 1819</span> v <span class="name-place">Anstrutheru</span> ve <span class="name-place">skotské provincii Fife</span> doktoru <span class="name-person">Johnu Goodsirovi</span> (<span class="text-date">1782 - 1848</span>), který byl praktický lékař v tomto městě. Jeho dědeček z otcovi strany doktor John Goodsir (<span class="text-date">1746 - 1816</span>), byl praktickým lékařem v nedalekém městě <span class="name-place">Lower Largo</span>. Tři Harryho bratři se stali praktickými lékaři. <span class="name-person">John Goodsir</span> (<span class="text-date">1814 - 1867</span>), jeho starší bratr, se stal profesorem anatomie na univerzitě v <span class="name-place">Edinburghu</span> a průkopníkem doktríny, že buňky tvoří základ živých organismů. Jeho mladší bratr <span class="name-person">Robert</span> (<span class="text-date">1824 - 1895</span>) se kvalifikoval jako doktor medicíny na univerzitě v <span class="name-place">St. Andrews</span> a <span class="name-person">Archibald</span> (<span class="text-date">1826 - 1869</span>) studoval v E<span class="name-place">dinburghu</span> a získal titul člena [https://www.rcseng.ac.uk/ Royal College of Surgeons of England]. | ||
== Kariéra == | == Kariéra == | ||
| Řádek 10: | Řádek 13: | ||
Studoval medicínu v <span class="name-place">Edinburghu</span> a stal se členem [https://www.rsm.ac.uk/ Královské lékařské společnosti]. Po ukončení studia v roce <span class="text-date">1840</span> získal licenci od [https://www.rcsed.ac.uk/ Royal College of Surgeons of Edinburgh] (LRCSEd). V <span class="text-date">srpnu 1843</span> získal po svém <span class="name-person">bratrovi Johnovi</span> pozici konzervátora muzea RCSEd (Muzeum chirurgů). Pak odešel, aby se připojil k Franklinově expedici, následně jeho pozici získal jeho <span class="name-person">bratr Archibald</span>. | Studoval medicínu v <span class="name-place">Edinburghu</span> a stal se členem [https://www.rsm.ac.uk/ Královské lékařské společnosti]. Po ukončení studia v roce <span class="text-date">1840</span> získal licenci od [https://www.rcsed.ac.uk/ Royal College of Surgeons of Edinburgh] (LRCSEd). V <span class="text-date">srpnu 1843</span> získal po svém <span class="name-person">bratrovi Johnovi</span> pozici konzervátora muzea RCSEd (Muzeum chirurgů). Pak odešel, aby se připojil k Franklinově expedici, následně jeho pozici získal jeho <span class="name-person">bratr Archibald</span>. | ||
== | == Příspěvek k teorii buněk == | ||
== | V roce <span class="text-date">1845</span> byl s <span class="name-person">bratrem Johnem</span> spoluautorem knihy [https://archive.org/details/anatomicalpathol00goodrich Anatomical a Patological Observations]. Ta obsahovalo <span class="name-person">Johnovy</span> nepublikované přednášky z let <span class="text-date">1841-42</span> na [https://www.rcsed.ac.uk/ The Royal College of Surgeons of Edinburgh] (RCSEd), na které přidali některé ze svých vlastních zoologických, anatomických a patologických pozorování. Tři kapitoly, které dodal <span class="name-person">Harry</span>, považoval <span class="name-person">John</span> jako důkaz potvrzující své tvrzení o buněčné teorii. Právě tato kniha přinesla mezinárodní uznání pro <span class="name-person">Johna Goodsira</span>. | ||
== Franklinova expedice == | |||
<span class="name-person">Sir John Franklin</span>, který se předtím účastnil tří expedic do <span class="name-place">Arktidy</span>, vyrazil v roce <span class="text-date">1845</span> na expedici, která měla objevit <span class="name-place">[[Severozápadní průjezd]]</span>. Dispozici měl dvě osvědčené lodě <span class="name-ship">[[HMS Erebus]]</span> a <span class="name-ship">[[HMS Terror]]</span>. Na lodích sloužili čtyři lékaři: <span class="name-person">[[Stephen Stanley]]</span> (chirurg) a <span class="name-person">Harry Goodsir</span> (pomocný chirurg) na <span class="name-ship">HMS Erebus</span> a <span class="name-person">[[John Peddie]]</span> (chirurg) a <span class="name-person">[[Alexander MacDonald]]</span> (asistent chirurga) na <span class="name-ship">HMS Terror</span>. | |||
' | Ovšem <span class="name-person">Goodsir</span> se účasnil expedice hlavně jako přírodovědec. Jeho pozorování a výzkumy mořských živočichů během plavby z <span class="name-place">Anglie</span> do <span class="name-place">Grónska</span> známé jako "On the anatomy of Forbesia" předal z <span class="name-place">ostrova Disko</span> v <span class="name-place">Baffinově zálivu</span> v <span class="text-date">červnu 1845</span> na doprovodnou loď. O pět let později byla jeho práce publikována, takže dílo přežilo svého tvůrce. Expedice byla naposledy viděna Evropany o měsíc později v <span class="text-date">červenci 1845</span>. | ||
Goodsirův mladší bratr <span class="name-person">Robert</span> se připojil ke dvěma expedicím, které se pokusily nalézt Franklinovu expedici. V roce <span class="text-date">1849</span> se připojil k velrybářské výpravě pod velením Skota <span class="name-person">[[William Penny|Williama Pennyho]]</span>, což byl první z mnoha neúspěšných pokusů najít Franklina a jeho muže. <span class="name-person">Robert Goodsir</span> napsal zprávu o této cestě: Arktická plavba do Baffinova zálivu a Lancasterského průlivu při hledání Sira Johna Franklina a jeho přátel (An Arctic voyage to Baffin's Bay and Lancaster Sound: in search of friends with Sir John Franklin). Znovu se připojil k <span class="name-person">Pennymu</span> v roce <span class="text-date">1850</span> jako chirurg na druhé záchranné expedici. <span class="name-person">Robert Goodsir</span> získal titul doktora medicíny na Univerzitě v <span class="name-place">St. Andrews</span> v roce <span class="text-date">1852</span>. Lékařské praxi se však moc nevěnoval, často cestoval na <span class="name-place">Nový Zéland</span> jako zlatokop a do <span class="name-place">Austrálie</span> jako chovatel ovcí. Později se vrátil do <span class="name-place">Edinburghu</span>, kde zemřel v roce <span class="text-date">1895</span> a byl pohřben na Děkanském hřbitově. | |||
== Následný vědecký výzkum == | |||
Mezi lety <span class="text-date">1859</span> a <span class="text-date">1949</span> byly objeveny kosterní pozůstatky představující nejméně 30 jedinců na <span class="name-place">Ostrově krále Viléma</span> a většina z nich byla pohřbena na místě. V roce <span class="text-date">1869</span> americký průzkumník <span class="name-person">[[Charles Francis Hall]]</span> byl naveden místním Inuitem na mělký hrob, který obsahoval dobře zachovalé kosterní pozůstatky a fragmenty oděvu. Tyto pozůstatky byly repatriovány a pohřbeny pod památníkem Franklinovy expedice v Old Royal Naval College v Greenwichi, Londýně. Kostra byla považována za pozůstatky důstojníka kvůli zbytkům hedvábné vesty, ve které bylo tělo oblečeno a kvůli zlatému zubu. Po prohlídce ostatků významným biologem <span class="name-person">Thomasem Henry Huxleyem</span> dospěla admiralita k závěru, že kostra patřila <span class="name-person">[[Henry Le Vesconte|Henrymu Le Vesconte]]</span>, poručíku z <span class="name-ship">HMS Erebus</span>. Moderní vyšetření dobře zachovalé a poměrně úplné kostry mladého muže evropského původu, provedené roku <span class="text-date">2011</span>, zahrnovalo rekonstrukci obličeje, která se shodovala tváří <span class="name-person">Harryho Goodsira</span> z fotografie z roku <span class="text-date">1845</span>. Rozbory stroncia a izotopů kyslíku ze zubní skloviny naznačují že jedinec nepocházel z <span class="name-place">jihozápadní Anglie</span> jako v případě poručíka <span class="name-person">Le Vesconte</span>, ale pocházel z <span class="name-place">východního Skotsk</span>a. | |||
<!-- Konec Hlavní sloupec --> | |||
</div> | |||
<div class="small-12 large-4 columns right-column"> | |||
<!-- Pravý sloupec --> | |||
<!-- ==<small>Související stránky</small>== | |||
<div class="related-pages"> | |||
</div> --> | |||
{{Šablona:DataLinksPage}} | |||
<!-- ==<small>Externí odkazy</small>== | |||
https://www.livescience.com/13280-arctic-expedition-franklin-identification-skeleton.html | {{Infozdroj|uk|https://en.wikipedia.org/wiki/Harry_Goodsir|Harry Goodsir|Článek na anglické wikipedii|5.8.2018}} | ||
{{Infozdroj|uk|https://www.livescience.com/13280-arctic-expedition-franklin-identification-skeleton.html|New Identity for Arctic Explorer Emerges 140 Years Later|Článek z Live Science z 16. 3. 2011 o rekonstrukci obličeje kosterních pozůstatků člena Franklinovy expedice, která naznačuje, že jde o Goodsira|5.8.2016}} | |||
{{Infozdroj|cz|https://olomouc.rozhlas.cz/zahadny-clen-franklinovy-expedice-6625929|Záhadný člen Franklinovy expedice|Článek na webu Českého rozhlasu z 14. 7. 2011 o analýze kosterních pozůstatků člena Franklinovy expedice, která naznačuje, že jde o Goodsira|20.5.2018}} | |||
{{Infozdroj|cz|https://technet.idnes.cz/john-franklin-zahada-smrti-expedice-erebus-terror-fvy-/veda.aspx?c=A140912_182710_veda_kuz|Zpráva, na kterou svět čekal 166 let. Objevena loď Franklinovy výpravy|Článek na Technetu z 15. 9. 2014|5.8.2016}} | |||
{{Infozdroj|cz|https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/15079165|Harry Goodsir and the last Franklin Expedition, of 1845|Abstract článku z Journal of Medical Biography, květen 2004|5.8.2016}} | |||
--> | |||
==<small>Zdroje a poznámky</small>== | |||
<references /> | |||
<!-- Konec Pravý sloupec --> | |||
</div> | |||
</div> | |||
[[Kategorie:Posádka Erebu|Goodsir,Henry Duncan Spens]] | |||
Aktuální verze z 17. 4. 2022, 19:25
Henry (Harry) Duncan Spens Goodsir | |
|---|---|
 Dr. Harry Goodsir. Autor: Richard Beard, podrobnosti viz stránka obrázku | |
| Národnost: | Skotská |
| Narození: | 3. listopadu 1819 Anstruther (Skotsko) |
| Úmrtí: | 1848? |
| Příčina smrti: | ? |
| Pohřben: | ? |
| Kariéra: | Člen Královské lékařské společnosti Zástupce chirurga na HMS Erebus |
| Expedice: | Franklinova expedice |
Harry Goodsir (3. listopadu 1819 - circa 1848) byl skotský lékař, který přispěl k průkopnické práci na buněčné teorii, kterou provedl jeho bratr John Goodsir. Sloužil jako chirurg a přírodovědec na nešťastné Franklinově expedici. Jeho tělo nebylo nikdy nalezeno, avšak podle soudní studie z roku 2011 kosterní pozůstatky, které byly dříve objeveny na Ostrově krále Viléma, možná patří Harrymu Goodsirovi.
Dětství a rodina
Henry Duncan Spens Goodsir (obecně známý jako "Harry") se narodil 3. listopadu 1819 v Anstrutheru ve skotské provincii Fife doktoru Johnu Goodsirovi (1782 - 1848), který byl praktický lékař v tomto městě. Jeho dědeček z otcovi strany doktor John Goodsir (1746 - 1816), byl praktickým lékařem v nedalekém městě Lower Largo. Tři Harryho bratři se stali praktickými lékaři. John Goodsir (1814 - 1867), jeho starší bratr, se stal profesorem anatomie na univerzitě v Edinburghu a průkopníkem doktríny, že buňky tvoří základ živých organismů. Jeho mladší bratr Robert (1824 - 1895) se kvalifikoval jako doktor medicíny na univerzitě v St. Andrews a Archibald (1826 - 1869) studoval v Edinburghu a získal titul člena Royal College of Surgeons of England.
Kariéra
Studoval medicínu v Edinburghu a stal se členem Královské lékařské společnosti. Po ukončení studia v roce 1840 získal licenci od Royal College of Surgeons of Edinburgh (LRCSEd). V srpnu 1843 získal po svém bratrovi Johnovi pozici konzervátora muzea RCSEd (Muzeum chirurgů). Pak odešel, aby se připojil k Franklinově expedici, následně jeho pozici získal jeho bratr Archibald.
Příspěvek k teorii buněk
V roce 1845 byl s bratrem Johnem spoluautorem knihy Anatomical a Patological Observations. Ta obsahovalo Johnovy nepublikované přednášky z let 1841-42 na The Royal College of Surgeons of Edinburgh (RCSEd), na které přidali některé ze svých vlastních zoologických, anatomických a patologických pozorování. Tři kapitoly, které dodal Harry, považoval John jako důkaz potvrzující své tvrzení o buněčné teorii. Právě tato kniha přinesla mezinárodní uznání pro Johna Goodsira.
Franklinova expedice
Sir John Franklin, který se předtím účastnil tří expedic do Arktidy, vyrazil v roce 1845 na expedici, která měla objevit Severozápadní průjezd. Dispozici měl dvě osvědčené lodě HMS Erebus a HMS Terror. Na lodích sloužili čtyři lékaři: Stephen Stanley (chirurg) a Harry Goodsir (pomocný chirurg) na HMS Erebus a John Peddie (chirurg) a Alexander MacDonald (asistent chirurga) na HMS Terror.
Ovšem Goodsir se účasnil expedice hlavně jako přírodovědec. Jeho pozorování a výzkumy mořských živočichů během plavby z Anglie do Grónska známé jako "On the anatomy of Forbesia" předal z ostrova Disko v Baffinově zálivu v červnu 1845 na doprovodnou loď. O pět let později byla jeho práce publikována, takže dílo přežilo svého tvůrce. Expedice byla naposledy viděna Evropany o měsíc později v červenci 1845.
Goodsirův mladší bratr Robert se připojil ke dvěma expedicím, které se pokusily nalézt Franklinovu expedici. V roce 1849 se připojil k velrybářské výpravě pod velením Skota Williama Pennyho, což byl první z mnoha neúspěšných pokusů najít Franklina a jeho muže. Robert Goodsir napsal zprávu o této cestě: Arktická plavba do Baffinova zálivu a Lancasterského průlivu při hledání Sira Johna Franklina a jeho přátel (An Arctic voyage to Baffin's Bay and Lancaster Sound: in search of friends with Sir John Franklin). Znovu se připojil k Pennymu v roce 1850 jako chirurg na druhé záchranné expedici. Robert Goodsir získal titul doktora medicíny na Univerzitě v St. Andrews v roce 1852. Lékařské praxi se však moc nevěnoval, často cestoval na Nový Zéland jako zlatokop a do Austrálie jako chovatel ovcí. Později se vrátil do Edinburghu, kde zemřel v roce 1895 a byl pohřben na Děkanském hřbitově.
Následný vědecký výzkum
Mezi lety 1859 a 1949 byly objeveny kosterní pozůstatky představující nejméně 30 jedinců na Ostrově krále Viléma a většina z nich byla pohřbena na místě. V roce 1869 americký průzkumník Charles Francis Hall byl naveden místním Inuitem na mělký hrob, který obsahoval dobře zachovalé kosterní pozůstatky a fragmenty oděvu. Tyto pozůstatky byly repatriovány a pohřbeny pod památníkem Franklinovy expedice v Old Royal Naval College v Greenwichi, Londýně. Kostra byla považována za pozůstatky důstojníka kvůli zbytkům hedvábné vesty, ve které bylo tělo oblečeno a kvůli zlatému zubu. Po prohlídce ostatků významným biologem Thomasem Henry Huxleyem dospěla admiralita k závěru, že kostra patřila Henrymu Le Vesconte, poručíku z HMS Erebus. Moderní vyšetření dobře zachovalé a poměrně úplné kostry mladého muže evropského původu, provedené roku 2011, zahrnovalo rekonstrukci obličeje, která se shodovala tváří Harryho Goodsira z fotografie z roku 1845. Rozbory stroncia a izotopů kyslíku ze zubní skloviny naznačují že jedinec nepocházel z jihozápadní Anglie jako v případě poručíka Le Vesconte, ale pocházel z východního Skotska.
Externí odkazy
- Dr. Harry Goodsir (photo,1842)
John Adamson. Collections of University of St. Andrews (UK), 1.01.1842
Fotografie Harryho Goodsira z roku 1842. - Harry Goodsir
English Wikpedia - Harry Goodsir and the Last Franklin Expedition, of 1845
Matthew H Kaufman. Journal of Medical Biography, 1.05.2004
Placený odborný článek o účasti Harryho Goodsira na Franklinově expedici. - Hurrah for the Dredge!
Russell Potter. Visions of the North, 26.03.2022
Harry Goodsir, síťka na lov vodních organismů a Franklinova expedice... - New Identity for Arctic Explorer Emerges 140 Years Later
Wynne Parry. Live Science, 16.03.2011
Článek o rekonstrukci obličeje kosterních pozůstatků člena Franklinovy expedice, která naznačuje, že jde o Goodsira. - On the anatomy of Forbesia
Harry Goodsir. Annals of Anatomy and Physiology, Volumes 1-3; Volume 26, Issue 3 (1850)
Článek a kresby Harryho Goodsira o anatomii olihní, odeslané v červnu 1845 z Disko Bay. - Záhadný člen Franklinovy expedice
Český rozhlas Plus, 14.07.2011
Článek o analýze kosterních pozůstatků člena Franklinovy expedice, která naznačuje, že jde o Goodsira.
Zdroje a poznámky