Přehled českojazyčné franklinovské literatury

Autorem následujícího přehledu je Gustav Vávra. Uvítáme jakékoli doplňky a připomínky k tomuto přehledu (info@franklinova-expedice.cz). Osobní pohled autora (GV) na uvedené knihy přináší trilogie článků "Ohlasy Franklinovy expedice u nás – v ČESKY vydané literatuře" na blogu – viz I., II. a III. část.

Přehled anglickojazyčné faktografické literatury naleznete na stránce Knihy.

Faktografická literatura

(bez nároku na úplnost, zvláště u předválečných titulů)

• Prof. RNDr. František Běhounek: „Trosečníci polárního moře“, 1. vydání (dále mnohokrát reeditováno po úpravách) nakl. „Mars“ 1928, ještě jako: „TROSEČNÍCI NA KŘE LEDOVÉ (Vzducholodí na Severní točnu)“.

Autobiografická kniha našeho slavného polárního badatele o jeho účasti na Nobileho expedici vzducholodí „Italia“, obsahuje stručné líčení Franklinovy expedice v historických souvislostech

• Heinrich Hubert Houben: „Volání severu“, (orig.: „Der Ruf des Nordens: Abenteuer und Heldentum der Nordpolfahrer“, Wegweiser-Verlag, Berlin 1927), česky nakl. A. Svěcený r. 1929 (další vyd. Dělnické nakladatelství), překlad: František Neumann.

Na svou dobu přínosný popularizační pramen o arktických expedicích, s kapitolou o Franklinově výpravě i předešlých, i o výpravách hledačských, v mírně beletrizované formě.

• Franz Weigert: „Auf der Suche nach Franklin“, nakl. Sollors Verlag, Reichenberg 1937 (samozřejmě nikoli česky, avšak vydáno v tehdy „sudetském“ Liberci!).

• Prof. Josef Kunský: „Objevy polárních končin“, nakl. Ing. Mikuta, Praha 1946.

Pouze dva odstavce o Franklinově výpravě ve zcela stručné přehledové knížečce od českého geologa.

• Alina a Czesław Centkiewiczovi: „Dobývání Arktidy“, (orig.: „Na podbój Arktyki“, Czytelnik, Warszawa 1952), česky nakl. Mladá fronta 1958, překlad: Lenka Teigová-Stachová.

Dobově ideologicky poplatná, avšak překvapivě rozsáhlá a podrobná (450 stran) zajímavá popularizující kniha, bohužel v příp. Franklinovy výpravy (stejný koncept kapitol, jinak se koncepci této knihy polských polárních publicistů spíše vymykající částečná beletrizace, i celková téměř doslovnost!) jde o jednoznačný PLAGIÁT franklinovských pasáží z předválečné práce Houbenovy!!!

• Edouard Calic: „Amundsen - Poslední Viking“, (orig.: "Amundsen, le dernier Viking", Fayard, Paris 1964), česky nakl. Vyšehrad 1971, překlad: Josef Hajný.

Nekritická apologie norského polárního badatele, na dvou stránkách s franklinovskou tématikou oplývající autorskými i překladatelskými chybami.

• Joachim G. Leithäuser: „Země na obzoru“, (orig.: „Ufer hinter dem Horizont“, Safari-Verlag, West-Berlin 1968), česky nakl. Orbis 1971, překlad: Jan Hruška.

Tři a půl stránky o Franklinově expedici (hlavně o hledačských výpravách) v popularizační práci o zeměpisných objevech.

• Thayer Willis (+Geoffrey Hindley, Carl Proujan): „Kde končí Země (Svět ledu, Střecha světa, Tajemství oceánů)“, (orig.: "Earth's Last Frontiers", Aldus Books Ltd., London 1971), česky nakl. Albatros 1980, překlad: Jiří Stach (avšak dobově příznačně z něm. vydání "Zu den letzten Grenzen der Erde", Prisma Verlag GmbH, Gütersloh 1977).

Pouze první část velmi výpravné (obrazovým materiálem - nejen na svou dobu!) publikace od prvního ze tří autorů se týká polárních výprav, v ní je dosti obsáhlá kapitola hlavně o franklinovských výpravách hledačských.

• Stanislav Bártl: „Arktida stopami průkopníků“, nakl. Olympia 1986.

První třetina knihy (další kapitoly jsou o výpravách ruských a sovětských) o Franklinově výpravě je doposud překvapující (informovaností a objektivností na svou dobu) hodnotnou prací známého českého polárního publicisty, která si pro svoji až udivující solidnost pravděpodobně zaslouží podrobnější pojednání v budoucnu.

• Jiří Černý/Ervín Urban: „Obrázky z dějin zeměpisných objevů“, nakl. Albatros 1992.

Popularizující knížka pro děti je zpracována téměř komiksovou formou tzv. "stripů" - obrázkových proužků s doprovodným textem pod nimi. O Franklinově expedici pojednávají dvě strany (věnované z větší části výpravám hledačským), na pochopitelné úrovni literatury pro mládež nelze autorovi textů (J. Černý) nic vytknout, ilustrátor (E. Urban) ale občas poněkud ujel (např. ve ztvárnění velrybářské lodi potkávající expedici) - v každém případě je ale existence českého dětského komiksu na franklinovské téma pozoruhodnou kuriozitou! (Za upozornění děkujeme naší čtenářce PETŘE HYKLOVÉ.)

• Bertrand Imbert: „Velké polární výpravy“, (spoluautor Claude Lorius v českém vydání bůhvíproč neuveden/?!/, orig.: „Le Grand Défi des pôles“, Éditions Gallimard, Paris 1987), česky nakl. Slovart (ČR) 1996, překlad: Blanka Neužilová.

Čistě popularizační přehledová knížka pro mládež, Franklinova výprava pojednána stručně, lze vyzdvihnout snad jen ilustrační doprovod na kvalitnějším papíře a s lepší úrovní reprodukce, než tomu bývalo dříve.

• Chauncey C. Loomis: „Tajuplné a tragické břehy: Příběh objevitele Charlese Francise Halla“, (orig.: „Weird and Tragic Shores: The story of Charles Francis Hall, Explorer“, Random House, New York 2000), česky nakl. Metafora 2001, překlad: Jiří Martínek (podle aktualizovaného vydání z r. 2000, první bylo v r. 1971).

Velmi hodnotná a poutavá kniha popisuje formou podrobné biografické studie život franklinovského hledače a svérázného amerického polárního badatele, podivínského Ch. F. Halla – patří nepochybně k tomu nejlepšímu, co v češtině k tématu vyšlo, a nelze než zdůraznit její přínosnost, např. i ohledně relativity inuitských svědectví.

• Alan Gurney: „Závod o Bílý kontinent (Dobývání Antarktidy)“, (orig.: „The Race to The White Continent“, W. W. Norton Company, New York 2002), česky nakl. Jiří Buchal – BB/art 2003, překlad: Jiří Otáhal.

Přes překladatelovo jisté nezvládnutí nautické terminologie rovněž velmi hodnotná práce, také psaná značně poutavým stylem, zabývající se ranými objevitelskými výpravami do jižního Pacifiku, tudíž i Flindersovou s mladým Franklinem na palubě, samozřejmě i antarktickou expedicí Rossovou s „Erebem“ a „Terrorem“, z čehož je přínos knihy jasný.

• Robin Hanbury-Tenison: „Sedmdesát velkých výprav, jež změnily svět“, (orig.: "The Seventy Great Journeys in History", Thames & Hudson, London 2006), česky nakl. Slovart (ČR) 2007, překlad: Libor Hofman.

Velmi výpravná, obsáhlá a solidní publikace (jejíž téma je dáno názvem) přináší ve čtyřstránkové kapitole přehledné vypsání Franklinovy expedice i výprav hledačských (ilustračně doplněné několika zajímavými dobovými reprodukcemi), kterému nelze po faktické stránce nic vytknout, i když je samozřejmě na úrovni doby před nálezy lodí. V závěru autor spekuluje nad osudem lodí a jaký vliv bude mít oteplování na využití Severozápadního průjezdu - inu, přinejmenším přineslo zajímavé objevy!

• Dr. Roman Laube: „Z Čech a Moravy až k severnímu pólu“, nakl. MARE-CZECH (Marek Přikryl) 2009.

Velmi solidní publikace (vč. obrazového materiálu) zpracovává nejen podrobně Payerovu expedici (autorovým předkem byl Payerův krajan, současník, a rovněž polární výzkumník Gustav Karl Laube!), ale k tématu (a stručně o Franklinovi) v jedné kapitole i hledačskou expedici por. Schwatky, vzhledem k pražskému rodákovi Klutschakovi.

• PhDr. Miroslav Martínek: „Velké polární výpravy“, nakl. Pražská vydavatelská společnost/ Epocha 2011.

Přes shodu titulu s jedním výše uvedeným, jde o původní český popularizační přehled polárních expedic od zkušeného historického publicisty, relativně důkladný (na úrovni poznatků před nálezem lodí) popis výpravy Franklinovy i hledačských je bohužel jako reminiscence zakomponován do popisu Amundsenova proplutí Severozápadní cestou – vyzdvihnout lze i popis výpravy Payerovy a jeho malířských prací na franklinovské téma, žel se autor neubránil (někdy nedůležitým, někdy až trapným) faktickým chybám!

• Judith Schalansky: „Atlas odlehlých ostrovů (Padesát ostrovů, které jsem nikdy nenavštívila a nikdy nenavštívím)“, (orig.: „Atlas der abgelegenen Inseln“, Mareverlag, Hamburg 2009), česky nakl. „65. pole“ 2011, překlad: Martina Loskotová.

Spíše roztomilá kuriozita, mapy neobydlených a „nenavštívených“ ostrovů doplněné celostránkovými esejemi, u Franklinova ostrova (antarktického) najdeme dosti vtipný popis výpravy Rossovy i zmínku o Franklinově, i když s překladatelskými nejapnostmi.

• Dick Durham (edit.): „Neuvěřitelná námořní dobrodružství – Skutečné příběhy z širého moře“, (orig.: „Amazing Sailing Stories“, John Wiley and sons, Hoboken 2009), česky nakl. IFP Publishing 2012, překlad: Iva Filková.

Sbírka příběhů jachtařů a osamělých mořeplavců, zpestřená námořními historkami všeho druhu z různých dob – kapitola o Franklinově výpravě (zřejmě časopisecký článek, uvedený zdroj je evidentně chybný) je dosti věnována tématu kanibalismu, reflektuje novější pátračské teorie, a je zajímavá uvedením dobových „hoaxů“ a fám z doby hledačských expedic.

• Mgr. Petr Květina (a kol.): „Minulost, kterou nikdo nenapsal“, nakl. Pavel Mervart 2015.

Obsáhlá publikace o archeologii a etnografii, kratší (velice solidní) kapitolka o Franklinově expedici (publik. i časopisecky – Respekt 2014) zohledňuje novodobé pátračské nálezy a teorie, vzhledem k tématu knihy je věnována především interakcím účastníků expedice s Inuity – kniha je první v češtině, která reflektuje nález „Erebu“ v r. 2014!!!

• J. Duffack: „Ztracené lodě“, nakl. AOS Publishing 2016, překlad: Jana Mészárosová.

Senzacechtivá kompilace námořních příběhů všeho druhu od slovenského „záhadologa“ s nejasnou koncepcí a krkolomným stylem (vč. překladu) nevalné úrovně – přes nějaké chybky drží dvoustránková zmínka o Franklinově expedici další primát, jde o první česky vydanou knihu, která na poslední chvíli zaznamenala a uvádí nález „Terroru“ r. 2016!!!

• Michael Palin: „Erebus – Příběh ztracené lodi“, nakl. Pangea 2019, překlad: Martina Šímová.

Kniha drží primát první u nás vydané publikace vztahující se takřka výhradně k tématu. Nakladatelství možná poněkud překvapivě sáhlo po popularizující práci známého světoběžníka, soustředící se především na osud lodi. Snad lze vytknout možná příliš autorových osobních dojmů a určité upozadění příběhu druhé lodi (Terroru), ale jedná se o velmi přínosnou informativní práci, zohledňující nové objevy a konsultovanou se známými specialisty. Bohužel překlad s chybami a zmatenou terminologií solidní úroveň knihy poněkud snižuje.

Beletrie

• Jules Verne: „Dobrodružství kapitána Hatterase“, (orig.: „Voyages et aventures du capitaine Hatteras“, Hetzel, Paris 1864/66), česky 1. vydání nakl. Alois R. Lauermann 1884, překlad: Pavel J. Šulc, jako: „Příhody kapitána Hatterasa“, z mnoha vydání lze uvést i historizující a neupravované nakl. Návrat 1995, překlad: Vítězslav Unzeitig (podle vydání nakl. Kočí/Beaufort Praha, 1907) jako: „Dobrodružství kapitána Hatterasa“.

Nesmírně bizarní raná verneovka (autorova teprve druhá kniha s dobrodružně-fantastickou tématikou) srší pro Verna až netypicky zábavnými podivnostmi, psaná byla evidentně pod aktuálním dojmem výprav hledačských – přes svébytný příběh o podivínském dobyvateli severního pólu (s vtipnou pointou) obsahuje líčení jak těch expedicí hledačských, tak Franklinovy, formou vyprávění jednoho z hrdinů posádce lodi.

• Alina a Czesław Centkiewiczovi: „Roald Amundsen“, (orig.: „Człowiek, o którego upomniało się morze“, Czytelnik, Warszawa 1966), česky nakl. Mladá fronta 1971, překlad: Helena Stachová.

Jedná se tentokrát čistě o práci pro mládež od už zmíněné dvojice polských polárních publicistů, obsahující i beletrizované epizody o Amundsena předcházejících výpravách – jak nepřekvapuje, v kapitole o Franklinovi autoři vykrádají sebe sama z práce o Arktidě (viz výše), jen ještě románovější formou – a důsledně (až do doslovného znění fiktivních výroků apod.) tedy i uvedeného H. H. Houbena!!!

• Sten Nadolny: „Objevení pomalosti“, (orig.: „Die Entdeckung der Langsamkeit“, Piper Verlag, München 1983), česky nakl. Volvox Globator 1997, překlad: Radovan Charvát.

Z česky vydané tématické beletrie nepochybně dílo největší umělecké úrovně, románový životopis Sira Johna Franklina od dětství, takže o výpravě jsou samozřejmě jen poslední stránky – bohužel však autor příliš podřídil svého hrdinu (jako kontrast) svému odporu k moderní „uspěchanosti“, takže z něj vytvořil dosti těžko uvěřitelnou postavu, působící dojmem až retardovaného autisty!

• Elizabeth McGregorová: „Dítě ledu“, (orig.: „The Ice Child“, Bantam Press, London 2001), česky nakl. Knižní klub 2002, překlad: Dušan Zbavitel.

Žánrová kuriozita, jde totiž o „ženský“ román(!), odehrávající se částečně mezi současnými franklinovskými pátrači, naštěstí však asi třetina knihy (lepší úrovně) je retrospektiva přímo z výpravy – přes nepříliš reálného dětského hrdinu (plavčíka) a poplatnost senzacechtivějším současným teoriím (S. Cookman „Ice Blink“) lze vyzdvihnou sugestivní atmosféru, v některých pasážích (kanibalismus) působící vzhledem k viktoriánské mentalitě rozhodně uvěřitelněji, než pozdější román Simmonsův - který ostatně zaráží podobností motivů!

• Mordecai Richler: „Byl tu Šalomoun Gursky“, (orig.: „Solomon Gursky was here“, Viking Canada 1989), česky nakl. Argo 2004, překlad: Petr Pálenský.

Literárně rovněž opět nemálo hodnotná románová freska, dosti humorně popisující osudy kanadsko-židovské rodiny lihovarníků, včetně např. prohibičních pašeráků a gangsterů, takže Franklinova expedice je jen jedním z mnoha epizodických motivů – ovšem zakladatel rodu, židovský podvodníček, přežívá právě jako její účastník(!), s mnoha vtipnými narážkami na souvislosti franklinovské a pátračské, autor se nevyhýbá ani motivům kanibalismu a homosexuality.

• Dan Simmons: „Terror“, (orig.: „The Terror“, Little, Brown and Co, USA 2007), česky nakl. Jiří Buchal – BB/art 2007, překlad: Pavel Medek.

Dosti zásadní rozsáhlý román od zkušeného autora sci-fi a hororů oplývá především sugestivní, skutečně mrazivou a pochmurnou atmosférou, ač použití nadpřirozeného motivu eskymáckého strašidla likvidujícího výpravu je možná až diskutabilně nadbytečné – zarážejí však bohužel (kromě jistých překladových podivností) přes autorem proklamovanou snahu o autenticitu faktické chyby, mající občas vliv na nelogičnost zápletek a někdy i na beletrii vskutku až podivné nakládání s reálnými historickými postavami.

• Clive Cussler/Dirk Cussler: „Ďáblův dech“, (orig.:„Arctic Drift“, Michael Joseph LTD/Penguin Random House, 2008), česky také nakl. Jiří Buchal – BB/art 2009, překlad: Ondřej Duha.

Autor akčních thrillerů zde spolu se synem spáchal naprostý škvár , ve kterém hrdina z jeho cyklu o agentuře NUMA čelí např. i hrozící válce mezi USA a Kanadou(!), úkladům tajných služeb i záhadnému meteorologickému jevu, přičemž však v příběhu na populární motiv globálního oteplování ještě stihne najít potopený „Terror“ i „Erebus“ zamrzlý v ledovci – na lodě se totiž (dosti krkolomným způsobem) během expedice dostal náklad vzácného kovu ruthenia, strategicky dnes důležitý pro „umělou fotosyntézu“, tehdy však působící zešílení jejich posádek!!!