Podpořit provoz tohoto webu můžete zakoupením "kafe" na Buy Me a Coffee

×

Chcete něco opravit, upravit či doplnit? Po registraci a přihlášení můžete tuto stránku sami editovat!

×

 Akce

William Coppin: Porovnání verzí

Z Beta: Franklinova expedice

(→‎"Zjevení" polohy Franklinovy výpravy: první část líčení obsahu knihy)
(-původní externí odkazy)
 
(Není zobrazeno 22 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
'''William Coppin''' (<span class="text-date">9. října 1805 – 17. dubna 1895</span>) byl lodní kapitán, konstruktér lodí, vynálezce a majitel loděnic. V roce <span class="text-date">1850</span> informoval [[Jane Franklinová|lady Franklinovou]] o údajných viděních svých dětí, týkajících se místa, kde se nachází Franklinova výprava.
<div class="row">
  <div class="small-12 large-8 columns">
<!-- Hlavní sloupec -->
{{InfoboxOsoba|jmeno=William Coppin|narodnost=Irská|datumNarozeni=9. října 1805|mistoNarozeni=Kinsale (Irsko)|datumUmrti=17. dubna 1895 |mistoUmrti=Derry (Irsko)|pohrben=|kariera=Obchodní kapitán, stavitel lodí, majitel Skiptonových loděnic v Londonderry|pribuzni=Louisa (Weesy) Coppinová  (dcera)<br>Anne Coppinová (dcera)<br>Harriet Smithová (švagrová)}}
'''William Coppin''' (<span class="text-date">9. října 1805 – 17. dubna 1895</span>) byl lodní kapitán, konstruktér lodí, vynálezce a majitel loděnic. V roce <span class="text-date">1850</span> informoval <span class="name-person">[[Jane Franklinová|lady Franklinovou]]</span> o údajných viděních svých dětí, týkajících se místa, kde se nachází Franklinova výprava.


==Životopis==
==Životopis==
Řádek 6: Řádek 10:
Jako 17letý šel pracovat do loděnic svého příbuzného v městě <span class="name-place">[https://en.wikipedia.org/wiki/Saint_John,_New_Brunswick St. John]</span> v kanadské provincii <span class="name-place">Nový Brunšvik</span>. Jako dvacetiletý údajně "navrhl člun, který mohl sjíždět zamrzlé řeky" a ve 24 letech postavil svoji první loď.
Jako 17letý šel pracovat do loděnic svého příbuzného v městě <span class="name-place">[https://en.wikipedia.org/wiki/Saint_John,_New_Brunswick St. John]</span> v kanadské provincii <span class="name-place">Nový Brunšvik</span>. Jako dvacetiletý údajně "navrhl člun, který mohl sjíždět zamrzlé řeky" a ve 24 letech postavil svoji první loď.


V roce <span class="text-date">1831</span> se jako kapitán lodi, kterou sám postavil na zakázku obchodníka s tropickým dřívím, plaví do <span class="name-place">[https://cs.wikipedia.org/wiki/Londonderry Londonderry]</span> (dnes druhé největší město, běžně zvané <span class="name-place">Derry</span>). Poté velí osobním lodím, plavícím se z <span class="name-place">Derry</span> do <span class="name-place">[https://cs.wikipedia.org/wiki/Filadelfie Filadelfie (USA)]</span> a do <span class="name-place">[https://cs.wikipedia.org/wiki/Liverpool Liverpoolu]</span>.
V roce <span class="text-date">1831</span> se jako kapitán lodi, kterou sám postavil na zakázku obchodníka s tropickým dřívím, plaví do <span class="name-place">[https://cs.wikipedia.org/wiki/Londonderry Londonderry]</span> (dnes druhé největší město <span class="name-place">Severního Irska</span>, běžně zvané <span class="name-place">Derry</span>). Poté velí osobním lodím, plavícím se z <span class="name-place">Derry</span> do <span class="name-place">[https://cs.wikipedia.org/wiki/Filadelfie Filadelfie (USA)]</span> a do <span class="name-place">[https://cs.wikipedia.org/wiki/Liverpool Liverpoolu]</span>.


V roce <span class="text-date">1839</span> kupuje Skiptonovy loděnice a jeho první loď, <span class="name-ship">City of Derry</span>, dosahuje rychlostní rekord v plavbě z <span class="name-place">Liverpoolu</span> do indického <span class="name-place">Madrásu</span> (104 dní). V roce <span class="text-date">1840</span> začíná vyrábět parní stroje a kotle pro lodě. <span class="name-person">Coppin</span> tou dobou zaměstnává na 500 lidí a jeho loděnice jsou největší v Irsku.
V roce <span class="text-date">1839</span> kupuje Skiptonovy loděnice a jeho první loď, <span class="name-ship">City of Derry</span>, dosahuje rychlostní rekord v plavbě z <span class="name-place">Liverpoolu</span> do indického <span class="name-place">Madrásu</span> (104 dní). V roce <span class="text-date">1840</span> začíná vyrábět parní stroje a kotle pro lodě. <span class="name-person">Coppin</span> tou dobou zaměstnává na 500 lidí a jeho loděnice jsou největší v Irsku.
Řádek 21: Řádek 25:
==Coppinova rodina==
==Coppinova rodina==


<span class="name-person">William Coppin</span> měl se svou manželkou <span class="name-person">Dorou</span> (<span class="text-date">? — 11.9.1866</span>) 6 dětí: <span class="name-person">Johna</span> (<span class="text-date">1836? – 1901</span>), <span class="name-person">Anne</span> (<span class="text-date">1840? – ?</span>), <span class="name-person">Doru</span> (<span class="text-date">1844? – ?</span>), <span class="name-person">Luisu</span> (<span class="text-date">7.9.1845 – 27.5.1849</span>), <span class="name-person">Williama</span> (1848? – ?) a <span class="name-person">Harrietu</span> (<span class="text-date">1857 – 11.4.1859</span>). <ref>[https://erebusandterrorfiles.blogspot.cz/2012/06/writings-on-wall-for-little-weesy.html Peter Carney: The writing's on the wall for little 'Weesy' Coppin (if my memory serves me right) Ralph Lloyd-Jones: Coppin, Louisa (1845–1849), 23.9.2004]</ref>, <ref>[https://doi.org/10.1093/ref:odnb/58880 Ralph Lloyd-Jones: Coppin, Louisa (1845–1849), 23.9.2004]</ref>, <ref>[http://foylecivictrust.org/wp-content/uploads/2014/07/Captain-William-Coppin1.pdf Annesley Maley, Mary McLaughlin: Captain William Coppin. Neptun's brightest star, s. 47. The Foyle Civic Trust 1992.]</ref>
<span class="name-person">William Coppin</span> měl se svou manželkou <span class="name-person">Dorou</span> (<span class="text-date">? — 11.9.1866</span>) 6 dětí: <span class="name-person">Johna</span> (<span class="text-date">1836? – 1901</span>), <span class="name-person">Anne</span> (<span class="text-date">1840? – ?</span>), <span class="name-person">Doru</span> (<span class="text-date">1844? – ?</span>), <span class="name-person">Luisu</span> (<span class="text-date">7.9.1845 – 27.5.1849</span>), <span class="name-person">Williama</span> (<span class="text-date">1848? – ?</span>) a <span class="name-person">Harrietu</span> (<span class="text-date">1857 – 11.4.1859</span>). <ref>[https://erebusandterrorfiles.blogspot.cz/2012/06/writings-on-wall-for-little-weesy.html Peter Carney: The writing's on the wall for little 'Weesy' Coppin (if my memory serves me right) Ralph Lloyd-Jones: Coppin, Louisa (1845–1849), 23.9.2004]</ref>, <ref>[https://doi.org/10.1093/ref:odnb/58880 Ralph Lloyd-Jones: Coppin, Louisa (1845–1849), 23.9.2004]</ref>, <ref>[http://foylecivictrust.org/wp-content/uploads/2014/07/Captain-William-Coppin1.pdf Annesley Maley, Mary McLaughlin: Captain William Coppin. Neptun's brightest star, s. 47. The Foyle Civic Trust 1992.]</ref>


V době, které se týká níže popsaný případ "zjevení" ohledně Franklinovy expedice, žila v domácnosti s Coppinovými rovněž švagrová, sestra Coppinovy manželky, která zřejmě pomáhala s péčí o děti. <ref>[https://archive.org/details/cihm_33246 Joseph Henry Skewes: Sir John Franklin: the true secret of the discovery of his fate: a "revelation", 2. vydání 1890, s. 71]</ref>
V době, které se týká níže popsaný případ "zjevení" ohledně Franklinovy expedice, žila v domácnosti s Coppinovými rovněž švagrová <span class="name-person">Harriet Smithová</span><ref>[http://archive.org/stream/cihm_33246#page/n343/mode/1up J. Henry Skewes: Sir John Franklin, The True Secret of the Discovery of His Fate, 2. vydání (1890), s. 312]</ref>, sestra Coppinovy manželky, která zřejmě pomáhala s péčí o děti. <ref>[https://archive.org/details/cihm_33246 Joseph Henry Skewes: Sir John Franklin: the true secret of the discovery of his fate: a "revelation", 2. vydání 1890, s. 71]</ref>


Dcera <span class="name-person">Luisa</span>, přezdívaná v rodině <span class="name-person">Weesy</span>, zemřela ve věku 3 let a 8 měsíců na "gastrickou horečku" (<q><span lang="en">gastric fever</span></q>), možná na [https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C5%99i%C5%A1n%C3%AD_tyfus břišní tyfus].
Dcera <span class="name-person">Luisa</span>, přezdívaná v rodině <span class="name-person">Weesy</span>, zemřela ve věku 3 let a 8 měsíců na "gastrickou horečku" (<q><span lang="en">gastric fever</span></q>), možná na [https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C5%99i%C5%A1n%C3%AD_tyfus břišní tyfus].


=="Zjevení" polohy Franklinovy výpravy==
==Coppin a Franklinova výprava==
Upozornění: u dále popisovaných událostí je velmi obtížně ověřit, co se skutečně stalo a co je úmyslná či neúmyslná nepravda.


=== Skewes a jeho kniha "Zjevení" ===
Podle knihy <span class="name-person">Josepha Henry Skewese</span> [[Sir John Franklin, The True Secret of the Discovery of His Fate]] z roku <span class="text-date">1889</span> měl <span class="name-person">Coppin</span> v roce <span class="text-date">1850</span> informovat [[Jane Franklinová|lady Franklinovou]] o "zjevení", kterým měla zesnulá <span class="name-person">Weesy</span> sdělit své sestře <span class="name-person">Anně</span> polohu Franklinovy výpravy. Coppin se měl podle téže knihy i jinak angažovat v pátrání po Franklinově expedici, mj. přispět na výstroj francouzského poručíka <span class="name-person">[[Joseph René Bellot|Josepha René Bellota]]</span> (a následně na jeho pomník v <span class="name-place">Greenwichi</span>) a pomoci vybrat <span class="name-person">[[Leopold McClintock|Leopolda McClintocka]]</span> jako velitele výpravy, která pozůstatky Franklinovy expedice skutečně na udaném místě nalezla.
V roce <span class="text-date">1889</span> vydal <span class="name-person">Joseph Henry Skewes</span><ref>V knize i dalších zdrojích je uváděn jen jako J. Henry Skewes. Jméno Joseph je uvedeno pouze na stránkách archive.org, viz https://archive.org/details/cihm_33246</ref> [https://en.wikipedia.org/wiki/Vicar#Anglicanism vikář] v [https://en.wikipedia.org/wiki/Holy_Trinity_Church,_Wavertree kostele Svaté Trojice v Liverpoolu] a bývalý prezident "Liverpoolské asociace pro mentální vědy" (<q><span lang="en">The Liverpool Mental Science Association</span></q>) knihu [[Sir John Franklin, The True Secret of the Discovery of His Fate|Sir John Franklin: the true secret of the discovery of his fate: A "revelation": A little child shall lead them.]], tedy česky: "Sir John Franklin. Opravdové tajemství objevení jeho osudu. Zjevení. Malé dítě je povede." V prvních třech kapitolách líčí značně bulvárním stylem dějiny hledání [[Severozápadní průjezd|Severozápadního průjezdu]] včetně Franklinovy expedice a pátrání po ní. K jádru věci se <span class="name-person">Skewes</span> dostává v kapitole čtvrté. Stručně shrnuto, tvrdí v ní následující:


Po smrti <span class="name-person">Weesy Coppinové</span> se jejím sourozencům po dva roky zdálo, že je jejich zesnulá sestra stále s nimi. Bylo pro ni vždy prostřeno u stolu a občas ji její oblíbený nejmladší bratr <span class="name-person">William</span> (tehdy rok starý) viděl stát u zdi tak zřetelně, že se k ní rozběhl a úderem o zeď se odřel. Někdy se místo její vlastní podoby objevovala také koule namodralého světla. "Vidět" zesnulou <span class="name-person">Weesy</span> dokázali pouze její sourozenci a otec, nikoli její matka ani teta (matčina sestra).
<span class="name-person">[[Leopold McClintock]]</span> rázně odmítl tvrzení, že [["Zjevení" z Londonderry]] ovlivnilo <span class="name-person">Jane Franklinovou</span>, pokud jde o oblast pátrání po Franklinově výpravě. Zdá se však, že i když Skewesova verze je značně přehnaná a podstatně zkreslená (zejména pokud jde o správnost lokalizace Franklinovy výpravy ve "Zjevení"), jádro příběhu (v tom smyslu, že "Zjevení" ovlivnilo pátrání po <span class="name-person">Franklinovi</span> a <span class="name-person">Jane Franklinová</span> ho brala vážně) je pravdivé. <span class="name-person">[[Sophia Cracroftová]]</span>, neteř <span class="name-person">[[John Franklin|Johna Franklina]]</span> a celoživotní spolupracovnice a přítelkyně v té době již zesnulé <span class="name-person">Jane Franklinové</span> a <span class="name-person">McClintock</span> patrně snažili celý případ ututlat.


Jednoho večera v <span class="text-date">srpnu 1849</span> (3 měsíce po smrti <span class="name-person">Weesy</span>) sdělila <span class="name-person">Anna</span>, její tehdy sedmiletá sestra, své tetě, že na zdi vidí nápis <q><span lang="en">Mr. Mackay is dead</span></q>. <span class="name-person">Pan Mackay</span> byl rodinný známý, kterého měly děti rády, takže informace vzbudila v tetě zvědavost a druhého dne se nechala optat na zdraví <span class="name-person">páně Mackayovo</span>. Posel se vrátil se zprávou, že <span class="name-person">pan Mackay</span> tuto noc zemřel.
<!-- Konec Hlavní sloupec -->
 
  </div>
==Související stránky==
  <div class="small-12 large-4 columns right-column">
* [[Role jasnovidců a médií v pátrání po Franklinově expedici‎‎]]
<!-- Pravý sloupec -->
==<small>Související stránky</small>==
<div class="related-pages">
* [["Zjevení" z Londonderry‎‎]]
* Joseph Henry Skewes: [[Sir John Franklin, The True Secret of the Discovery of His Fate]]
* Joseph Henry Skewes: [[Sir John Franklin, The True Secret of the Discovery of His Fate]]
 
</div>
==Externí odkazy==
{{Šablona:DataLinksPage}}
 
<!--
==<small>Externí odkazy</small>==
{{Infozdroj|uk|http://foylecivictrust.org/wp-content/uploads/2014/07/Captain-William-Coppin1.pdf|Annesley Maley, Mary McLaughlin: Captain William Coppin. Neptun's brightest star. The Foyle Civic Trust 1992.|Asi nejpodrobnější publikace věnovaná Coppinovi|28.12.2017}}
{{Infozdroj|uk|http://foylecivictrust.org/wp-content/uploads/2014/07/Captain-William-Coppin1.pdf|Annesley Maley, Mary McLaughlin: Captain William Coppin. Neptun's brightest star. The Foyle Civic Trust 1992.|Asi nejpodrobnější publikace věnovaná Coppinovi|28.12.2017}}
{{Infozdroj|uk|http://www.newulsterbiography.co.uk/index.php/home/viewPerson/297|William Coppin (1805 - 1895): Shipbuilder and surveyor|Portrét Coppina na webu Dictionary of Ulster Biography|26.12.2017}}
{{Infozdroj|uk|http://www.newulsterbiography.co.uk/index.php/home/viewPerson/297|William Coppin (1805 - 1895): Shipbuilder and surveyor|Portrét Coppina na webu Dictionary of Ulster Biography|26.12.2017}}
Řádek 51: Řádek 57:
{{Infozdroj|uk|https://visionsnorth.blogspot.com/2012/06/writing-on-wall.html|Russell Potter: The Writing on the Wall, 24.6.2012|Jak přesně znělo poselství z Londonderry|26.12.2017}}
{{Infozdroj|uk|https://visionsnorth.blogspot.com/2012/06/writing-on-wall.html|Russell Potter: The Writing on the Wall, 24.6.2012|Jak přesně znělo poselství z Londonderry|26.12.2017}}
{{Infozdroj|uk|https://erebusandterrorfiles.blogspot.cz/2012/06/writings-on-wall-for-little-weesy.html|Peter Carney: The writing's on the wall for little 'Weesy' Coppin (if my memory serves me right), 24.6.2012|Jiný pohled na poselství z Londonderry včetně dalších informačních zdrojů|26.12.2017}}
{{Infozdroj|uk|https://erebusandterrorfiles.blogspot.cz/2012/06/writings-on-wall-for-little-weesy.html|Peter Carney: The writing's on the wall for little 'Weesy' Coppin (if my memory serves me right), 24.6.2012|Jiný pohled na poselství z Londonderry včetně dalších informačních zdrojů|26.12.2017}}
-->
==<small>Zdroje a poznámky</small>==
<references />


==Zdroje a poznámky==
<!-- Konec Pravý sloupec -->
<references />
  </div>
</div>


[[Kategorie:Osoby]]
[[Kategorie:Osoby|Coppin,William ]]

Aktuální verze z 16. 7. 2022, 21:10

William Coppin
Národnost: Irská
Narození: 9. října 1805
Kinsale (Irsko)
Úmrtí: 17. dubna 1895
Derry (Irsko)
Příčina smrti: ?
Pohřben:
Kariéra:Obchodní kapitán, stavitel lodí, majitel Skiptonových loděnic v Londonderry
Příbuzní:Louisa (Weesy) Coppinová (dcera)
Anne Coppinová (dcera)
Harriet Smithová (švagrová)

William Coppin (9. října 1805 – 17. dubna 1895) byl lodní kapitán, konstruktér lodí, vynálezce a majitel loděnic. V roce 1850 informoval lady Franklinovou o údajných viděních svých dětí, týkajících se místa, kde se nachází Franklinova výprava.

Životopis

William Coppin se narodil v přístavním městě Kinsale v hrabství Corke na jihu Irska.

Jako 17letý šel pracovat do loděnic svého příbuzného v městě St. John v kanadské provincii Nový Brunšvik. Jako dvacetiletý údajně "navrhl člun, který mohl sjíždět zamrzlé řeky" a ve 24 letech postavil svoji první loď.

V roce 1831 se jako kapitán lodi, kterou sám postavil na zakázku obchodníka s tropickým dřívím, plaví do Londonderry (dnes druhé největší město Severního Irska, běžně zvané Derry). Poté velí osobním lodím, plavícím se z Derry do Filadelfie (USA) a do Liverpoolu.

V roce 1839 kupuje Skiptonovy loděnice a jeho první loď, City of Derry, dosahuje rychlostní rekord v plavbě z Liverpoolu do indického Madrásu (104 dní). V roce 1840 začíná vyrábět parní stroje a kotle pro lodě. Coppin tou dobou zaměstnává na 500 lidí a jeho loděnice jsou největší v Irsku.

V červenci 1842 spustil na vodu do té doby největší parní loď světa a jednu z prvních, které byly poháněny lodním šroubem[1], Great Northern. Loď s výtlakem 1750 tun, délkou 220 stop a parním strojem o výkonu 370 koňských sil sice ohromila veřejnost, ale Coppin pro ni nenašel zákazníka a loď nakonec nechal sešrotovat.

Coppin se následně vedle stavby menších parních lodí (jednou z nich byl kolesový parník Lady Franklin) věnoval (od roku 1846) záchraně a opravě ztroskotaných lodí a do roku 1873, kdy ve věku 68 let odešel na odpočinek, jich zachránil a opravil na 140.

Mezi lety 1857 a 1881 si nechal patentovat nejméně 10 vynálezů.

Gerald Hasson, který sepsal historii loděnic v Derry [2], napsal o jeho povaze: Byl to muž plný nápadů, sršící energií a sebedůvěrou hraničící s arogancí.[3] [4] [5]

Coppinova rodina

William Coppin měl se svou manželkou Dorou (? — 11.9.1866) 6 dětí: Johna (1836? – 1901), Anne (1840? – ?), Doru (1844? – ?), Luisu (7.9.1845 – 27.5.1849), Williama (1848? – ?) a Harrietu (1857 – 11.4.1859). [6], [7], [8]

V době, které se týká níže popsaný případ "zjevení" ohledně Franklinovy expedice, žila v domácnosti s Coppinovými rovněž švagrová Harriet Smithová[9], sestra Coppinovy manželky, která zřejmě pomáhala s péčí o děti. [10]

Dcera Luisa, přezdívaná v rodině Weesy, zemřela ve věku 3 let a 8 měsíců na "gastrickou horečku" (gastric fever), možná na břišní tyfus.

Coppin a Franklinova výprava

Podle knihy Josepha Henry Skewese Sir John Franklin, The True Secret of the Discovery of His Fate z roku 1889 měl Coppin v roce 1850 informovat lady Franklinovou o "zjevení", kterým měla zesnulá Weesy sdělit své sestře Anně polohu Franklinovy výpravy. Coppin se měl podle téže knihy i jinak angažovat v pátrání po Franklinově expedici, mj. přispět na výstroj francouzského poručíka Josepha René Bellota (a následně na jeho pomník v Greenwichi) a pomoci vybrat Leopolda McClintocka jako velitele výpravy, která pozůstatky Franklinovy expedice skutečně na udaném místě nalezla.

Leopold McClintock rázně odmítl tvrzení, že "Zjevení" z Londonderry ovlivnilo Jane Franklinovou, pokud jde o oblast pátrání po Franklinově výpravě. Zdá se však, že i když Skewesova verze je značně přehnaná a podstatně zkreslená (zejména pokud jde o správnost lokalizace Franklinovy výpravy ve "Zjevení"), jádro příběhu (v tom smyslu, že "Zjevení" ovlivnilo pátrání po Franklinovi a Jane Franklinová ho brala vážně) je pravdivé. Sophia Cracroftová, neteř Johna Franklina a celoživotní spolupracovnice a přítelkyně v té době již zesnulé Jane Franklinové a McClintock patrně snažili celý případ ututlat.

Související stránky

Zdroje a poznámky