Zobrazení zdroje stránky Julius Payer

[[Soubor:Luckhardt - Julius von Payer (ÖNB 8080757).jpg|thumb|right|200px|Julius von Payer. Foto:  Fritz Luckhardt, podrobnosti viz [[:Soubor:Luckhardt - Julius von Payer (ÖNB 8080757).jpg|stránka obrázku]]]]

<span class="name-person">Julius Johannes Ludovicus von Payer</span> (<span class="text-date">2. září 1841 – 19. srpna 1915</span>) byl malíř, horolezec, kartograf, polárník německého původu narozený v <span class="name-place">Šanově</span> (dnes část <span class="name-place">Teplic</span>), v domě U Jitřenky v ulici U Hadích lázní<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Julius_von_Payer</ref>. Je autorem série čtyř obrazů s tematikou Franklinovy výpravy, ve kterých znázornil svou představu osudů a konečné zkázy Franklinovy expedice. Některé obrazy z této série ztvárnil vícekrát.

==Pátrání po Payerových obrazech==
'''Pokud byste rádi přispěli k pátrání po Payerových obrazech s tematikou Franklinovy výpravy, podívejte se prosím na [https://franklinova-expedice.blogspot.cz/2016/06/hledaji-se-ctyri-payerovy-franklinovske.html tento článek].'''

==Životopis==
Po absolvování Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě sloužil v rakouské armádě v dnešní severní Itálii (tehdy patřící Rakousku).

Od roku <span class="text-date">1863</span> se věnoval průzkumu a mapování italských Alp. Na základě své práce v této oblasti se stal v roce <span class="text-date">1868</span> pracovníkem  Vojenského zeměpisného ústavu ve Vídni.<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Julius_von_Payer#.C5.BDivotopis</ref>

Německý kartograf a zeměpisec <span class="name-person">August Petermann</span> ho doporučil za člena německé expedice k severovýchodním břehům Grónska (<span class="text-date">1869-1870</span>). Zde se <span class="name-person">Payer</span> podílel na vedení průzkumných saňových výprav <ref>http://pubs.aina.ucalgary.ca/arctic/Arctic43-1-83.pdf</ref>.

V roce <span class="text-date">1871</span> spolu s <span class="name-person">Karlem Weyprechtem</span> velel přípravné rakousko-uherské průzkumné expedici do oblasti Nové Země.

V letech <span class="text-date">1872-1874</span> opět s <span class="name-person">Karlem Weyprechtem</span> vedl rakousko-uherskou polární výpravu hledající <span class="name-place">Severovýchodní průjezd</span>, tedy námořní cestu z Evropy kolem severního pobřeží Ruska do Beringovy úžiny. Tuto cestu sice nenašli, objevili ale soustroví, které pojmenovali <span class="name-place">Země Františka Josefa</span>.

Dne <span class="text-date">24. října 1876</span> povýšil císař František Josef I. Julia Payera do šlechtického stavu a udělil mu predikát rytíř Payer (Ritter von Payer). <ref>http://www.novanobilitas.eu/rod/payer</ref> Jeho erb připomíná Payerovy polární cesty, viz popis na stránkách [http://www.novanobilitas.eu/rod/payer Nová šlechta v českých zemích a podunajské monarchii]: "V modrém štítě ledové pole přirozené barvy v polárním moři vzadu ohraničené hnědým pohořím, za kterým uprostřed vyniká zářící slunce&nbsp;obklopené dvěma soustřednými zlatými kružnicemi. Slunce je překryto rakousko-uherskou námořní obchodní vlajkou na zlaté žerdi zakončené zlatou koulí a vyrůstající z vrchu pohoří. V pravém horním rohu štítu se vidí zlatá polární hvězda. Na štítě stojí dvě korunované turnajské přílby smodro-stříbrnými přikrývadly. Klenotem na pravé jsou dvě zavřená křídla – přední modré se zlatou hvězdou, levé stříbrné. Z levé pak vyrůstá stříbrný polární medvěd. Pod štítem je modrá páska ze stříbrným heslem PER ASPERA AD ASTRA (Přes překážky ke hvězdám - pozn. red.)."

V roce <span class="text-date">1877</span> se <span class="name-person">Payer</span> oženil s bývalou manželkou frankfurtského bankéře <span class="name-person">Fanny Kannovou</span>, s níž se (ještě vdanou) seznámil ve Františkových Lázních. S ní měl dvě děti, <span class="name-person">Julese</span> a <span class="name-person">Alici</span>. <ref>http://www.svkul.cz/wp-content/uploads/2015/06/payer-med.pdf</ref>, <ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Julius_von_Payer</ref>

V letech <span class="text-date">1877-1879</span> <span class="name-person">Payer</span> studoval malířství na "Städelsches Institut" ve <span class="name-place">Frankfurtu nad Mohanem</span> (pod vedením <span class="name-person">Johanna Heinricha Hasselhorsta</span>, který se sám účastnil jiné arktické výpravy a byl autorem obrazů s polární tematikou <ref>http://www.hellenicaworld.com/Art/Paintings/en/JohannHeinrichHasselhorst.html</ref>) a v letech <span class="text-date">1880-1882</span> pokračoval ve studiu na malířské akademii (Akademie der bildenden Künste) v <span class="name-place">Mnichově</span> (pod vedením <span class="name-person">Alexandera Wagnera</span>) <ref>http://www.canadianmysteries.ca/sites/franklin/archive/text/PayerStarvation_en.htm</ref>.

V letech <span class="text-date">1884-90</span> žil a maloval v <span class="name-place">Paříži</span>. 

V roce <span class="text-date">1890</span> se rozvedl, vrátil do Vídně a založil malířskou školu pro ženy. 

V roce <span class="text-date">1912</span> ho v <span class="name-place">Bledu</span> (německy <span class="name-place">Veldes</span>, dnes Slovinsko, tehdy Rakousko) postihla mozková mrtvice, po níž částečně ochrnul. O 3 roky později rovněž v <span class="name-place">Bledu</span> umírá. <ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Julius_von_Payer</ref>, <ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Julius_von_Payer</ref>

== Payer a Franklinova výprava ==
[[Soubor:Payer-studie1880.jpg|thumb|right|300px|Julius Payer: Studie k obrazu Záliv smrti, 1880. Zdroj: Repro z knihy Teplitz-Schönau. Berlin-Friedenau: Deutscher Kommunal-Verlag, 1930]]
[[Soubor:Payer-death-of-franklin.jpg|thumb|right|300px|Julius Payer: Smrt Johna Franklina. Zdroj: Lepi Studio / [http://collectionscanada.gc.ca/pam_archives/index.php?fuseaction=genitem.displayItem&lang=eng&rec_nbr=3211478&rec_nbr_list=3370843,3211478,3370198,3211476,3211477,3211479,3328380,3328379,3329612,3211475 Library and Archives Canada]]]
[[Soubor:Payer-abandoning-vessels.jpg|thumb|right|300px|Julius Payer: Opuštění lodí. Zdroj: Lepi Studio / [http://collectionscanada.gc.ca/pam_archives/index.php?fuseaction=genitem.displayItem&lang=eng&rec_nbr=3211478&rec_nbr_list=3370843,3211478,3370198,3211476,3211477,3211479,3328380,3328379,3329612,3211475 Library and Archives Canada]]]
[[Soubor:Payer-bible-reading.jpg|thumb|right|300px|Julius Payer: Bohoslužba na sněhu. Zdroj: Lepi Studio / [http://collectionscanada.gc.ca/pam_archives/index.php?fuseaction=genitem.displayItem&lang=eng&rec_nbr=3211478&rec_nbr_list=3370843,3211478,3370198,3211476,3211477,3211479,3328380,3328379,3329612,3211475 Library and Archives Canada]]]

<span class="name-person">Julius Payer</span> nakreslil a namaloval řadu děl s tematikou výzkumu Arktidy. Mezi ně patří i '''cyklus čtyř obrazů s tematikou Franklinovy výpravy''' z <span class="text-date">80. let 19. století</span>. Jde o obrazy ''[http://www.canadianmysteries.ca/sites/franklin/archive/image/DeathFranklin_en.htm Franklinova smrt]'' (Franklins Tod, Death of Franklin, Last Moments), ''[http://www.canadianmysteries.ca/sites/franklin/archive/image/AbandoningVessels_en.htm Opuštění lodí]'' (Verlassen des Schiffes, Abandoning Vessels), ''[http://www.canadianmysteries.ca/sites/franklin/archive/image/BibleReading_en.htm Bohoslužba na sněhu]'' (Gottesdienst, Divine Service, Bible Reading) a ''Záliv smrti'' (Die Bai des Todes, Stavation Cove, The Bay of Death). Jejich osudy jsou poněkud tajemné (viz dále) a v současnosti jsou známy a on-line dostupné pouze fotografie prvních tří. Poslední a nejslavnější obraz, ''Záliv smrti'', je znám díky své pozdější verzi z roku <span class="text-date">1897</span>.

===Studium podkladů k obrazům===
Po návratu se své poslední arktické expedice proslovil <span class="name-person">Julius Payer</span> <span class="text-date">10. listopadu 1874</span> přednášku před Královskou zeměpisnou společností v <span class="name-place">Londýně</span> <ref>https://books.google.cz/books?id=SA487am3CSwC&dq=Julius%20Payer%20London&hl=cs&pg=PA1#v=onepage&q=Julius%20Payer%20London&f=false</ref>

Návštěvu Anglie využil <span class="name-person">Payer</span> k důkladnému seznámení se s vybavením Franklinovy výpravy. Článek pařížského dopisovatele londýnských Timesů z <span class="text-date">29. ledna 1884</span> <ref>http://www.canadianmysteries.ca/sites/franklin/archive/text/PayerStarvation_en.htm</ref> popisuje Payerův londýnský pobyt před 9 lety takto: 

<blockquote>"<span class="name-person">Payer</span> ... se pak pustil do práce na shromažďování materiálu podrobností pro své obrazy. Navštívil ctihodnou lady <span class="name-person">Franklinovou</span>, snoubenku kapitána <span class="name-person">Croziera</span> (sic!), většinu velitelů následujících expedic, představitele Admirality, a, v krátkosti, každého, kdo mu mohl sdělit podrobnosti o expedici. Říká se dokonce, že když byl na návštěvě u admirála <span class="name-person">Watsona</span> v <span class="name-place">Chathamu</span>, kde si byl prohlédnout staré lodě stejného typu jako byly <span class="name-ship">Erebus</span> a <span class="name-ship">Terror</span>, byl pozván na snídani na jedné z těchto starých lodí; a když při večeři vyzvídal, jaký koberec byl na podlaze Franklinovy kajuty na <span class="name-ship">Erebu</span>, lady <span class="name-person">Watsonová</span> vstala a uřízla kousek koberce v jídelně a věnovala ho <span class="name-person">Payerovi</span> s tím, že má přesně stejný vzorek. (...) Byly mu ukázany modely vědeckých přístrojů, uniformy posádky a portréty vedoucích členů expedice."</blockquote>

K tomuto líčení třeba podotknout, že <span class="name-person">Payer</span> se teprve chystal studovat malířství (zdařilé kresby však vytvářel již během svých arktických výprav), tedy se na svůj obrazový cyklus o Franklinově výpravě připravoval ve značném předstihu.

===Studie k Zálivu smrti===
V roce <span class="text-date">Datum</span>1880 vytvořil <span class="name-person">Julius Payer</span> [[:Soubor:Payer-studie1880.jpg|studii k obrazu Záliv smrti]]. Ta se od výsledné verze značně liší (<span class="name-person">Payer</span> ji maloval v době, kdy byl se svými malířskými studiemi zhruba v polovině). Zda se studie dochovala do dnešní doby a kde, není zatím jisté.

===Datování vzniku obrazů===
Cyklus obrazů o Franklinově expedici <span class="name-person">Payer</span> vytvořil během <span class="text-date">80. let 19. století</span>, přesné datování je poněkud nejasné. [http://collectionscanada.gc.ca/ Library and Archives Canada] mají u fotografií obrazů <ref>http://collectionscanada.gc.ca/ourl/res.php?url_ver=Z39.88-2004&url_tim=2016-03-13T17%3A26%3A15Z&url_ctx_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Actx&rft_dat=3211475&rfr_id=info%3Asid%2Fcollectionscanada.gc.ca%3Apam&lang=eng</ref> uvedeno datum vytvoření <span class="text-date">1872-1874</span>, což je ale evidentní chyba: tou dobou byl <span class="name-person">Payer</span> na své poslední arktické výpravě, navíc ho studium malířství i artefaktů z Franklinovy výpravy v té době teprve čekalo. Již citovaný článek v Timesech <ref>http://www.canadianmysteries.ca/sites/franklin/archive/text/PayerStarvation_en.htm</ref> popisuje <span class="text-date">29. ledna 1884</span> vystavovaný obraz Záliv smrti, přičemž jeho vytvoření mělo trvat 12 měsíců. Náměty dalších tří obrazů cyklu jsou popisovány v budoucím čase. Lze tedy předpokládat, že na obrazech začal Payer pracovat v roce <span class="text-date">1883</span> v <span class="name-place">Paříži.</span>

Prince <span class="name-person">Bojidar Karageorgevitch</span> (anglická transkripce; česky princ <span class="name-person">Božidar Karadjordjevič</span>) v článku "Julius von Payer" (<span class="text-date">léto 1896</span>) pak popisuje své seznámení s <span class="name-person">Payerem</span> v <span class="name-place">Étretat</span> ve Francii v roce <span class="text-date">1884</span> s tím, že po Karageorgevitchově návratu do <span class="name-place">Paříže</span> mohl sledovat <span class="name-person">Payera</span> při práci na obrazech ''Bohoslužba na sněhu'' a ''Franklinova smrt''.

Časopis Ruch pak <span class="text-date">5. ledna 1887</span> (při příležitosti vystavení ''Zálivu smrti'' v <span class="name-place">Praze</span>)  označuje <ref>http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=10885484</ref> druhý obraz cyklu, "Opuštění lodí", za "právě dokončený", s tím, že o zbylých dvou obrazech (''Bohoslužba na sněhu'' a ''Franklinova smrt'') hovoří v budoucím čase.

Článek <span class="name-person">Ondřeje Chrobáka</span> v časopise [http://dejinyasoucasnost.cz/archiv/2006/8/nikdy-zpet-/ Dějiny a současnost] pak udává, že "Oba ústřední obrazy z franklinovského cyklu, ''Smrt sira Johna Franklina'' a ''Záliv smrti'', se například staly součástí rakousko-uherského pavilonu v rámci Světové výstavy konané v roce <span class="text-date">1889</span> v <span class="name-place">Paříži</span>," tedy v roce <span class="text-date">1889</span> by musely být hotovy minimálně 3 ze 4 obrazů (a je pravděpodobné, že byl dokončen celý cyklus).

Naprosto jisté je, že v roce <span class="text-date">1896</span> byly všechny obrazy hotovy a stále ve správě Payerova pařížského galeristy (uměleckého "agenta") <span class="name-person">Charlese Sedelmeyera</span> (ten byl mimochodem tchánem slavného českého malíře <span class="name-person">Václava Brožíka</span>). V tomto roce byly totiž od <span class="text-date">dubna 1896</span> vystaveny v <span class="name-place">Crafton Galleries v Londýně</span> (<ref>The Athenaeum, 18. dubna 1896</ref>, <ref>[http://catalogue.nal.vam.ac.uk/ipac20/ipac.jsp?session=1U5833016B835.6377&profile=nal&uri=link=3100006~!134389~!3100001~!3100002&aspect=subtab114&menu=search&ri=2&source=~!horizon&term=Payer%2C+Julius%2C+1842-1915&index=NAME Descriptive note of the four pictures representing the loss of Sir John Franklin's expedition to the North Pole, painted by Julius von Payer]</ref>).

===Další osudy obrazů===

V <span class="text-date">květnu 1897</span> Neues Wiener Journal vítá novou verzi obrazu ''Záliv smrti'' (viz níže Další verze obrazů franklinovského cyklu) a současně podotýká, že předchozí ''Die Bai des Todes'' byl "prodán do Ameriky". <ref>Neues Wiener Journal, 15. května 1897, s. 6</ref> Není jasné, zda do Ameriky byl prodán pouze ''Záliv smrti'', anebo i ostatní obrazy franklinovského cyklu a vídeňský časopis o tom buď neví, nebo to nezmiňuje, protože se článek týká pouze nového ''Zálivu smrti''. Neues Wiener Journal neuvádí ani zdroj informace o prodeji, ani žádné bližší podrobnosti.

Naopak podle článku "[https://epic.awi.de/27686/1/Polarforsch1951_1_6.pdf Julius von Payer als Maler]" v časopise Polarforschung z roku <span class="text-date">1951</span> byly 4 obrazy franklinovského cyklu "prodány za značnou sumu do <span class="name-place">Belgie</span>, kde se dosud nacházejí". Z kontextu vyplývá, že prodej proběhl zřejmě ještě za Payerova života. To, že se obrazy nacházely (či snad ještě nacházejí v <span class="name-place">Belgii</span>), potvrzuje i článek [http://trimaris.blogsport.de/2015/08/26/julius-von-payer-entdecker-und-maler/ Julius von Payer – Entdecker und Maler], který uvádí: "(...) namaloval <span class="name-person">Payer</span> cyklus čtyř monumentálních obrazů o Franklinově expedici, které ale jsou již desetiletí k nenalezení. Údajně se nalézaly v <span class="text-date">padesátých letech 20. století</span> v belgickém soukromém vlastnictví; od té doby je místo jejich uložení neznámé".

V kanadském archivu ([https://collectionscanada.gc.ca Library and Archives Canada]) se nachází jednoznačný důkaz, že všechny čtyři původní Payerovy obrazy s tematikou Franklinovy výpravy se v roce <span class="text-date">1932</span> nacházely v Bruselu, a to v držení manželů <span class="name-person">O'Mearových</span>. V pozůstalosti po <span class="name-person">[[Richard Julius Cyriax|Richardu Juliu Cyriaxovi]]</span>, mj. autorovi základní knihy o Franklinově expedici ([[Sir John Franklin's Last Arctic Expedition]]) se nachází album, které obsahuje text datovaný v <span class="text-date">březnu 1932</span>, v němž tito manželé obrazy popisují a zřejmě nabízejí ke koupi. V albu jsou připojeny i fotografie obrazů (viz obrázky na této stránce a kvalitnější kopie na stránkách Canadian Mysteries – odkazy v záhlaví této kapitoly "Payer a Franklinova výprava"), ovšem pouze prvních tří – ''Záliv smrti'' chybí. Místo něj je v albu jiný známý Payerův obraz, ''Nikdy zpět!'', který se ale vztahuje k Payerově vlastní arktické expedici. '''[[:Soubor:Payer-franklin-cyriax.pdf|Text a fotografie z alba]] jsou k dispozici na stránkách této wiki'''. <ref>http://collectionscanada.gc.ca/ourl/res.php?url_ver=Z39.88-2004&url_tim=2016-03-13T15%3A28%3A38Z&url_ctx_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Actx&rft_dat=3211476&rfr_id=info%3Asid%2Fcollectionscanada.gc.ca%3Apam&lang=eng</ref>, <ref>http://collectionscanada.gc.ca/ourl/res.php?url_ver=Z39.88-2004&url_tim=2016-03-13T15%3A32%3A22Z&url_ctx_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Actx&rft_dat=3211477&rfr_id=info%3Asid%2Fcollectionscanada.gc.ca%3Apam&lang=eng</ref>, <ref>http://collectionscanada.gc.ca/ourl/res.php?url_ver=Z39.88-2004&url_tim=2016-03-13T15%3A39%3A48Z&url_ctx_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Actx&rft_dat=3211475&rfr_id=info%3Asid%2Fcollectionscanada.gc.ca%3Apam&lang=eng</ref>

Osudy obrazů mezi lety <span class="text-date">1896-1932</span> a po roce <span class="text-date">1932</span> zůstávají zatím zahaleny tajemstvím. <span style="color: red; font-weight: bold;">Jakékoli případné poznatky a tipy vedoucí k jejich zjištění velmi uvítám.</span>

[[Soubor:Zaliv-smrti-1897.jpg‎‎‎|thumb|right|300px|Záliv smrti z roku 1897]] [[Soubor:Polarni-katastrofa.jpg‎‎|thumb|right|‎200px|Polární katastrofa]]

===Další verze obrazů franklinovského cyklu===

====Záliv smrti====
existuje ve dvou dalších verzích.

Nejznámější je obrovské plátno ''Záliv smrti'' (udávané rozměry 390 x 540-560 cm) vystavené v Geofyzikálním ústavu v Praze. Tento obraz dokončil Payer v roce '''1897'''. Obraz byl v roce '''1908''' vystaven na jubilejní výstavě Krasoumné jednoty v Rudolfinu, konané při příležitosti 60. výročí panování císaře Františka Josefa I. Za katalogovou cenu 20 000 rakouských korun se neprodal, nicméně následně jej za 16 000 rakouských korun zakoupila Moderní galerie, přímý předchůdce dnešní Národní galerie v Praze. Nebyl však vystavován a v roce '''1964''' jej Národní galerie bezúplatně převedla Geofyzikálnímu ústavu v Praze. <ref>http://prostor-ad.cz/pruvodce/praha/sporilov/geofyz/zaliv.htm</ref>, <ref>Chrobák, Ondřej: Záliv smrti. Katalog výstavy ve Veletržním paláci v Praze 25.11.2005-19.2.2006</ref>

Vedle toho existuje malá verze nazvaná ''Polární katastrofa'' (96 x 136 cm) buď z roku '''1882''' či '''1887''', kterou vlastní Česká spořitelna (a na opakované dotazy ohledně bližších údajů k tomuto obrazu nereaguje). Co se týče datace tohoto obrazu: některé prameny, např. skládačka vydaná Regionálním muzeem v Teplicích při příležitosti výstavy "Z Teplic k severnímu pólu" v roce 2001, uvádějí rok '''1887''', jiná, např. skládačka vydaná týmž muzeem při příležitosti výstavy  "Julius Payer a jeho svět" v roce 2006, uvádějí rok '''1887'''. Jisté je, že na obraze je věnování "Mé milé ženě" (čímž je ještě zajímavější, jak se obraz do Teplic a následně do majetku České spořitelny vlastně dostal). <ref>RNDr. Norbert Krutský: Julius Payer, Regionální muzeum v Teplicích 2001</ref>, <ref>Mgr. Ondřej Chrobák, PhDr. Bohuslava Chleborádová: Julius Payer a polární svět, Regionální muzeum v Teplicích 2006</ref>

====Opuštění lodí====
Regionální muzeum v Teplicích vlastní obraz ''Vlečení lodi'' (94 x 144 cm) z roku '''1898''', který (což je málo známý fakt) je zjevně kopií původního obrazu ''Opuštění lodí''. Kurátorka uměleckých sbírek a vedoucí Historického oddělení Regionálního muzea v Teplicích PhDr. Bohuslava Chleborádová k historii obrazu sdělila, že tento obrazu "byl zakoupen šanovskou obcí ve Vídni a v roce '''1934''' byl darován do teplického muzea".

[[Soubor:Vleceni-lodi.jpg‎‎ ‎|thumb|right|300px|]]

==Výstavy a další akce==

''Následující seznam je zatím silně neúplný.''

V přednáškové síni Geofyzikálního ústavu v Praze je trvale vystaven Payerův obraz ''[http://prostor-ad.cz/pruvodce/praha/sporilov/geofyz/zaliv.htm Záliv smrti]'' z roku 1897.

'''25. 11. 2005 – 5. 3. 2006''' se ve Veletržním paláci v Praze konala výstava "Julius Payer - Záliv smrti", na níž byl vystaven stejnojmenný obraz.

'''17. 3. 2006 – 16. 4. 2006''' se v Regionálním muzeu Teplice konala výstava "Julius Payer a polární svět", kde byly vystaveny i obrazy ''Záliv smrti'' a jeho kopie ''Polární katastrofa'' a obraz ''Vlečení lodi''.

'''11. 11. 2015 – 10. 1. 2016''' se v Jízdárně teplického zámku konala výstava "JULIUS PAYER - nejslavnější teplický rodák".

<div style="clear:both"></div>

==Památníky==

[[Soubor:Hotel Payer Teplice D - deska.JPG|thumb|center|400px|Pamětní deska na rodném domě Julia Payera v Teplicích - Šanově (bývalý Dům u Jitřenky). Podrobnosti viz [[:Soubor:Hotel_Payer_Teplice_D_-_deska.JPG|stránka obrázku]]]]
[[Soubor:Grabmal von Julius von Payer.JPG|thumb|center|400px|Hrob Julia Payera na Ústředním vídeňském hřbitově. Foto: Fritz Luckhardt, podrobnosti viz [[:Soubor:Grabmal von Julius von Payer.JPG|stránka obrázku]]]]

==Poděkování==

Je mou radostnou povinností poděkovat všem, bez nichž by obsah tohoto článku o Juliu Payerovi zdaleka nebyl tak zajímavý, informačně bohatý a snad i v něčem nový.

* <span class="name-person">Kayley Kimball</span> z Library and Archives Canada laskavě poskytla fotokopii alba z Cyriaxovy pozůstalosti a umožnila jednak zdokumentovat vlastníky a umístění Payerových obrazů v roce <span class="text-date">1932</span> a současně odhalit, že v tomto albu a archivu není fotografie původního ''Zálivu smrti''.

* <span class="name-person">Sally Williams</span> z Victoria and Albert Museum v Londýně nejen ochotně zodpověděla dotaz ohledně případných reprodukcí Payerových obrazů v katalogu londýnské výstavy z roku <span class="text-date">1896</span> a zaslala ofocenou stránku z tohoto katalogu s popisem Zálivu smrti, ale nadto sama propátrala další informační zdroje a zaslala další kopie článků s cennými informacemi, jakož i impozantní výčet toho, kde všude ''Záliv smrti'' není k nalezení (což není v žádném případě míněno ironicky - i negativní informace velmi pomůže).

* <span class="name-person">Bohuslava Chleborádová</span> z Regionálního muzea v Teplicích laskavě poskytla informace o obraze ''Vlečení lodi'' ze sbírek tohoto muzea a pomohla vyjasnit některé neověřené informace.

* <span class="name-person">Tomáš Hylmar</span> z archivu Národní galerie v Praze nejen ochotně, ač neúspěšně pátral po katalogu výstavy ''Zálivu smrti'' z roku <span class="text-date">1884</span>, ale pomohl i svými znalostmi katalogů z <span class="text-date">19. století</span> nasměrovat další pátrání.

* <span class="name-person">Monika Veverková</span> z Národního muzea v Praze pomohla s německými překlady a laskavě zprostředkovala ofocení doprovodné publikace k výstavě o Payerovi z roku <span class="text-date">2001</span>.

* <span class="name-person">Gustav Vávra</span> přispěl českou transkripcí jména prince <span class="name-person">Božidara Karadjordjeviče</span>.

* <span class="name-person">Wolfgang Opel</span> je sice na posledním místě, ale jeho zásluhy rozhodně nejsou nejmenší. Nejen že jak autor jednoho z článků o osudech Payerových obrazů bleskově odpověděl na můj e-mail s dotazy, nejen že bez jeho podílu na pátrání by nebylo možno zjistit tolik informací, ale především věřím, že díky spolupráci s ním se nakonec záhadně ztracené Payerovy obrazy s tematikou Franklinovy výpravy podaří objevit.

==Externí odkazy==
{{Infozdroj|cz|http://www.svkul.cz/wp-content/uploads/2015/06/payer-med.pdf|JULIUS PAYER|Medailonek na stránkách Severočeské vědecké knihovny Ústí nad Labem|15.12.2015}}
{{Infozdroj|cz|http://www.svkul.cz/wp-content/uploads/2015/06/payer-bibl.pdf|JULIUS PAYER – Personální bibliografie|Dokument na stránkách Severočeské vědecké knihovny Ústí nad Labem|15.12.2015}}
{{Infozdroj|cz|https://cs.wikipedia.org/wiki/Julius_von_Payer|Julius von Payer|Článek o Payerovi na české Wikipedii|29.11.2015}}
{{Infozdroj|uk|https://en.wikipedia.org/wiki/Julius_von_Payer|Julius von Payer|Článek o Payerovi na anglické Wikipedii|13.12.2015}}
{{Infozdroj|cz|http://www.novanobilitas.eu/rod/payer|Payer|Text o Payerově povýšení do šlechtického stavu na stránkách webu "Nová šlechta v českých zemích a podunajské monarchii" včetně kresby jeho erbu|15.12.2015}}
{{Infozdroj|uk|https://en.wikipedia.org/wiki/German_North_Polar_Expedition|German North Polar Expedition|Článek o německé polární expedici na anglické Wikipedii|13.12.2015}}
{{Infozdroj|uk|http://pubs.aina.ucalgary.ca/arctic/Arctic43-1-83.pdf|Jorg-Friedhelm Venzke: The 1869 / 70 German North Polar Expedition|Článek o německé polární expedici v časopise The Arctic 43(1): 83-85|13.12.2015}}
{{Infozdroj|cz|http://www.ucl.cas.cz/slk/data/2010/sbornik/19.pdf|Julius Payer a Záliv smrti|Příspěvek Jitky Bažantové do sborníku "Podoby a funkce příběhu: pokus o interdisciplinární debatu". Redakce Milena Vojtková. Praha, 2011|15.12.2015}}
{{Infozdroj|cz|http://www.rozhlas.cz/sever/informacezeseveru/_zprava/teplicke-muzeum-predstavuje-polarnika-malire-a-kartografa-julia-payera--1552836|Teplické muzeum představuje polárníka, malíře a kartografa Julia Payera (10. 11. 2015)|Článek ČRo Sever o teplické výstavě o Payerovi|29.11.2015}}
{{Infozdroj|cz|http://www.rozhlas.cz/toulky/vysila_praha/_zprava/946-schuzka-julius-payer--1239011|Toulky českou minulostí – 946. schůzka: Julius Payer (11. 8. 2013)|Článek ČRo Praha z cyklu Toulky českou minulostí|29.11.2015}}
{{Infozdroj|cz|https://www.facebook.com/Payer-1915-371527466374057/|Payer 1915|Facebooková komunita v souvislosti s výstavou o Payerovi na přelomu let 2015/2016|29.11.2015}}

==Zdroje a poznámky==
<references />

[[Kategorie:Umělci]]
[[Kategorie:Účastníci polárních expedic]]