William Coppin: Porovnání verzí

Aktuální verze z 16. 7. 2022, 21:10

William Coppin
Národnost:	Irská
Narození:	9. října 1805 Kinsale (Irsko)
Úmrtí:	17. dubna 1895 Derry (Irsko)
Příčina smrti:	?
Pohřben:
Kariéra:	Obchodní kapitán, stavitel lodí, majitel Skiptonových loděnic v Londonderry
Příbuzní:	Louisa (Weesy) Coppinová (dcera) Anne Coppinová (dcera) Harriet Smithová (švagrová)

William Coppin (9. října 1805 – 17. dubna 1895) byl lodní kapitán, konstruktér lodí, vynálezce a majitel loděnic. V roce 1850 informoval lady Franklinovou o údajných viděních svých dětí, týkajících se místa, kde se nachází Franklinova výprava.

Životopis

William Coppin se narodil v přístavním městě Kinsale v hrabství Corke na jihu Irska.

Jako 17letý šel pracovat do loděnic svého příbuzného v městě St. John v kanadské provincii Nový Brunšvik. Jako dvacetiletý údajně "navrhl člun, který mohl sjíždět zamrzlé řeky" a ve 24 letech postavil svoji první loď.

V roce 1831 se jako kapitán lodi, kterou sám postavil na zakázku obchodníka s tropickým dřívím, plaví do Londonderry (dnes druhé největší město Severního Irska, běžně zvané Derry). Poté velí osobním lodím, plavícím se z Derry do Filadelfie (USA) a do Liverpoolu.

V roce 1839 kupuje Skiptonovy loděnice a jeho první loď, City of Derry, dosahuje rychlostní rekord v plavbě z Liverpoolu do indického Madrásu (104 dní). V roce 1840 začíná vyrábět parní stroje a kotle pro lodě. Coppin tou dobou zaměstnává na 500 lidí a jeho loděnice jsou největší v Irsku.

V červenci 1842 spustil na vodu do té doby největší parní loď světa a jednu z prvních, které byly poháněny lodním šroubem^[1], Great Northern. Loď s výtlakem 1750 tun, délkou 220 stop a parním strojem o výkonu 370 koňských sil sice ohromila veřejnost, ale Coppin pro ni nenašel zákazníka a loď nakonec nechal sešrotovat.

Coppin se následně vedle stavby menších parních lodí (jednou z nich byl kolesový parník Lady Franklin) věnoval (od roku 1846) záchraně a opravě ztroskotaných lodí a do roku 1873, kdy ve věku 68 let odešel na odpočinek, jich zachránil a opravil na 140.

Mezi lety 1857 a 1881 si nechal patentovat nejméně 10 vynálezů.

Gerald Hasson, který sepsal historii loděnic v Derry ^[2], napsal o jeho povaze: Byl to muž plný nápadů, sršící energií a sebedůvěrou hraničící s arogancí.^[3] ^[4] ^[5]

Coppinova rodina

William Coppin měl se svou manželkou Dorou (? — 11.9.1866) 6 dětí: Johna (1836? – 1901), Anne (1840? – ?), Doru (1844? – ?), Luisu (7.9.1845 – 27.5.1849), Williama (1848? – ?) a Harrietu (1857 – 11.4.1859). ^[6], ^[7], ^[8]

V době, které se týká níže popsaný případ "zjevení" ohledně Franklinovy expedice, žila v domácnosti s Coppinovými rovněž švagrová Harriet Smithová^[9], sestra Coppinovy manželky, která zřejmě pomáhala s péčí o děti. ^[10]

Dcera Luisa, přezdívaná v rodině Weesy, zemřela ve věku 3 let a 8 měsíců na "gastrickou horečku" (gastric fever), možná na břišní tyfus.

Coppin a Franklinova výprava

Podle knihy Josepha Henry Skewese Sir John Franklin, The True Secret of the Discovery of His Fate z roku 1889 měl Coppin v roce 1850 informovat lady Franklinovou o "zjevení", kterým měla zesnulá Weesy sdělit své sestře Anně polohu Franklinovy výpravy. Coppin se měl podle téže knihy i jinak angažovat v pátrání po Franklinově expedici, mj. přispět na výstroj francouzského poručíka Josepha René Bellota (a následně na jeho pomník v Greenwichi) a pomoci vybrat Leopolda McClintocka jako velitele výpravy, která pozůstatky Franklinovy expedice skutečně na udaném místě nalezla.

Leopold McClintock rázně odmítl tvrzení, že "Zjevení" z Londonderry ovlivnilo Jane Franklinovou, pokud jde o oblast pátrání po Franklinově výpravě. Zdá se však, že i když Skewesova verze je značně přehnaná a podstatně zkreslená (zejména pokud jde o správnost lokalizace Franklinovy výpravy ve "Zjevení"), jádro příběhu (v tom smyslu, že "Zjevení" ovlivnilo pátrání po Franklinovi a Jane Franklinová ho brala vážně) je pravdivé. Sophia Cracroftová, neteř Johna Franklina a celoživotní spolupracovnice a přítelkyně v té době již zesnulé Jane Franklinové a McClintock patrně snažili celý případ ututlat.

Související stránky

Externí odkazy

Captain William Coppin. Neptun's brightest star
Annesley Maley, Mary McLaughlin. The Foyle Civic Trust, 1.01.1992
Asi nejpodrobnější publikace věnovaná Williamu Coppinovi (odkaz vede na PDF).
Coppin, Louisa
Ralph Lloyd-Jones. Oxford Dictionary of National Biography, 23.09.2004
Základní informace o zesnulé dceři Williama Coppina a jejím údajném zjevení (placený přístup).
NorthWest: Rise and fall of a powerful captain of industry
John Thompson. Belfast Telegraph, 4.07.2008
Stručný životopis Williama Coppina.
William Coppin (1805 - 1895): Shipbuilder and surveyor
Kate Newmann. Dictionary of Ulster Biography

Zdroje a poznámky

[1] Foyle Port – History of the Port

[2] Thunder and Clatter: History of Shipbuilding in Derry, 1997

[3] Captain William Coppin 1805-1895: engineering entrepreneur, Derry Journal, 12.11.2010

[4] William Coppin (1805 - 1895): Shipbuilder and surveyor

[5] Annesley Maley, Mary McLaughlin: Captain William Coppin. Neptun's brightest star, s. 47. The Foyle Civic Trust 1992.

[6] Peter Carney: The writing's on the wall for little 'Weesy' Coppin (if my memory serves me right) Ralph Lloyd-Jones: Coppin, Louisa (1845–1849), 23.9.2004

[7] Ralph Lloyd-Jones: Coppin, Louisa (1845–1849), 23.9.2004

[8] Annesley Maley, Mary McLaughlin: Captain William Coppin. Neptun's brightest star, s. 47. The Foyle Civic Trust 1992.

[9] J. Henry Skewes: Sir John Franklin, The True Secret of the Discovery of His Fate, 2. vydání (1890), s. 312

[10] Joseph Henry Skewes: Sir John Franklin: the true secret of the discovery of his fate: a "revelation", 2. vydání 1890, s. 71

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-'''William Coppin''' (<span class="text-date">9. října 1805 – 17. dubna 1895</span>) byl lodní kapitán, konstruktér lodí, vynálezce a majitel loděnic. V roce <span class="text-date">1850</span> informoval [[Jane Franklinová|lady Franklinovou]] o údajných viděních svých dětí, týkajících se místa, kde se nachází Franklinova výprava.
+<div class="row">
+  <div class="small-12 large-8 columns">
+<!-- Hlavní sloupec -->
+{{InfoboxOsoba|jmeno=William Coppin|narodnost=Irská|datumNarozeni=9. října 1805|mistoNarozeni=Kinsale (Irsko)|datumUmrti=17. dubna 1895 |mistoUmrti=Derry (Irsko)|pohrben=|kariera=Obchodní kapitán, stavitel lodí, majitel Skiptonových loděnic v Londonderry|pribuzni=Louisa (Weesy) Coppinová  (dcera)<br>Anne Coppinová (dcera)<br>Harriet Smithová (švagrová)}}
+'''William Coppin''' (<span class="text-date">9. října 1805 – 17. dubna 1895</span>) byl lodní kapitán, konstruktér lodí, vynálezce a majitel loděnic. V roce <span class="text-date">1850</span> informoval <span class="name-person">[[Jane Franklinová|lady Franklinovou]]</span> o údajných viděních svých dětí, týkajících se místa, kde se nachází Franklinova výprava.
 ==Životopis==
@@ Řádek 21: / Řádek 25: @@
 ==Coppinova rodina==
-<span class="name-person">William Coppin</span> měl se svou manželkou <span class="name-person">Dorou</span> (<span class="text-date">? — 11.9.1866</span>) 6 dětí: <span class="name-person">Johna</span> (<span class="text-date">1836? – 1901</span>), <span class="name-person">Anne</span> (<span class="text-date">1840? – ?</span>), <span class="name-person">Doru</span> (<span class="text-date">1844? – ?</span>), <span class="name-person">Luisu</span> (<span class="text-date">7.9.1845 – 27.5.1849</span>), <span class="name-person">Williama</span> (1848? – ?) a <span class="name-person">Harrietu</span> (<span class="text-date">1857 – 11.4.1859</span>). <ref>[https://erebusandterrorfiles.blogspot.cz/2012/06/writings-on-wall-for-little-weesy.html Peter Carney: The writing's on the wall for little 'Weesy' Coppin (if my memory serves me right) Ralph Lloyd-Jones: Coppin, Louisa (1845–1849), 23.9.2004]</ref>, <ref>[https://doi.org/10.1093/ref:odnb/58880 Ralph Lloyd-Jones: Coppin, Louisa (1845–1849), 23.9.2004]</ref>, <ref>[http://foylecivictrust.org/wp-content/uploads/2014/07/Captain-William-Coppin1.pdf Annesley Maley, Mary McLaughlin: Captain William Coppin. Neptun's brightest star, s. 47. The Foyle Civic Trust 1992.]</ref>
+<span class="name-person">William Coppin</span> měl se svou manželkou <span class="name-person">Dorou</span> (<span class="text-date">? — 11.9.1866</span>) 6 dětí: <span class="name-person">Johna</span> (<span class="text-date">1836? – 1901</span>), <span class="name-person">Anne</span> (<span class="text-date">1840? – ?</span>), <span class="name-person">Doru</span> (<span class="text-date">1844? – ?</span>), <span class="name-person">Luisu</span> (<span class="text-date">7.9.1845 – 27.5.1849</span>), <span class="name-person">Williama</span> (<span class="text-date">1848? – ?</span>) a <span class="name-person">Harrietu</span> (<span class="text-date">1857 – 11.4.1859</span>). <ref>[https://erebusandterrorfiles.blogspot.cz/2012/06/writings-on-wall-for-little-weesy.html Peter Carney: The writing's on the wall for little 'Weesy' Coppin (if my memory serves me right) Ralph Lloyd-Jones: Coppin, Louisa (1845–1849), 23.9.2004]</ref>, <ref>[https://doi.org/10.1093/ref:odnb/58880 Ralph Lloyd-Jones: Coppin, Louisa (1845–1849), 23.9.2004]</ref>, <ref>[http://foylecivictrust.org/wp-content/uploads/2014/07/Captain-William-Coppin1.pdf Annesley Maley, Mary McLaughlin: Captain William Coppin. Neptun's brightest star, s. 47. The Foyle Civic Trust 1992.]</ref>
-V době, které se týká níže popsaný případ "zjevení" ohledně Franklinovy expedice, žila v domácnosti s Coppinovými rovněž švagrová, sestra Coppinovy manželky, která zřejmě pomáhala s péčí o děti. <ref>[https://archive.org/details/cihm_33246 Joseph Henry Skewes: Sir John Franklin: the true secret of the discovery of his fate: a "revelation", 2. vydání 1890, s. 71]</ref>
+V době, které se týká níže popsaný případ "zjevení" ohledně Franklinovy expedice, žila v domácnosti s Coppinovými rovněž švagrová <span class="name-person">Harriet Smithová</span><ref>[http://archive.org/stream/cihm_33246#page/n343/mode/1up J. Henry Skewes: Sir John Franklin, The True Secret of the Discovery of His Fate, 2. vydání (1890), s. 312]</ref>, sestra Coppinovy manželky, která zřejmě pomáhala s péčí o děti. <ref>[https://archive.org/details/cihm_33246 Joseph Henry Skewes: Sir John Franklin: the true secret of the discovery of his fate: a "revelation", 2. vydání 1890, s. 71]</ref>
 Dcera <span class="name-person">Luisa</span>, přezdívaná v rodině <span class="name-person">Weesy</span>, zemřela ve věku 3 let a 8 měsíců na "gastrickou horečku" (<q><span lang="en">gastric fever</span></q>), možná na [https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C5%99i%C5%A1n%C3%AD_tyfus břišní tyfus].
-=="Zjevení" polohy Franklinovy výpravy==
+==Coppin a Franklinova výprava==
-Upozornění: u dále popisovaných událostí je velmi obtížně ověřit, co se skutečně stalo a co je úmyslná či neúmyslná nepravda.
-=== Skewes a jeho kniha "Zjevení" ===
+Podle knihy <span class="name-person">Josepha Henry Skewese</span> [[Sir John Franklin, The True Secret of the Discovery of His Fate]] z roku <span class="text-date">1889</span> měl <span class="name-person">Coppin</span> v roce <span class="text-date">1850</span> informovat [[Jane Franklinová|lady Franklinovou]] o "zjevení", kterým měla zesnulá <span class="name-person">Weesy</span> sdělit své sestře <span class="name-person">Anně</span> polohu Franklinovy výpravy. Coppin se měl podle téže knihy i jinak angažovat v pátrání po Franklinově expedici, mj. přispět na výstroj francouzského poručíka <span class="name-person">[[Joseph René Bellot|Josepha René Bellota]]</span> (a následně na jeho pomník v <span class="name-place">Greenwichi</span>) a pomoci vybrat <span class="name-person">[[Leopold McClintock|Leopolda McClintocka]]</span> jako velitele výpravy, která pozůstatky Franklinovy expedice skutečně na udaném místě nalezla.
-V roce <span class="text-date">1889</span> vydal <span class="name-person">Joseph Henry Skewes</span><ref>V knize i dalších zdrojích je uváděn jen jako J. Henry Skewes. Jméno Joseph je uvedeno pouze na stránkách archive.org, viz https://archive.org/details/cihm_33246</ref> [https://en.wikipedia.org/wiki/Vicar#Anglicanism vikář] v [https://en.wikipedia.org/wiki/Holy_Trinity_Church,_Wavertree kostele Svaté Trojice v Liverpoolu] a bývalý prezident "Liverpoolské asociace pro mentální vědy" (<q><span lang="en">The Liverpool Mental Science Association</span></q>) knihu [[Sir John Franklin, The True Secret of the Discovery of His Fate|Sir John Franklin: the true secret of the discovery of his fate: A "revelation": A little child shall lead them.]], tedy česky: "Sir John Franklin. Opravdové tajemství objevení jeho osudu. Zjevení. Malé dítě je povede." V prvních třech kapitolách líčí značně bulvárním stylem dějiny hledání [[Severozápadní průjezd|Severozápadního průjezdu]] včetně Franklinovy expedice a pátrání po ní. K jádru věci se <span class="name-person">Skewes</span> dostává v kapitole čtvrté. Stručně shrnuto, tvrdí v ní následující:
-Po smrti <span class="name-person">Weesy Coppinové</span> se jejím sourozencům po dva roky zdálo, že je jejich zesnulá sestra stále s nimi. Bylo pro ni vždy prostřeno u stolu a občas ji její oblíbený nejmladší bratr <span class="name-person">William</span><ref>Kniha neuvádí žádné příslušníky rodiny jménem kvůli ochraně jejich soukromí. Jména jsou doplněna na základě věku dětí tak, jak se objevují v dalších textech o tomto tématu.</ref> (tehdy rok starý) viděl stát u zdi tak zřetelně, že se k ní rozběhl a úderem o zeď se odřel. Někdy se místo její vlastní podoby objevovala také koule namodralého světla. "Vidět" zesnulou <span class="name-person">Weesy</span> dokázali pouze její sourozenci a otec, nikoli její matka ani teta (matčina sestra).
+<span class="name-person">[[Leopold McClintock]]</span> rázně odmítl tvrzení, že [["Zjevení" z Londonderry]] ovlivnilo <span class="name-person">Jane Franklinovou</span>, pokud jde o oblast pátrání po Franklinově výpravě. Zdá se však, že i když Skewesova verze je značně přehnaná a podstatně zkreslená (zejména pokud jde o správnost lokalizace Franklinovy výpravy ve "Zjevení"), jádro příběhu (v tom smyslu, že "Zjevení" ovlivnilo pátrání po <span class="name-person">Franklinovi</span> a <span class="name-person">Jane Franklinová</span> ho brala vážně) je pravdivé. <span class="name-person">[[Sophia Cracroftová]]</span>, neteř <span class="name-person">[[John Franklin|Johna Franklina]]</span> a celoživotní spolupracovnice a přítelkyně v té době již zesnulé <span class="name-person">Jane Franklinové</span> a <span class="name-person">McClintock</span> patrně snažili celý případ ututlat.
-Jednoho večera v <span class="text-date">srpnu 1849</span> (3 měsíce po smrti <span class="name-person">Weesy</span>) sdělila <span class="name-person">Anna</span>, její tehdy sedmiletá sestra, své tetě, že na zdi vidí nápis <q><span lang="en">Mr. Mackay is dead</span></q>. <span class="name-person">Pan Mackay</span> byl rodinný známý, kterého měly děti rády, takže informace vzbudila v tetě zvědavost a druhého dne se nechala optat na zdraví <span class="name-person">páně Mackayovo</span>. Posel se vrátil se zprávou, že <span class="name-person">pan Mackay</span> tuto noc zemřel.
+<!-- Konec Hlavní sloupec -->
+  </div>
-V <span class="text-date">říjnu 1849</span> jednoho večera teta požádala <span class="name-person">Annu</span>, aby se <span class="name-person">Weesy</span>, která byla opět "přítomna", zeptala, kde se nachází <span class="name-person">sir [[John Franklin]]</span> (pátrání po jeho výpravě bylo tehdy celonárodním tématem) a jak by bylo možno se k němu dostat. Zjevení <span class="name-person">Weesy</span> zmizelo a místnost zaplnila arktická scenérie (opět viditelná jen dětem): dvě lodi zamrzlé v ledu a téměř úplně pokryté sněhem. Ledem vedl k lodím kanál (z dalšího vyplývá, že je míněn průliv, nikoli trhlina v ledu). Anna se začala třást chladem. Scénu, ve formě plánku, <span class="name-person">Anna</span> okamžitě s velkou chutí nakreslila.
+  <div class="small-12 large-4 columns right-column">
+<!-- Pravý sloupec -->
-Na protější stěně se dále objevila vysoká, zaoblená, ručně psaná a asi tři palce široká písmena, tvořící text: <q><span lang="en">Erebus and Terror, Sir John Franklin, Lancaster Sound, Prince Regent Inlet, Point Victory, Victoria Channel</span></q>. <ref>Rovnou upozorněme, že tato klíčová pasáž, tedy co přesně na stěně před 40 lety viděla Anna, je velmi pravděpodobně nesprávná, resp. v rozporu s tím, co dokládají ostatní svědectví. Viz dále.</ref>
+==<small>Související stránky</small>==
+<div class="related-pages">
-Skewes dále pokračuje:
+* [["Zjevení" z Londonderry‎‎]]
-<blockquote><div lang="en">As to the channel, seen by and drawn on the chart, no such place, at this time, was known, much less marked on any chart, or map, of the Polar regions. Cognisant of this, and believing in the impossibility of such a place being in existence, the father, on examining his little daughter's chart, was incredulous as to its correctness, and particularly so, as to the channel, which was marked out as leading to the ice-enclosed ships.</div></blockquote>
-<blockquote>Pokud se tyká kanálu [průlivu], viděného a nakresleného na plánku, v té době nebyl žádný takový znám, tím méně zakreslen na jakémkoli plánu či mapě polárních oblastí. Vědom si toho a nevěříce, že by takové místo mohlo existovat, otec, zkoumající plán své malé dcery, nevěřil v jeho správnost a zejména ne v existenci kanálu, který byl zakreslen jako vedoucí k lodím obklopeným ledem.</blockquote>
-Z dalšího popisu v knize není zcela zřejmé, který "neznámý průliv" má autor na mysli (DOŘEŠIT - Peel Sound vs. Bellot Strait).
-==Související stránky==
-* [[Role jasnovidců a médií v pátrání po Franklinově expedici‎‎]]
 * Joseph Henry Skewes: [[Sir John Franklin, The True Secret of the Discovery of His Fate]]
+</div>
-==Externí odkazy==
+{{Šablona:DataLinksPage}}
+<!--
+==<small>Externí odkazy</small>==
 {{Infozdroj|uk|http://foylecivictrust.org/wp-content/uploads/2014/07/Captain-William-Coppin1.pdf|Annesley Maley, Mary McLaughlin: Captain William Coppin. Neptun's brightest star. The Foyle Civic Trust 1992.|Asi nejpodrobnější publikace věnovaná Coppinovi|28.12.2017}}
 {{Infozdroj|uk|http://www.newulsterbiography.co.uk/index.php/home/viewPerson/297|William Coppin (1805 - 1895): Shipbuilder and surveyor|Portrét Coppina na webu Dictionary of Ulster Biography|26.12.2017}}
@@ Řádek 62: / Řádek 57: @@
 {{Infozdroj|uk|https://visionsnorth.blogspot.com/2012/06/writing-on-wall.html|Russell Potter: The Writing on the Wall, 24.6.2012|Jak přesně znělo poselství z Londonderry|26.12.2017}}
 {{Infozdroj|uk|https://erebusandterrorfiles.blogspot.cz/2012/06/writings-on-wall-for-little-weesy.html|Peter Carney: The writing's on the wall for little 'Weesy' Coppin (if my memory serves me right), 24.6.2012|Jiný pohled na poselství z Londonderry včetně dalších informačních zdrojů|26.12.2017}}
+-->
+==<small>Zdroje a poznámky</small>==
+<references />
-==Zdroje a poznámky==
+<!-- Konec Pravý sloupec -->
-<references />
+  </div>
+</div>
-[[Kategorie:Osoby]]
+[[Kategorie:Osoby|Coppin,William ]]

William Coppin: Porovnání verzí

Z Beta: Franklinova expedice