Severozápadní průjezd: Porovnání verzí
Z Beta: Franklinova expedice
m (→Moderní plavby Severozápadním průjezdem: mezera) |
(→Externí odkazy: oprava odkazu na Canadian Encyclopedia) |
||
Řádek 25: | Řádek 25: | ||
==Externí odkazy== | ==Externí odkazy== | ||
{{Infozdroj|uk|http://en.citizendium.org/wiki/Northwest_Passage|Northwest Passage|Článek o Severozápadním průjezdu v encyklopedii Citizendium|9.5.2012}} | {{Infozdroj|uk|http://en.citizendium.org/wiki/Northwest_Passage|Northwest Passage|Článek o Severozápadním průjezdu v encyklopedii Citizendium|9.5.2012}} | ||
{{Infozdroj|uk| | {{Infozdroj|uk|https://www.thecanadianencyclopedia.ca/en/article/northwest-passage|Northwest Passage|Článek o Severozápadním průjezdu v The Canadian Encyclopedia|20.9.2020}} | ||
==Zdroje a poznámky== | ==Zdroje a poznámky== |
Verze z 20. 9. 2020, 19:55
Severozápadní průjezd je předpokládaná a dlouho hledaná plavební cesta spojující Atlantický a Tichý oceán a vedoucí severně od americké pevniny. Hlavním úkolem Franklinovy expedice bylo právě nalezení tohoto průjezdu.
První proplutí Severozápadního průjezdu
Ačkoli největší úsilí o nalezení této cesty vyvinuli Britové, prvenství v konečném nalezení a proplutí Severozápadním průjezdem nakonec připadlo norskému polárníkovi Roaldu Amundsenovi. Ten v letech 1903 až 1905 proplul s malou lodí Gjøa z Atlantiku na západní konec Kanadského arktického souostroví.
V souvislosti s nešťastnou Franklinovou výpravou stojí za zmínku:
- Amundsenova výprava na začátku cesty vzdala hold hrobům členů Franklinovy expedice na Beecheyho ostrově.
- Amundsen přezimoval (1903/1904) na Ostrově krále Viléma v zátoce zvané dnes Gjøa Haven, ovšem na opačné - jihovýchodní - straně ostrova, než kde se o šedesát let dříve vylodili muži z Franklinovy expedice.
- Na rozdíl od britského přístupu k polárním výpravám se Amundsen snažil poučit od Eskymáků, což se mu později vyplatilo (a Britům nevyplatilo) při cestě k jižnímu pólu.
- Amundsenova loď byla malá a měla posádku pouze sedmi mužů včetně Amundsena (Franklinova expedice na dvou velkých lodích čítala 129 mužů). Zásadní výhoda malého počtu účastníků byla snazší možnost uživit se lovem v případě, že dojdou zásoby.
Moderní plavby Severozápadním průjezdem
Hledání a nalezení Severozápadního průjezdu přispělo k lepšímu poznání Arktidy, ovšem z ekonomického hlediska šlo o jasný neúspěch. Dosud jediná komerční plavba se na této vodní cestě uskutečnila v roce 1969, kdy tudy proplul americký ropný tanker SS Manhattan.
Kromě této spíše "propagační" plavby průjezdem v letech 1940-42 proplula loď kanadské pobřežní stráže St. Roch (ze západu na východ). V roce 1944 tato loď proplula průjezdem opačným směrem během jediného roku (bez přezimování).
V roce 1985 proplul Severozápadním průjezdem americký ledoborec Polar Sea (Polární moře). Jeho plavba vyvolala kontroverzi mezi Kanadou a USA ohledně statutu této plavební cesty [1].
Někteří autoři poukázali na skutečnost, že lidstvo bylo vícekrát na Měsíci (šestkrát), než kolikrát proplulo Severozápadním průjezdem (pětkrát)...
Spor o status Severozápadního průjezdu
Mezinárodně právní status Severozápadního průjezdu jako plavební cesty byl a zůstává sporný.
Externí odkazy
- Northwest Passage - Článek o Severozápadním průjezdu v encyklopedii Citizendium (revize 9.5.2012)
- Northwest Passage - Článek o Severozápadním průjezdu v The Canadian Encyclopedia (revize 20.9.2020)
Zdroje a poznámky
- ↑ 1985 Polar Sea controversy, English Wikipedia, získáno 11. 11. 2018