Severozápadní průjezd: Porovnání verzí
Z Beta: Franklinova expedice
m (+kategorie) |
(→Informační zdroje: + Canadian Encyclopedia) |
||
| Řádek 21: | Řádek 21: | ||
==Informační zdroje== | ==Informační zdroje== | ||
{{Infozdroj|uk|http://en.citizendium.org/wiki/Northwest_Passage|Northwest Passage|Článek o Severozápadním průjezdu v encyklopedii Citizendium|9.5.2012}} | {{Infozdroj|uk|http://en.citizendium.org/wiki/Northwest_Passage|Northwest Passage|Článek o Severozápadním průjezdu v encyklopedii Citizendium|9.5.2012}} | ||
{{Infozdroj|uk|http://www.thecanadianencyclopedia.com/articles/northwest-passage|Northwest Passage|Článek o Severozápadním průjezdu v The Canadian Encyclopedia|9.6.2012}} | |||
[[Kategorie:Geografie]] | [[Kategorie:Geografie]] | ||
Verze z 9. 6. 2012, 21:54
Severozápadní průjezd je předpokládaná a dlouho hledaná plavební cesta spojující Atlantický a Tichý oceán a vedoucí severně od americké pevniny. Hlavním úkolem Franklinovy expedice bylo právě nalezení tohoto průjezdu.
Roald Amundsen
Ačkoli největší úsilí o nalezení této cesty vyvinuli Britové, prvenství v konečném nalezení a proplutí Severozápadním průjezdem nakonec připadlo norskému polárníkovi Roaldu Amundsenovi. Ten v letech 1903 až 1905 proplul s malou lodí Gjøa z Atlantiku na západní konec arktického souostroví.
V souvislosti s nešťastnou Franklinovou výpravou je stojí za zmínku:
- Amundsenova výprava na začátku cesty vzdala hold hrobům členů Franklinovy expedice na Beechyho ostrově.
- Amundsen přezimoval (1903/1904) na ostrově Krále Viléma v zátoce zvané dnes Gjøa Haven, ovšem na opačné - jihovýchodní - straně ostrova, než kde se o šedesát let dříve vylodili muži z Franklinovy expedice.
- Na rozdíl od britského přístupu k polárním výpravám se Amundsen snažil poučit od Eskymáků, což se mu později vyplatilo (a Britům nevyplatilo) při cestě k jižnímu pólu).
- Amundsenova loď byla malá a měla posádku pouze sedmi mužů včetně Amundsena (Franklinova expedice na dvou velkých lodích čítala 129 mužů). Zásadní výhoda malého počtu účastníků byla snazší možnost uživit se lovem v případě, že dojdou zásoby.
Moderní plavby Severozápadním průjezdem
Hledání a nalezení Severozápadního průjezdu přispělo k lepšímu poznání Arktidy, ovšem z ekonomického hlediska šlo o jasný neúspěch. Dosud jediná komerční plavba se na této vodní cestě uskutečnila v roce 1969, kdy tudy proplul americký ropný tanker SS Manhattan.
Kromě této spíše "propagační" plavby průjezdem v letech 1940-42 proplula loď kanadské pobřežní stráže St. Roch (ze západu na východ). V roce 1944 tato loď proplula průjezdem opačným směrem během jediného roku (bez přezimování).
V roce 1985 proplul Severozápadním průjezdem americký ledoborec Polar Sea (Polární moře).
Někteří autoři poukázali na skutečnost, že lidstvo bylo vícekrát na Měsíci (šestkrát), než kolikrát proplulo Severozápadním průjezdem (pětkrát)...
Informační zdroje
Northwest Passage - Článek o Severozápadním průjezdu v encyklopedii Citizendium (revize 9.5.2012)- Northwest Passage - Článek o Severozápadním průjezdu v The Canadian Encyclopedia (revize 9.6.2012)
