Objevení vraku HMS Erebus v roce 2014

Obsah této stránky bude (doufejme) časem přenesen na stránku o jedné ze dvou lodí Franklinovy expedice - až se zjistí, zda byl nalezen Erebus či Terror.

Známá fakta

(K 9. září, 22:30 SELČ, aktualizace 19. září 22:30 SELČ)

V úterý 9. září 2014 oznámil kanadský ministerský předseda Stephen Harper, že kanadská výprava nalezla jednu ze ztracených lodí Franklinovy expedice. V prohlášení, jehož plný text zveřejnila kanadská rozhlasová a televizní stanice CBC, se uvádí, že objev byl potvrzen v neděli 7. září 2014 pomocí dálkově ovládaného podmořského plavidla organizace Parks Canada. V tuto chvíli není podle Harpera známo, zda nalezená loď je Erebus či Terror, je však prý jisté, že jde o jednu z nich.

Byly zveřejněny sonarové snímky nalezené lodi (viz National Post a CBC. K dispozici je rovněž video natočené zjevně z ponorky, viz CBC.

Sonarové "foto" nalezené Franklinovy lodě na mořském dně, viz galerie CBC

V tuto chvíli není jasné (záměrně?), kde přesně byla loď nalezena, musí ale jít o jižní oblast Viktoriiny úžiny. Není rovněž veřejně známo, v jaké hloubce se loď nachází, a tedy jaká je šance na její vyzvednutí.

Aktualizace 13. září 9:00 SELČ: Upřesněné, ale zřejmě neoficiální zprávy hovoří o tom, že loď leží v hloubce 11 metrů v Zálivu královny Maud, a to možná poblíž ostrova Hat či O'Reillyho ostrova. Každopádně přesné místo nálezu nebylo sděleno záměrně, viz informace v thestar.com: "Though they won't say precisely where, Canadian searchers find one of the ships far south of their planned search zone, confirming Inuit oral tradition that at least one of the ships drifted south from the Victoria Strait before sinking."

Podle informace na Twitteru Parks Canada by se měli k lodi v nejbližších dnech vypravit potápěči a pokusit se ji identifikovat. V tom by jim mohl pomoci parní stroj lodi, viz článek na blogu Russela Pottera.

Aktualizace 14. září 21:00 SELČ: Článek v thestar.com z 12. září potvrzuje, že nalezená loď leží v hloubce 11 metrů. A líčí, co pod vodou čeká potápěče, které zatím špatné počasí zdržuje od ponoru.

Aktualizace 16. září 16:30 SELČ: Canadian Geographic 15. září informoval, že silný vítr a vysoké vlny dosud bránily potápěčům Parks Canada v ponoru k vraku Franklinovy lodi. Článek rovněž oficiálně potvrzuje, že místo nálezu je a bude utajováno a lodě pátrací flotily dostaly zvláštní povolení nehlásit svoji polohu středisku sledujícímu polohu všech lodí v kanadské Arktidě. Dokonce snímky a videozáběry potopené lodě budou zveřejněny až po ukončení všech letošních ponorů a návratu výpravy do Ottawy, kde se teprve rozhodně o zveřejnění vybraných záběrů. První snímky by tedy mohly být zveřejněny až v říjnu.

Aktualizace 19. září 22:30 SELČ: Potápěči Parks Canada se 17. září poprvé potopili k vraku Franklinovy lodi. Canadian Geographic 18. září informoval, že se potápěči potápěli v Zálivy královny Maud od 7:30 do 19:30 místního času, rozděleni na dva týmy po 4 mužích a na ranní a odpolední směnu. Není známo, kolikrát se každý tým potopil, ale předpokládá se, že každý ponor trval alespoň hodinu. Logistickou podporu celé akce zajišťovala kanadská pobřežní stráž. A thestar.com brnká na nervy zájemců o Franklinovu výpravu, když cituje šéfa podvodních archeologů Parks Canada Marc-Andre Berniera: "Nejneuvěřitelnější věci, co jsme kdy viděli". Podrobnosti však zatím archeologové odmítají prozradit.

Reakce na nález

Okolnosti nálezu včetně emotivní reakce nálezců popisuje článek The Star with the Franklin search: How the Franklin wreck was finally found v thestar.com. "Brečel jsem," říká v něm Marc-Andre Bernier, šéf podmořských archeologů Parks Canada. "Všichni jsme brečeli."

Podle záběrů je loď v až překvapivě zachovaném stavu a jak uvádí Russel Potter, parní kotel by měl umožnit jednoznačnou identifikaci, o kterou z lodí jde.

William Battersby (mj. autor vynikající knihy o Jamesi Fitzjamesovi, třetím muži ve velení Franklinovy expedice) začíná článek na svém blogu slovy: "Toto je zpráva, na kterou svět čekal od roku 1848." A končí ho velmi případnou připomínkou: "V tomto vzrušení věnujme chvíli a možná modlitbu mužům, kteří zemřeli a jejichž jsou tyto ledové vody hrobkou, a jejich statečným milovaným, kteří dožili konce svých dnů a zemřeli, aniž se dozvěděli, co se stalo s jejich blízkými".

Aktualizace 13. září 9:00 SELČ: Britská královna Alžběta II. vydala prohlášení, ve kterém uvádí, že ji "velmi zaujala zpráva o nálezu jedné z dlouho ztracených lodí kapitána Sira Johna Franklina"a gratulovala "všem, do přispěli k tomuto historickému úspěchu."

Význam nálezu

Nález především znamená, že dvě lodě, které byly v roce 1851 zpozorovány zamrzlé v ledové kře v Severním Atlantiku, nemohly být obě lodě Franklinovy expedice (a patrně ani jedna z nich jí nebyla - šlo by o příliš nepravděpodobnou shodu okolností). Nález jedné lodě tak současně zvyšuje šanci i na nalezení lodě druhé (v Atlantiku by naděje moc velká nebyla).

V závislosti na poloze lodě (v tuto chvíli neznámé) se současně potvrdí či vyvrátí zprávy Eskymáků o nálezu a prozkoumání lodě.

Co přinese vlastní průzkum lodě, je naprostou neznámou. Je možné cokoli, od (doufejme málo pravděpodobné) varianty, že se kromě identifikace lodě nedozvíme nic, po (bohužel velmi nepravděpodobnou) variantu, že ve vodotěsně zapečetěné kovové schránce nalezneme deníky expedice.

Aktualizace 13. září 9:00 SELČ: Odborník na Franklinovu expedici Russel Potter dovozuje na svém blogu, že by se mohly zachovat i knihy a dokumenty, které byly přímo ve vodě. Dokonce možná lépe než ty, které by byly v nějaké vodotěsné schránce.

Aktualizace 19. září 22:30 SELČ: William Battersby přišel s velmi zajímavou syntézou eskymáckých svědectví a hmotných nálezů, z níž dovozuje, že bychom se mohli dozvědět i jména mužů, kteří (snad) přežili na Franklinových lodích nejdéle (ať už se tam vrátili, či je nikdy neopustili). Napínavý příběh jejich možných osudů, o psu Neptunovi nemluvě, si určitě přečtěte!

Zůstaňte na příjmu, další dny a roky budou velmi zajímavé!